Vezměte sviště do Prahy

Praha 24. novembra 2023 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:TASR/ČTK, Screenshot)

Pamatujete, jak to bylo v listopadu 89? Zpětně dneska víme o onom slavném 17. listopadu, kdy se sešli studenti, aby demonstrovali za svobodu, pak na ně naběhli milicionáři, demonstraci rozehnali, děckám namlátili a „zabili Šmída.“ A pak už se všechno sesypalo jak domeček z karet, Havel na hrad, Gott zpívá s Krylem, Kubišová zpívá, ať Batman dál zůstává s touto krajinou, lidé cinkají klíči, vzniká Občanské fórum, komunistický parlament volí svého oblíbeného disidenta…

Ale ono to bylo trochu jinak. O sedmnáctém listopadu tehdy v republice skoro nikdo nic nevěděl. Tehdejší Československá televize ještě mlčela a pokud referovala, tak o ztroskotancích a samozvancích. Strana a vláda si ještě myslela, že má situaci pevně v rukou. Oficiálně demonstrovala jen hrstka dezolátů na které není třeba brát ohled. A nebyla to první demonstrace. Protestovalo se celý rok.

Vláda samozřejmě byla nervózní, protože z okolních zemí už přicházely signály o změnách. Na Slovensku vyhrál Fico, v Maďarsku Orbán, v Holandsku Wilders… Tedy pardon, to je současnost, ale po celý rok 89 se v okolních zemích hroutily zavedené pořádky. Tehdejší intervjuci o tom samozřejmě mlčeli nebo referovali s despektem. Lidé už jim ale moc nevěřili. Poslouchali štvavý hlas Svobodné Evropy. Ale jinak tu byl klid. Jen ztroskotanci a samozvanci trochu tajtrlíkovali, ale na Václaváku jich bylo sotva pár stovek. Možná maximálně nižší tisíce, říkali v televizi. Sedmnáctý listopad vypadal na obrazovce právě takhle. Vláda rozehnala drzouny a dala jim na pamětnou.

Jenže, ono se to tak úplně nepovedlo. V následujících dnech režim začal zjišťovat, že přichází o svoje opory. Vše pak vyvrcholilo v pondělí 27. listopadu dvouhodinovou generální stávkou. Sedmnáctého listopadu ještě byla televize pevně na straně vlády. Sedmadvacátého listopadu už novináři věděli, že se vítr otočil. Už viděli pochodovat dělníky z ČKD. Už slyšeli, že Jakeš patří do koše a na Štěpána bez Štěpána. Už viděli lidi na Letné a hlavně zjistili, že vládu má rádo podstatně méně lidí, než to vypadalo podle jejich reportáží.

A šup… rázem z nich byli demokrati a největší komunistobijci. A pak už to známe…

Pamatujete si, jak to vypadlo před parlamentními volbami před dvěma roky? Kdo byl největším stoupencem Petra Fialy? Kdo měl největší radost, že Andrej Babiš odchází do opozice? Učitelé… Kde se dneska zviditelňuje Markéta Pekarová Adamová, toho času takřka bez voličských preferencí? Ve školách. Tak jako se kdysi režim spoléhal na podporu dělníků, tak se Fiala spoléhal na podporu učitelů a státních zaměstnanců. Tehdy se režim zhroutil, když zjistil, že nemá podporu ani mezi těmi, na které vždycky spoléhal.

Teď náš Nutelliér zjistil, že proti němu budou stávkovat i ti, které jeho vláda preferovala. Nechápe to. Vždyť jim přidali. Jaké požadavky by ještě mohli mít? Takhle nějak se musel cítit Jakeš, když zjistil, že ani lidi z Kolbenky za ním nestojí. Ne, to nebylo sedmnáctého listopadu. To bylo až potom. Pak už tu změnu větru vycítili všichni a šlo to ráz naráz. Až když se ukázalo, že za režimem už nestojí ani jeho hýčkané opory.

Kdo dneska ještě stojí za vládou? Učitelé to nejsou. Doktoři to nejsou. Zaměstnanci to nejsou. Policie to není. Armáda není vůbec. Odboráři to nejsou. Dokonce ani průmyslníci to nejsou a jsou rádi, že se stávkuje vlastně i za jejich zájmy. Zemědělský odborový svaz se snad také k protestům přidá. Jen zemědělci typu Jurečka jsou spokojení, protože dostali vyšší dotace. Bývalá družstva rozhodně spokojená nejsou a nejsou spokojení ani agrobaroni.

Našemu cenzurministrovi Rakušanovi se bouří jeho rezort a jde také do stávky. Dobře, vy! Nepřekvapuje mě to. Ze všech hostů, co u mě byli a nemohu o nich mluvit, ti z vnitra nadávali nejvíc. Ti z obrany byli rozmrzelí a ti ze zamini se posmívali…. To jen tak pro ilustraci.

Ne, nevím, jestli pondělní stávka a demonstrace bude znamenat změnu. Ale jsem si celkem jistý, že Fiala zjistí, jak málo je oblíbený dokonce i u těch, na které se spoléhal. Leckdo v jeho okolí ztratí odvahu a začne se ujišťovat, že s trochou štěstí nikdo nezjistí, že patřil k Pětikolce. Myslím, že stojí za to, tomu pomoci. V médiích už začíná pozvolná panika… Už se začínají navzájem ujišťovat, že odboráři jsou slabí a nebudou mít žádnou podporu.

V pondělí bude mít hodně škol zavřeno a díky tomu si bude muset hodně lidí vzít dovolenou. Co kdybyste vzali sviště na výlet do Prahy a pomohli trochu se zablokováním ulic (a tramvajových linek) na Malostranském náměstí? Pánové Dufek a Ďurčo vás tam rádi uvidí. Ano, přesně tihle dva.

Je třeba vydržet a snažit se, je třeba se bouřit a křičet, protože kdo nekřičí, ten nic nedostane. A je třeba nevěřit České televizi.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.