Bratislava 26. decembra 2022 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:TASR-Lukáš Grinaj)
Přátelé, než se vrátíme k politice, prezidentským volbám a dalším peripetiím, mám dnes ještě jednu zemědělsky vánoční aktualitu pro všechny, kteří si podle mého doporučení na podzim připravili záhony. Máme tu zimu a konec roku, běžný zemědělec má všechno hotovo a právě v tuto dobu jezdí na dovolenou, protože nemusí nic. My sedláci, co máme i nějaká zvířátka, my jsme na tom o něco hůř, protože prasátka musejí dostat nažrat každý den. Ale zase si užíváme zabijaček…
Máme tu téměř každoroční úkaz – Vánoce na blátě. V USA mrzne až praští, lidé se ztrácejí v blizzardech, zimu mají i v subtropech, Sibiř také zasáhl závan arktického vzduchu, který došel do Mongolska i Kazachstánu, jen v Evropě nám teplý golfský proud jako obvykle zajišťuje teploty nad nulou se sluníčkem.
Aktuální předpověď slibuje, že toto počasí vydrží nejméně týden a možná ještě déle. Bude relativně teplo a i když jsou dny krátké a slunce se nezvedne moc vysoko, v zemědělsky úrodných krajích sleze sníh a… pozor, to je důležité… při trošce štěstí začnou osychat hroudy na oraništi.
Samozřejmě nehrozí, že by se to podařilo všude, ale na Žatecku či Kolínsku a samozřejmě na jižní Moravě to vidím jako reálně možné.
Pokud se tak stane a uvidíte vršky brázd lehce obeschlé, vemte hrábě a záhonky krásně srovnejte. Shrňte kopečky do dolin a udělejte krásnou rovnou pláň.
Vy, co máte obdělanou větší plochu, vy vytáhněte smyky, zapřáhněte je za vaše malotraktory a pokud budete mít počasí, usmykujte vaše záhumenky.
Na záhoncích a políčkách co nejméně šlapejte. Ještě nesejete, zima bude trvat ještě tři měsíce. Ale pokud teď hlínu srovnáte, tak na to srovnané pole během zimy ještě mnohokrát naprší a nasněží. Kapiláry v půdě se propojí a na jaře pak jen „načehráte“ horní dva centimetry půdy pro zasetí a pod tím budete mít krásně vlhkou prsť, která bude schopna dlouho tahat vodu z hloubky a kořínky rostlin budou mít kam růst směrem za vodou.
Pokud se během zimy nebo brzkého jara tato operace neudělá a dostanete se ke srovnání políček až v dubnu těsně před zasetím, tak tam budete mít místa, kde hlína proschne do hloubky deseti i patnácti centimetrů (tam kde ji nahrnete do dolíků) a rostlilnky budou mít co dělat, aby to přežily. Proto je velmi žádoucí tuto operaci v zimě udělat, pokud se naskytne příležitost. Teď to vypadá, že by to šlo.
Nemluvě o tom, že tím převrátíte naruby život myším, vyplašíte je, zničíte jim doupátka, ony nebudu mít doma sucho, navlhnou jim kožíšky, dostanou zápal plic a vychcípají z přirozených příčin samy i bez jedů a jiné chemie.
A ještě jedna věc je poměrně žádoucí…
Málokdo dneska sežene pěkně odleželý tříletý kravský hnůj. Já sám na podzim zaorávám prasečí kejdu, která je nejvýše rok stará. Staří sedláci by řekli, že se jedná o hladový hnůj. Sice už to shnilo, ale zdaleka neproběhly všechny procesy. Hnůj umí být pěkně ostrý a skoro vždycky je kyselý, protože neměl dost času vyzrát.
Já běžně doporučuju, aby se kromě hnoje používala i umělá hnojiva, protože to zvětšuje výnosy. Hnůj jde do půdy kvůli organické hmotě. Ano, hnůj obsahuje hodně dusíku, ale ten umíme dodat i jinak. Důležitější je kultivace půdy pomocí rostlinných zbytků, než řešit dusíkaté látky. Vidlácké zemědělství počítá s hnojem i s průmyslovými hnojivy.
Pokud budete dlouhá léta kultivovat půdu a horko těžko sháníte nějakého chovatele, aby vám dal nějakou tu odleželou mrvu a používáte, co seženete, tak se vám na zahradě jednoho dne objeví první přeslička, objeví se mech… a v té chvíli víte, že máte půdu dost kyselou. Aby se vám to nestalo, je velmi vhodné přidat trochu vápna, aby se PH pěkně srovnalo. Jen ti, kdo mají své zahrádky na vápencích, si s tím nemusejí dělat hlavu. Ti naopak potřebují přetlačit zásaditost své půdy. Všude jinde ale není od věci, teď v zimě záhonky zlehka povápnit.
Nejlepší je, udělat to za mokra nebo za sněhu. Aby vám vítr to lehké vápno zase neodfoukal. Není zapotřebí moc, abyste to nepřehnali. Na 500m2 postačí necelý pytel. Vápno opatrně rozhoďte, aby ho nikde nebylo moc, půda by měla připomínat pocukrovanou buchtu. Pokud seženete dolomitické vápno, tak si tím navíc přidáte do půdy hořčík. Ale není to nezbytné.
Myslete na to, nemusíte to dělat každý rok, ale pokud máte ve vlhkých koutech zahrady přesličky, tak to udělejte určitě.
Je to všem jasné? Pokud obeschnou vršky hrud, pěkně si srovnejte záhonky, hodně tím pomůžete rostlinkám na jaře, kdy je málo vody a zelenina ji nejvíc potřebuje. Kdo jste na podzim sehnali pochybný neodleželý hnůj a někde v kůlně vám leží pytel NPK nebo ledku, vy si teď záhonky navíc zlehka pocukrujte vápnem. Bude se vám to hodit.
Kdo to neuděláte teď, sledujte situaci a pokuste se to udělat jindy v zimě, kdy bude sucho a nad nulou. Řešit to nemusíte jen tam, kde zjara dostatečně prší. Já sám odhaduji, že příští víkend na to vlítnu a usmykuju.
Daniel Vidlák
Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.