Ve jménu civilizace

Praha 18. februára 2022 (HSP/vidlakovykydy/Foto:TASR/AP-John Thy)

Článok z kategórie Česky.

Jeden kamarád mi nedávno poslal zajímavý textík ze Zvědavce, který bych tu dneska rád parafrázoval a ještě trochu rozvedl. Stojí totiž za úvahu a vysvětluje spoustu věcí, které se kolem nás dějí. Myslím, že to není poprvé, kdy jsem o podobných věcech psal, ale rozhodně nzaškodí, si to trochu zopakovat

Pamatujete jak ta britská ministryně zahraničí Trussová řekla při jednání s Lavrovem na plnou hubu před kamerami, že Británie neuznala Voroněžskou oblast za Rusko? Na jednu stranu to byla neuvěřitelná blamáž, protože každý normální Čech se zeměpis učil na druhém stupni základky. Člověk by tak nějak čekal, že ministr zahraničí bude mít pro svojí funkci trochu zeměpisných předpokladů. Že si nebude plést Česko a Čečensko, bude mít alespoň elementární přehled o zemi se kterou jedná. Kdybych já jel do Číny, snažil bych se zjistit si o ní co nejvíc a ideálně bych se pobavil s někým, kdo už tam byl.

Rusové měli z paní Trussové také docela bžundu, podobně jako všechna alternativní média, my jsme jí tu také dali co proto, ale co když je to celé trochu jinak? Co když tu ani tak nejde andělskou blbost, co když je to prostě jen normální arogance? Tohle se totiž netýká jedné Trussové, tohle se tam na Západě týká skoro každého politika. Přitom tam mají univerzity, mají tam učence, kteří vědí o Východě první poslední. Mají tam odborníky, kteří by soudruhům ministrům vysvětlili všechno potřebné. Člověk by vlastně čekal, že když ministryně zahraničí plácne tak nebetyčnou blbost, tak to bude mít velice neblahý dopad na její kariéru, doma se jí vysmějí a už jí pro jistotu nikam nepošlou.

Ale ono ne. Doma si toho nikdo ani nevšiml. Nikoho to netrápilo.

Oni prostě tím východem pohrdají. Proč by se něco učili o nějaké barbarské tramtárii, která je určená jen k tomu, aby dodala suroviny, které se tam nespravedlivě nacházejí? Rusové prostě nejsou jako Britové. Nejsou s nimi rovnoprávní. Proč by se Brit měl učit zeměpis nějaké barbarské nížiny? Až tam zavládne britský mír a britský přístup, však oni si to přejmenují. Car Muikuláš mohl být stokrát pokrevným příbuzným s britskou panovnickou linií. Když pak šlo do tuhého, dali od něj ruce pryč. Ani pokrevní linie nic neměnila na tom, že Mikuláš byl pro Brity prostě Rusák.

Copak nějakého kolonizátora někdy doopravdy zajímalo, co si myslí křovácký náčelník? Copak si byli alespoň na jednu minutu rovni? Ani náhodou. Křovácký náčelník mohl mluvit, dokud se neshromáždilo dost koloniálních vojáků. Do té doby mu nechali pocit, že jedná se sobě rovnými.  Pak přišlo příslušně velké vojsko a  chudák křovák zjistil, že ho nikdo neposlouchá. Indiáni také mluvili a kouřili dýmku míru. Ale jen do doby, než byli přistěhovalci v přesile. Pak přestalo záležet na smlouvách i dohodách, pak prostě začalo platit právo vyspělého bílého muže, který věděl lépe, o čem je svět a věděl lépe, jak má být země uspořádaná. Indián mohl jít do rezervace, nebo v v marném boji ještě zapřemýšlet, kde se stala chyba.  Vždyť si byli rovni. Vždyť spolu kouřili dýmku míru. Vždyť jim bledé tváře naslouchaly. Ne, nenaslouchaly.  Bledé tváře nikdy nenaslouchaly. Jen předstíraly. Šlo to jedním uchem dovnitř a druhým ven.

Tyhle bledé tváře už tisíc let nepoznaly, jaké to je, když se vám vylodí silnější nepřítel, zabere zemi, znásilní vám ženy a pozabíjí syny. Tohle dělali jenom oni a samozřejmě si to vždycky zdůvodnili. Oni přece nesli civilizaci. Křovácký náčelník to buď pochopil a nebo byl odstraněn. Ale mohl být přijat třeba deseti generály, ba i královnou, nic to neměnilo na tom, že byl podčlověk. Určený buďto k civilizování nebo ke zničení. Ani na minutu se nepředpokládalo, že kultura Zulu bude rovnocenná s tou britskou.

Ministryně Trussová se prostě nemusí učit zeměpis nějaké Horní Volty s jadernými hlavicemi. Proč by to dělala? Rusko není Británii rovné a i kdyby Putin stokrát jednal s královnou Alžbětou, stejně nikdo v Británii nebude brát vážně, co říká. Když mluvil dávno na bezpečnostní konferenci v Mnichově… co následovalo? Smích. Nějaký Rusák si tu hraje na rovného nám – vyspělému Západu. Ať si kecá… do doby než budeme mít přesilu. Pak ho umravníme a buď se přizpůsobí, nebo se ho zbavíme.

Dělají to přesně takhle. Situace se už dávno změnila. Británie už není impériem nad kterým slunce nezapadá. Není vládkyní moří, britská Libra už není světová měna. Ale stejně se chovají, jako by to tak bylo. I ta líbodémo Trussová je jako vystřižená z Kiplinga, jakmile jde o Východ.

To samozřejmě neplatí jen pro  Rusy. Takhle je to i s námi. Jasně Fialo nebo Babiši… přijeď na pokec. Ale stejně tě neslyšíme, protože tě nechceme slyšet. EU je Německo a Francie. Západ je USA a Británie. Dědicem všech pozitiv dějin je Západ. Česko je barbarská země, která bude dělat, co se jí řekne, protože co je správné, to se ví v Londýně a ne v Praze. Je úplně jedno, co náš křovácký prezident či premiér říká. My prostě nemáme co kecat. Oni nám určí, co je pro nás dobré, protože se cítí být synonymem pro civilizaci. Kecat můžeme jen proto, že stejně děláme, co se nám řekne.

Svým způsobem tohle všichni víme, ale pořád tomu odmítáme uvěřit. Pořád za nimi chodíme, mluvíme s nimi a děláme si iluze o jejich právním státu o jejich civilizačních návycích. A pořád dokolečka dokola naletíme na tu stejnou vějičku – na zdání rovnosti, které skončí ve chvíli, kdy jim to přestane vyhovovat. Z tohoto zdání rovnosti jsme to dotáhli k Mnichovu. Z tohoto zdání rovnosti jsme bránili Británii životy našich kluků a za naše československé peníze, kdy nám naúčtovali úplně všechno. Z tohoto zdání rovnosti jsme otevřeli v roce 89 náš trh a nechali se ojebat chytrými západními smlouvami. Z tohoto zdání rovnosti sem pouštíme jednotky NATO a bojovali jsme za demokracii pod Hindukůšem. Kouříme s nimi kalumety, účastníme se jejich ceremonií, posloucháme jejich potlesk, podepisujeme s nimi smlouvy, ale oni nás neposlouchají ani na minutu a je jim úplně jedno, co si myslíme a jak to tu máme uspořádané. Protože co je dobré, to rozhodují oni.  Churchill po Mnichovu netruchlil pro porušené smlouvy s Československem, ale pro ztracenou výzbroj, kterou si vzal Wehrmacht. Na podlidi sere pes, ale škoda těch tanků a děl.

Kdy s nimi budeme rovni? Až si před jednáním zjistí, kde jsou České Budějovice. Až si trochu nabiflují naší historii. Až sem přijde na jednání tým lidí, ve kterém bude anglický bohemista. To platí pro nás, Slováky, Ukrajince i Rusy. My jsme pro ně pořád zaostalý východ. Sice v současné chvíli nemají síly na naše podmanění, ale ani na vteřinu se této myšlenky nevzdali. Správné je to, co mají oni. Náš dějinný úkol je v tom to pochopit a přizpůsobit se… nebo nebýt vůbec.  V jejich očích jsme barbaři a náš způsob života pro ně nic neznamená.

Až jednou místo Trussové pošlou do Ruska jednat někoho, kdo vládne dokonalou ruštinou, kdo má přečteného Puškina i Dostojevského, kdo koukal na Repinova plátna,  má rád Prokofjeva a ví, kdo byl Alexandr Něvský a Dimitrij Donský, tak to bude jinak. Samozřejmě že v Británii jsou mraky lidí, kteří znají ruskou kulturu a ruské reálie. Ale proč posílat za divochy člověka, který mezi nimi žil, že? Divoši se mají přizpůsobit a ne konkurovat jinak uspořádanou společností. Divoši mají být kolonie.

A kupodivu – i když je Rus silný – stejně se ho vlastně nebojí. Necítí se být ohroženi ruskou invazí do Malé Británie. Z mého hlediska se to zdá velice krátkozraké. Ale Britové (i Američané) ještě nevědí, jaké to je, opravdu prohrát. Nevědí, jaké to je být převálcován. Nikdy se nemuseli zvedat úplně ze dna. Nikdy nebyli rozprášeni, nevládl jim protektor. Oni jsou civilizace a i když už dávno nejsou impérium, tak pořád mají pocit, že se nemusejí učit křovácký zeměpis. Dojde jim to, až se jim tam jednou doopravdy někdo úspěšně vylodí. Do té doby nebudou dodržovat smlouvy, protože ve jménu civilizace nemusejí. Oni jsou civilizace.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.cz