Volební zemědělství

Praha 30. septembra 2023 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:TASR – Miroslava Mlynárová)

Přátelé, dnes budou všichni plni očekávání výsledků slovenských voleb a bude se ze všech stran rozebírat mnichovská zrada. Na výsledky voleb si musíme počkat hluboko do noci a mnichovský diktát jsem na svém blogu rozebíral už mnohokrát. A tak si říkám, že je čas na jeden zemědělský článek. Máme totiž konec září a to je nejvyšší čas, dát zahrádky do pořádku a začít se připravovat na podzimní polní práce. Ale než si o tom něco řekneme, krátce shrnu letošní situaci na komoditních trzích a probereme si výhledy

Ceny obilovin klesají. Klesají, protože Rusko dokáže přes Černé moře exportovat se stále vzrůstající rychlostí, kdežto Ukrajina exportuje asi třetinovým výkonem, než loni. Už minulý rok pak na Ukrajině zůstalo opravdu hodně obilí, které bylo tak levné, že nikoho nezajímaly pesticidy… ta mouka byla tak levná, že v půlce Evropy dočasně zastavila místní výrobu ve mlýnech.

Letos to bude ještě horší, protože na Ukrajině zůstane ještě víc obilí a tak bude ještě levnější. Státy u ukrajinských hranic už letos nechtějí dovolit příchod tohoto obilí na jejich trh, protože by jim to zničilo zemědělství a má to téměř revoluční potenciál. Ale i když ukrajinský export půjde přes zabezpečené koridory přímo do přístavů, pokušení z tohoto kšeftu bude tak obrovské, že se sem to obilí stejně dostane a ceny to ovlivní.

Před třemi měsíci jsem na jednom setkání s občany řekl, že tuna pšenice bude po žních stát tři tisíce korun. Zdeněk Jandejsek, co seděl vedle mě, na to řekl, že je to nesmysl, že tak nízko se cena nemůže dostat, vždyť náklady na vypěstování jedné tuny jsou kolem čtyř a půl tisíce korun. A vidíte, dneska stojí tuna pšenice už pod čtyři tisíce a klesá. Jen… ceny klesají o něco pomaleji, než jsem si myslel.

Je to díky tomu, že obchod stagnuje. Loni zůstal černý petr v rukou obchodníkům. Zemědělci po žních dobře prodali a obchodníci pak koukali, jak se jejich marže snižují a dokonce se stávají zápornými. Letos už to obchodníci nechtějí dopustit a tak většina českého obilí stále ještě patří zemědělcům. Kupuje se jen to, co se ihned zpracuje nebo exportuje. Zbytek leží a nikdo letos nevěří spekulacím na cenu.

Nejlépe udělal ten zemědělec, který mě na jaře poslechl, udělal smlouvu na budoucí obilí a prodal ho za cenu blížící se pěti tisícům. Ti, co nevěřili mým (protiukrajinským a proruským) předpovědím, ti už teď budou prodávat pod náklady a za tři měsíce to bude ještě horší.

Nechci nikomu radit, ale pokud jste ještě neprodali a můžete ještě dostat cenu, která není prodělečná, prodejte. Jedině další eskalace války v podobě potápění civilních lodí v Černém moři a nebo válka o Taiwan by mohla ceny zase zvednout nahoru. Pokud bude trvat současný stav, budou růst jen ceny energií, ale ceny obilovin naopak půjdou dolů, dolů a dolů.

Tipuju, že Marek Výborný nám vysvětlí nějaký ušlechtilý a evropsky hodnotný důvod, proč jsou čeští zemědělci v háji, někdy začátkem ledna.

Jinak, letošní léto bylo ve své druhé polovině docela suché. Víno má letos vysokou kvalitu, ale sklidí se menší množství. Velmi dobře se dařilo rajčatům a to až doteď. Teploty u nás na jižní Moravě v noci nepadaly pod patnáct stupňů, ale také už nestoupaly k vražedným čtyřicítkám a tak moje žena poslední měsíc nedělala skoro nic jiného, než kečupy, protlaky, cikánské omáčky a podobně. Z třiceti rostlin jsme denně sklízeli kbelík rajčat. Denně.

Brambory stály letos za houby. Nasazovaly na hlízy zrovna v období červencových veder a projevilo se to. Pokud jste letos zklamáni výnosem, není to vaše vina. Příroda jim letos moc nepřála.

Ale jinak můžeme být s letošní zeleninou spokojeni. Je všechno. Nikdy jsem nesklidil tolik červené řepy a málokdy i letní zelenina rostla a zrála až do konce září. V tuto dobu už mívám zpravidla sklizeno, zplanýrováno, zmulčováno a nasetou řepku jako meziplodinu a zelené hnojení. Letos to budu dělat až příští týden. To se zhorší počasí, klesnou teploty a rajčatům bude konec.

Je nejvyšší čas vše, co roste nad zemí sklidit. Kořenová zelenina ještě může chvíli zůstat, protože půda je ještě teplá, ale už bych s tím také moc neotálel. Na podzim platí, že lžička vody udělá kýbl bláta, takže nejpozději před dešťovou předpovědí vše skliďte, zbavte políčka nati, kterou buďto hoďte na hnůj nebo spalte, poškrabte povrch holých záhonů hráběmi, bránami nebo radličkami a rozhoďte tam řepku. Ještě vzejde, udusí zárodky plevele a zabrání erozi větrem či vodou.

Vy, co chováte slepice nebo prasata, pozor! Zvířata mají řepkové lupeny rády. Ale nedávejte jich moc. Řepka odvápňuje. To pak budete mít vajíčka se slabou skořápkou a prasata si snadno zlomí nohu. Trocha řepky není na škodu, protože to zvířatům usnadňuje trávení a dává jim to bohatou vlákninu, ale stačí opravdu jen trochu.

Stejně jako loni, řeknu, že vy, co chcete s pěstováním začít, teď je nejvyšší čas si připravit záhony. Zlehka zkypřete ten trávník, co je na povrchu, rozbijte drny, zasejte řepku… a v listopadu, až spadne listí ze stromů, zryjte záhony i s řepkou, listím (a hnojem, pokud jej seženete) na hloubku rýče, či na plný profil radlice, pokud si pořídíte malotraktor. Vy, co jste naopak loni začali a letos sklidili první úrodu, vám blahopřeji, právě jste si vyčerpali začátečnické štěstí a teď to pár let bude horší…

A poslední rada – zalijte stromy. Letos je zatím opravdu sucho a stromy potřebují vodu, aby mohly z listí vytahat živiny a založit zásoby na zimu. Strom neuschne v létě, když je vedro, on uschne v zimě, protože nemá z čeho hybernovat. Teď je akorát správná chvíle na jejich přikrmení před zimou. Mírná zima mu vlastně ještě škodí, protože v době, kdy má spát, tak přemýšlí, jestli už nepřišlo jaro. Stromy nestačí zalít jednou. Chce to několikrát v odstupu několika dní a je zapotřebí jim té vody dát hodně. Vodu nelijte ke kmeni – tam moc kořenů není. Stromy se zalévají v celém profilu koruny, protože co má strom nad zemí, to má i pod zemí… kromě dubu, ten má pod zemí dvakrát tolik.

Zítra se potkáme nad výsledky slovenských voleb. Článek bude asi až ráno, až bude opravdu sečteno.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.