Tři životní nutnosti a všechno ostatní

Praha 7. októbra 2024 (HSP/Petrhampl/Foto:Pixabay)

V politickém životě konečně probíhají nějaké změny. Zvedají se vlny nadějí a zase mizí, bouří emoce, vynořují se otazníky. V takové situaci je dobré ujasnit si, co přesně naše země potřebuje, co z toho je opravdu nutné a odlišit věci životně důležité od jiných, které nás oprávněně urážejí a pobuřují, ale životně důležité nejsou. Hesla typu „rozhodující je zbavit se Fialy“ mohou být emotivně uspokojující, ale jasno nepřinášejí

To, co naše země a náš národ potřebuje, lze rozdělit do dvou skupin: 

1. Záležitosti, o kterých je všeobecná shoda, jsou životně důležité a nesnesou odkladu. 
2. Záležitosti, které jsou zrovna tak důležité, ale nemusí být řešeny okamžitě. Navíc často není ani mezi opozicí shoda, jak je řešit.  

Do té první naléhavější skupiny můžeme zařadit tři záležitosti.  

Za prvé. Migrace. Zabránit vlně masové migrace z jiného civilizačního prostředí (což je kulantní označení pro islám). Fialova vláda k tomu podnikla zásadní krok souhlasem s migračním paktem. Teď jde o to, jak z něj vycouvat. Záležitost nesnese odkladu.  

Za druhé. Válka. Nemám na mysli riziko posílání českých mužů na východní frontu (na to prozatím nedošlo a nejspíš brzy nedojde) ani desítky miliard, které na válku vynakládáme. To se dá přežít. Kromě toho ale hrozí, že během několik týdnů může válka na Ukrajině přerůst v raketovou válku zasahující i státy EU a Česká republika nemá ani ti nejmenší protivzdušnou obranu. Je tu riziko, které musí být odvráceno okamžitě. 

Někde na pozadí se rýsuje velká jaderná válka, ale to jsou věci, které malá země beztak neovlivní.  

Za třetí. Green Deal. Nejde o to, aby zmizel ten dokument nebo aby bylo vydáno prohlášení formálně odmítající klimatické šílenství. Stačí, když se pravidla začnou aplikovat tak šikovně, že přestanou krachovat české fabriky a že přestanou růst životní náklady. I to se musí řešit okamžitě, protože jednou zavřené továrny už nikdo neotevře.  

Tyto tři body samozřejmě nejsou všechno, co naše země potřebuje. I bez migračního paktu sem budou nadále přicházet migranti, budou tu vyrůstat další mešity, v dalším kroku pak budou vznikat non-go zóny. Úroveň českého školství bude klesat až k negramotnosti. Budou nadále mrzačeny české děti – psychicky, chemicky i operativně. Bude pokračovat teror neziskovek, soudnictví bude v rozkladu, veřejnoprávní média budou manipulovat veřejností a bude se dít spousta dalšího zla. Nicméně nic z toho není tak urgentní a životně důležité jako tři výše uvedené body. 

Naštěstí můžeme předpokládat, že jsou řešitelné i bez systémové změny. I koalice ANO a pragmatické části ODS, podporovaná SPD nebo KSČM, by se postavila proti masové muslimské migraci, další likvidaci českého průmyslu, a ještě většímu zatažení do války. Lze očekávat, že ANO by respektovalo svobodu projevu.  

Všechno ostatní by muselo počkat na později a možná na nějakou lepší vládu. Ale získali bychom čas. Čas pro realizaci dalších projektů, pro ujasnění cílů a také pro reformu SPD (případně KSČM) tak, aby vyrostla velká strana schopné převzít odpovědnost za směřování země. To je pro tuto chvíli maximum možného.  

Jestli to tedy dopadne „jenom“ posunem od Fialy k Babišovi, nebuďme frustrovaní a dejme maximum energie do budování lepší národní budoucnosti.  

Petr Hampl

Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.