Trendy…

Praha 1. júna 2024 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:TASR/AP-Geert Vanden Wijngaert)

Řekneme si na začátek nějaké odborné pindy… Agentury pro výzkum veřejného mínění nemají eurovolby moc rády. Nevycházejí jim. Predikce se málo potkávají s realitou. Blbě se to odhaduje. K eurovolbám chodí méně voličů, jsou výrazněji přelétaví, že nakonec k urně dojdou o tom rozhodují jiné impulsy. Stejně blbě vycházejí volební kalkulačky, které jsou navíc sestavené podle naprosto debilních otázek, které běžný volič vlastně neřeší, protože se absolutně nevyzná v orgánech EU, vůbec netuší, jak probíhá tamní legislativní proces a tak se do eurovoleb projektuje svoje představy z domácí politiky

Eurobvolby jsou vždycky určitým referendem o vládě a vždycky reflektují více domácí trendy a domácí politiku, než tu evropskou. Letos je rozhodně silnějším tématem mír na Ukrajině než reforma Frontexu a dopady migračního paktu na ČR než odsun migrantů někam do třetích zemí. Grýndýl je tématem, protože nám zdražuje auta, bere práci a zdražuje topení. Ne proto, že by někdo řešil nějaké CO2 nebo klimatickou změnu.

I eurohujerská Danuše Nerudová mluví především o zlých populistech u nás doma než o Evropě. Kdyby mluvila o evropské radě a radě ministrů, diváci by za chvíli začali zívat. Kampaně všech stran vůbec nejsou o Evropě, ale našich domácích problémech. Česko, pro tebe všecko, Silnější Evropa, bezpečné Česko… nepochopili to jen Piráti a SOC-DEM. Podle toho to také dopadne.

V eurovolbách má víc než kdy jindy smysl, sledovat při volebních průzkumech jen trendy. Výsledky mohou být klidně o dost jinak. Ale všeobecně platí, že strany, které průběžně oslabují, dopadnou hůř než předpověď a strany které průběžně sílí, dosáhnou lepších výsledků než předpověď. Co nám tedy trendy o těchto volbách říkají?

SPOLU se pořád propadá. Skutečně to vypadá, že bude mít tak čtyři mandáty. Z bezpečné Evropy a silnějšího Česka jim zůstala jen válka proti Rusku. Jiné téma od Vondry neuslyšíte. Zároveň má Saša co dělat, aby od sebe odvrátil všechny nařčení, že tomu grýndýlu vlastně dost napomohl a hlasoval pro něj. On to umí odrážet jen směrem k ruskému nebezpečí za každou cenu. Ale téma je vyčpělé. Už trvá příliš dlouho a lidé příliš zřetelně vidí, kolik to zadržování Ruska stojí. Vidí to v každé cenovce v supermarketu a pokud se jim to nelíbí, jsou z nich hned proruští kolaboranti. Takhle to Fiala postavil a teď mu to „lůza“ spočítá. Inu, nepopulární premiér, kterému dali zlatou medaili v hokeji.

U Starostů se začíná projevovat efekt Danuše. Jejich růst se zarazil. Inu, Danuše mluví a je totálně, totálně a totálně blbá. Je blbější než Černochová a to už je co říct. Zároveň si není vědoma svých hendikepů a fakt si myslí, že je mladá a pohledná. Je to stejné jako v prezidentské volbě. Na začátku vypadala Danuše jako výhra, na konci z ní byla Blbuše. Teď to nebude jiné. I Deník N se jí rozhodl raději zaříznout a napsal o ní velmi dehonestující reportáž. Danuše je dobře nabrífovaná a říká slovo „populismus“ v každé větě, ale všichni vidí, že je to jen fráze. Když k tomu přidá ještě evropské dluhopisy na financování grýndýlu, tak je konec. Starostové nakonec zřejmě tři mandáty nezískají.

Piráti se kupodivu drží a vypadá to, že si svoje tři mandáty udrží. Ale mají stejné voliče se Starosty, takže o co uspějí Starostové, o to neuspějí Piráti a naopak. Jsem zvědav, jestli se ještě projeví efekt Ferjenčík, protože debilnější předvolební video než s ním jsem neviděl. To překonalo v infalntilnosti dokonce i Danuši. Každopádně bych si myslel, že buď budou mít Starostové tři mandáty a Piráti dva a nebo naopak.

Strany sněmovní opozice by měly zpozornět a vážně se nad sebou zamyslet. Podle všech trendů to vypadá, že budou rádi, když si udrží to svoje. Což je po dvou a půl letech Fialovy hrůzovlády dost slabý výsledek. Veškerý přeliv voličů totiž nejspíš zužitkují neparlamentní subjekty. Jestli se to doopravdy stane, zůstane i hnutí ANO jen svým vlastním stínem a Andrej Babiš už nikdy nezopakuje svoje výsledky.

Proč? Inu, protože v těch zásadních a důležitých otázkách hlasovalo hnutí ANO v souladu s vládou, ačkoliv nemuselo. Příkladem je třeba obranná dohoda s USA. Když jsem o tom loni v létě napsal článek, Andrej Babiš mi zavolal a seřval mě, že tomu vůbec nerozumím. Jsme o rok dál a jak vidno, rozuměl jsem tomu víc než jeho tým marketérů. Teď budou rádi, když obhájí svých šest mandátů a pokud dostanou sedmý, bude to jen díky velkému množství propadlých hlasů. Catch all party se transformovala ve stranu mírného odporu v mezích zákona. Volič chce, aby ho zastupoval tygr, Orbán, Trump, Fico. Nestojí o českou verzi Macrona.

SPD mělo v uplynulých dvou letech jedinečnou příležitost, stát se lídrem protestů. Okamura to odmítl, protože nechtěl být v médiích za extrémistu. Nechtěl být Orbánem, jen Salvinim. Nechtěl být Trumpem, jen LePennovou. Stejně je pro novináře pořád extrémista – pořád ho zobrazují nahnědle, ale jeho taktika vedla k tomu, že SPD působí ve sněmovně naprosto zdomestikovaně. Podobně jako Meloniová v Itálii. Politika je o symbolech – kdybych se zeptal příznivců SPD na nějaký příklad, kdy Okamura ve sněmovně statečně hájil jejich hodnoty, zřejmě by nevěděli, i když takové činy proběhly. SPD je prostě nezužitkovalo. Díky tomu jsou teď v pozici, že mimoparlamentní subjekty získávají hlasy především na jejich úkor.

Punc protestní strany si od SPD ráda vzala Kateřina Konečná. Trendy říkají, že si dostane dva mandáty a může začít reálně snít o třetím. Inu, od začátku svou skladbou kandidátky cílila na propadlé hlasy z Alternativy, od SOC-DEM si vzala sociální témata, od Okamury si vzala třeskutá témata, od odborů si vzala obhajobu pracujících od Agrární komory převzala obhajobu zemědělců přes Jandejska. A vede velmi kvalitní kampaň. Ne, nejsem neutrální a když jsem se s Kateřinou koncem loňského roku potkal, s chutí jsem přidal ruku k dílu, protože přesně po tomhle jsem volal. Povedlo se to lépe, než jsem si myslel. Pokud si Piráti pohorší, Starostové neposílí a Vondra bude dál volat po celoevropské válce s Ruskem, tak bude mít STAČILO! tři europoslance.

Neparlamentní pravicové strany jsou ve vzájemném klinči, kterému ještě napomohl i Okamura svým rozkročením kandidátky doprava. Trendy říkají, že Šlachta s Turkem jsou z těch tří nejblíž mandátu. Ale aby Turek mohl uspět, musí Rajchl pohořet. Aby mohl uspět Rajchl, musejí pohořet Svobodní. Aby mohli uspět Svobodní, musí být Turek zklamáním. Připočítejte do toho ještě Macha, který byl u Svobodných, přidejte generála Blaška a máte pět slimáčků na jednu kapustičku. Všechny trendy ukazují, že soupeří o stejného voliče. Uspět může jen jeden. Tečka. Víc mandátů prostě není k dispozici.

Netroufám si říct, který z nich to bude. Turek je teď v kurzu a oblíbený u tzv. Pražské hospody, Rajchl na úspěchu pracuje už dva roky, Svobodní nejlépe čerpají zklamané voliče ODS. Ale všichni si svou kampaň postavili tak, že je těžko budou volit levicově zaměření voliči. Kateřina Konečná děkuje a Okamura díky tomu uteče hrobníkovi z lopaty.

Vzhledem k tomu, že je český národ prosíravý, nic bych nedal za to, že všichni tři budou mít zhruba stejně a nepřekročí pětiprocentní kvórum. Jste-li pravicoví voliči, měli byste se dohodnout, komu to hodíte. Jinak ten jeden mandát dáte buďto SPOLU a nebo hnutí ANO, což je z vašeho hlediska prašť jak uhoď. Pokud neuspěje jeden z trojice Svobodní, PRO nebo Šlachta, tak zachráníte renomé Andreje Babiše nebo Petra Fialy. A protože takové věci u nás vždycky končí tím nejhorším možným způsobem, nejspíš zachráníte našeho milovaného Blyštivého Péťu, protože díky vám se do europarlamentu dostane Vondra i Vrecionová.

Tentokrát to má jednoznačně v rukou konzervativní pravicový volič.

Ale jakýkoliv apel je marná snaha. Já minule neuspěl s apelem na levicové voliče, aby volili ANO nebo SPD. O apel na pravicové voliče se nebudu ani pokoušet. Tentokrát mám výhodu, že konzervativní levicový rebelský volič vlastně nikoho jiného než Kateřinu Konečnou volit vlastně ani nemůže. Šmarda není soupeř a Okamura se od těchto voličů dobrovolně vzdálil.

Prosím… tohle všechno platí pro onoho přelétavého voliče, který rozhoduje volby. Tohle neplatí pro tvrdé voličské jádro. Kdokoliv se může cítit dotčen tím, že je levicový, ale přesto volí Rajchla, protože ten má ve straně nejlepší a nejmorálnější lidi. Nebo sice nemá rád Macha, ale stejně bude volit SPD, protože je to záruka nepropadlého hlasu. Nebo se mu líbí, co Rajchl říká, ale raději to hodí hnutí ANO. Volby vyhrávají voliči, kteří politiku sledují povrchně a rozhodnou se nikoliv podle velkého množství informací, které si za dva roky nasbírali, ale podle jedné debaty v televizi. Je zbytečné mi psát, že vy osobně to máte jinak. Neřeším jednotlivé lidské příběhy, řeším trendy.

K volbám si toho ještě řekneme hodně, ale v této chvíli bych řekl, že se stále hraje o tři mandáty pro mimoparlamentní opozici. Voliči mimoparlamentních pravicových stran mají ve svých rukou, zda budou mít jednoho svého zástupce a nebo zda zachrání kůži SPOLU nebo ANO. Vše ostatní se zdá být nepřekvapivé, tedy pokud nepřiletí ještě nějaká černá labuť ala atentát na Fica.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.