Zakrývání slámou

Praha 14. júna 2023 (HSP/vidlakovykydy/Foto:Facebook)

Ovíkendu se na hentěch internetech rozvířila docela divoká debata ohledně jednoho incidentu v Brně, který skončil smrtí. „Cizinec z východní Evropy“ použil nůž proti skupině mladých lidí v tramvaji, byli z toho čtyři zranění a jeden mrtvý. Přes sítě se prohnaly henty narativy, jak Ukrajinec zavraždil Čecha, pak Ukrajinec zavraždil Roma, protože se mu nelíbilo, jakou hudbu poslouchá, pak to byla cikánská férovka, kdy se Romové pustili do Ukrajince, který ovšem měl nůž a bránil se, chvíli to byla přiměřená sebeobrana, pak jsme se dozvěděli od jisté městské zastupitelky, že za všechno může ohnňostroj a nakonec se přidali Rakušan i Pekarová Adamová, že to rozdmýchává vášně a nenávist

Ano… když někdo umře (přirozenou) smrtí ve rvačce, zpravidla to budí vášně i nenávist. Zpravidla se lidi začnou ptát, jestli se to muselo stát. Začnou přemýšlet, kde se stala chyba, kdo jí udělal, proč se ta chyba stala, začnou přemýšlet, jestli se tomu nedalo zabránit a ještě víc přemýšlejí, jak tomu zabránit pro příště. Smrt už je taková. Je absolutní. Nedá se vzít zpátky, nedá se odčinit. Pokud někdo zbytečně zemře, tak se to zpravidla nepřejde s klidem… tedy pokud žralok v Hurghadě nesežere ruského turistu. To je úplně v klidu, tam je dovoleno si i zaexhibovat, že to nebyl ani člověk a kolektivní vina je přímo žádoucí.

Vášně se už projevily několika bitkami Romů s Ukrajinci, asi bude i nějaká demonstrace… možná ta demonstrace bude dřív, než se policie vůbec dopídí toho, jak to doopravdy bylo…

Tak to je, když vám vypadávají kostlivci ze skříně. Tak to prostě je, když se o problémech nesmí mluvit, protože je to rasismus nebo kolaborantství. Tak to je, když policajt musí přemýšlet, jestli smí a nebo nesmí zakročit, když novinář musí preferovat některé před jinými… to se pak občas stane, že chráněný živočich žere chráněnou rostlinu, situace nemá řešení a jediné, co můžete udělat, je svést dlouho neřešené problémy na ohňostroj. Ostatně v Německu také vraždil kamion, nůž nebo pistole. Říct cokoliv jiného, to už byla henta nenávist a člověk si to mohl šeredně odskákat.

Vidlácky bych si dovolil říct, že se tak dlouho zavíraly oči před problémy, tak dlouho se okecávaly sociálním inženýrstvím, tak dlouho se lejno zakrývalo slámou politických neziskovek na pomoc znevýhodněným skupinám, až to prostě vyhřezlo. Jednoho dne sláma dojde. Jednoho dne to tam prostě vybublá. Pokud se průběžně nekydá, bývá to pak hrozné svinstvo a nikdo se už nevyzná v tom, jak to vzniklo. Pak to končí jako v té tramvaji a budí to vášně. Aby nebudilo, když lidé zcela oprávněně nevěří ani politikům ani novinářům ani policii, protože nějaká rovnost před zákonem je prostě k smíchu. Říkat pravdu je prostě nebezpečné a obrátí se to proti vám.

Mohl bych vyjmenovat desítky příčin toho, proč se to celé asi stalo. Ale za každou druhou by mě mohli zatknout a obvinit.

Není bezpečné otevřeně mluvit o problémech vyplývajících z příchodu stovek tisíc migrantů naráz, o které se nikdo nebude starat dlouho. Za chvíli budou na obtíž tak moc, že si teď Němci prolobovali, že to jejich „wir schafen das“ přesunou k nám, protože to nějak nezvládli. Absence vnějších hradeb automaticky vytváří vnitřní hradby. Není bezpečné mluvit o miliardách peněz, které se daly na problematiku ghet, aby se po dvaceti letech ukázalo, že jich přibylo, ale nemělo to žádný vliv ani na přidělované peníze, ani na lidi, kteří je probendili. Není bezpečné mluvit o kriminalitě ve vyloučených lokalitách, není bezpečné mluvit o bezpečnostních rizicích otevřených hranic se zemí, která je ve válce. Není bezpečné mluvit o svobodě slova…

Jediné, co můžete, je svést to na ohňostroje a zakázat je. Nebo zakázat nože. Je to levnější a politicky průchodnější, než pojmenovat problémy, pak najít jejich příčiny a odstranit je. Nejhorší je, že dnes už se nesmí ani odstraňovat následky. Bezpečné je jen, odvracet zrak někam jinam a zavádět řeč. Jakékoliv trefné a lakonické vyjádření to může dotáhnout k soudu.

Víc než kdy jindy dnes platí, že jen pravda nás osvobodí… Možná právě proto se musí prohlásit už dopředu na dezinformaci a bojovat proti ní.

Pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Každý, kdo Institut podpoří částkou alespoň 350,- Kč si může v objednací aplikaci na Vidlákových kydech zadat adresu pro zaslání knihy. Platby jsou už spárovány s aplikací. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“ Všem dárcům děkuji.

Pokud stojíte o moji knihu, prosím objednejte si ji v následujících čtrnácti dnech, kdy ještě budeme normálně fungovat. Mohu se zaručit, že odešlu všechny knihy, které si objednáte do 28.6.2023. Pokud si knihu objednáte později, přijde vám pravděpodobně až v srpnu. V červenci zřejmě nebudu schopen expedovat vůbec a v srpnu jen omezeně. Vše ostatní zůstává v platnosti. Každý, kdo pošle jako dar Institutu českého venkova alespoň 350,- Kč, si může vyžádat knihu v zasílací aplikaci na Kydech. Systém si váš dar pamatuje, ať byl odeslán kdykoliv.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.