Bratislava 26. apríla 2023 (HSP/Petrhampl/Foto:Pixabay)
Před pár dny jsem tu připomněl příběh televizního násilí. Mnoho let to vypadalo, že násilí na televizní obrazovce vede k nárůstu počtu násilných trestných činů. Diskutovalo se o tom, vedly se o to politické zápasy, něco se skutečně podařilo omezit… a ve skutečnosti byl ten názor mylný
Jak se mohlo tolik expertů tak šeredně mýlit? Snadno! V ordinaci mají vždy konkrétního člověka a vychází tedy z jeho příběhu, nebo z mnoha takových příběhů. Jejich případ jim vypráví, jak se vyvíjí jeho život a vždy v tom hraje roli, že něco viděl v televizi. Je tedy logické, že obrazovka měla vliv.
Jenže expert před sebou nemůže mít „alternativní život“ stejného člověka. Kdyby tehdy ten televizní pořad neviděl, odvíjel by se jeho život jinak? Díky statistikům už víme, že neodvíjel (respektive, že počet lidí, kterým to opravdu změnilo život, je zanedbatelně nízký). Jenže to psycholog nevidí. Proč mu o té stejné televizní scéně nevyprávěli i ti bezúhonní, pokud s nimi hovořil? Nebylo to proto, že by ji neviděli. Ale byli na jiné životní dráze, měli jiné myšlenky a tak jim to neutkvělo v paměti.
Na stejný metodický problém narážíme i s pornografií. Ti, kdo vycházeli z detailního pozorování jednotlivých případů, ti měli pocit, že musí vést k násilnosti. Statistika ale ukázalo, že tomu tak není. Čímž není řečeno, že pornografie není nikdy škodlivá, zejména pro mladší muže. Může způsobovat závislosti, může vést k zanedbávání jiných oblastí života nebo k tomu, že konzument věnuje méně energie dobývání skutečných žen. Může to vést k nerealistickým představám o tom, jak se chovají skutečné ženy. Ale násilník, který přepadává ženy na ulici, to nedělá proto, že se někdy podíval na porno.
Petr Hampl
Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.
0.0°C
.jpg)
.jpg)
