Vidlák, elektrobaroni a pravda

Bratislava 21. decembra 2022 (HSP/Petrhampl/Foto:Facebook)

Vidlák alias Daniel Sterzik je šikanován kvůli článku o odpojování elektroměrů. ČEZ mu vyčítá, že tam napsal něco, co prý není pravda. Znám ho osobně už docela dlouho a snad i dobře. Jsem si jistý, že Daniel by nikdy nedal vědomě do článku nepravdivou informaci. V jeho případě je to nemyslitelné. Prostě mu někdo celkem důvěryhodný vyprávěl něco ze života a Daniel tomu uvěřil

Za ty roky, co píšu o veřejných věcech, se mi mnohokrát stalo, že mi nějaký dobrý člověk, kterého si vážím, předal informaci, která nebyla pravdivá. Párkrát jsem naletěl, než jsem se naučil každou pitomost si ověřovat. A když už člověk ověřuje, rychle taky zjistí, že i přednášky slovutných profesorů obsahují spoustu pitomostí. Takových těch báchorek typu, že na vstupní bráně nadace Billa a Melindy Gatesových je napsáno “Centrum pro snížení světové populace.” Stačí přitom dvě minuty brouzdání, abyste zjistili, že tam nic takového není. Ale kdo by si s tím dával práci, když při té informaci tak hezky mrazí. Snažím se tedy vyhýbat konspirační scéně, ale hranice je někdy nejasná. A navíc lžou i jiní.

Kolují tedy příšerné věci a k odpovědnosti je hnán ten, kdo to dá na stránku, a kdo v tom může být v zásadě nevinně. Před časem se mi třeba stalo, že jsem sdílel článek z iDnes a potom mě uráželi někde na Manipulátorech, že ten článek je zkreslený a že podvodník jsem já. Jenže když to nezvládne zkontrolovat Mafra se stovkami zaměstnanců, jak by tu kapacitu mohl mít Hampl? (jo, a nakonec se stejně ukázalo, že ten článek byl pravdivý).

Někdo lže proto, aby šokoval, manipuloval, zvýšil si čtenost, získal lajky atd. Jenže pak je tu ještě jeden problém. Stává se, že nepravdy šíří opravdu dobří lidé (bez ironie), aby pomohli prosadit něco, co jim připadá důležité. Před mnoha lety, když jsem pracoval v Respektu a Respekt byl tehdy ještě slušná tiskovina, tak jsme tam psali o případu nějaké charitativní organizace, která zveřejnila údaje o týrání dětí v rodinách. Tehdejšímu šéfredaktorovi se to zdálo přehnané, šli jsme tedy za tím. A ukázalo, že aktivisté provedli odhad, ten vynásobili stem a nesmyslně vysoké číslo pustili do tisku. Jak pak redaktorovi vysvětlili, chtěli vyburcovat lidi a pomoci dětem. Vůbec jim nedošlo, že se dopouštějí něčeho amorálního. Během covidu se to ještě posunulo. Někteří si začali vymýšlet absurdní historky, které prý měly proběhnout v jejich okolí. A co horšího, pravdivost dalších věcí začala být posuzována podle srovnání s těmihle absurdními historkami. Když jsem se tomu vysmál, dočetl jsem se v alternativních médiích, že prý sloužím tajnému židovskému bratrstvu – což není tak úplně nevinná legrace, protože to znamená, že se někde přestaly prodávat moje knížky a že jsem na nějaké akci nesměl na pódium. Pisatelé dobře věděli, co dělají. Prostě bránili svoje právo vymýšlet si fantazijní historky.

Zkrátka, hranice mezi pravdou a nepravdou zmizela a pro lidi jako Hampl nebo Vidlák, kteří chtějí psát jen pravdivé věci, je hodně pracné všechno kontrolovat.

A ještě jeden aspekt. Naprosto nepokrytě začala lhát i velká média typu Seznamu a České televize. Za sebe mohu připomenout třeba Daniela Zemana ze Seznamu a Martinu Heroldovou z Aktuálně, kteří o mě napsali hnusné věci, o kterých věděli, že jsou nepravdivé. Chtěli mě prostě poškodit a dosáhnout zákazu činnosti (což se povedlo). Udělali to s vědomím, že nebudu mít prostředky na to, aby se soudil s velkými nakladatelskými domy, což byla pravda. Mám tedy policejní dokument, který konstatuje, že jsem byl poškozen zveřejněním nepravdivých údajů a to je celé. Dnes ty redakce šíří naprosto děsivou válečnou propagandu, které by nemohlo uvěřit ani šestileté dítě, kdyby se zamyslelo. A prochází to. A pak je tu další zásobárně děsivých lží – servery jako Manipulátoři a Demagog a další „bojovníci proti dezinformacím.“

Člověk pak snadno podlehne dojmu, že pečlivé ověřování není tak důležité. Jenže znáte to, co je dovoleno bohovi… Zkuste zlomek toho, co dělají velká média běžně, a máte na krku žalobu.

A na závěr to nejdůležitější. Měli bychom být vděční každému, kdo nám rozbije chybnou teorii nebo kdo nás upozorní na chybnou informaci. To nám pomáhá růst, zbavovat se omylů a zlepšovat se. Ego někdy bolí, ale chlap by to měl zvládnout.

Stejně si ale myslím, že z toho ČEZu mohli Vidlákovi normálně lidsky zavolat a vysvětlit mu, jaká je situace. Takhle to působí dojmem, že nějaká aktivní slečna dala přednost osobnímu zanícení před profesionalitou. Kdybych tam řediteloval, vyměnil bych tiskové oddělení.

Petr Hampl

Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.