Strašně se na to těším… (Európskej samit v Praze)

Bratislava 7. októbra 2022 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:Twitter)

Článok z kategórie Česky

Trošku delší demonstrační úvodník:

Samozřejmě nepřestávám sledovat, jak se vyvíjí roztržka mezi svolávateli demonstrace Vrábelem a Havlem. Během včerejška jsem si pohovořil s celou řadou lidí, kteří se kolem zmíněných pánů pohybují, popovídal jsem si i s těmi, kteří na demonstracích vystupují, vyslechl jsem si jejich verze příběhů a trošku jsem zaapeloval na jejich jednotu, protože jsem si tak nějak matně pamatoval, že všichni bez rozdílu skandovali… jak to jenom bylo… aha, už si vzpomínám: Česká republika na prvním místě. Kvůli tomu se nosily henty přeložené trikolóry na srdci, ne?

Zdá se, že jsem neházel úplně hrách na zeď… Havel napřáhnul směrem k Vrábelovi ruku ke smíru. Bude stisknuta? Nevím. Podle tónu bych si na to nevsadil. Na výsledek čekají se zatajeným dechem jak Středula tak Okamura, kteří ze začátku příležitost prováhali a teď by rádi dohnali a předehnali. Poptávka je veliká a ještě poroste.

Nicméně přátelé, dovolte mi nevyžádanou vidláckou radu, která nebude jen pro Vrábela s Havlem, ale vlastně úplně pro všechny, kteří kolem těch demonstrací běhali a řečnili z pódia. Všichni jste tam plamenně hovořili, jak máte v srdci naší zemi, jak si jí teď Češi vezmou zpátky, Česká republika na prvním místě (což už před časem říkala i SPD). Mluvili jste o tom, jak se máme semknout, jak musíme držet spolu, protože máme vládu plnou pitomců, kteří ale dobrovolně svoje fleky nepustí.

Stačilo trochu zahulákat a vláda se vyděsila k akci. Zastropovali ceny energií. Samozřejmě to udělali blbě a chtěli nám tím jen zavřít hubu… ale báli se. Měli tak stažené půlky, že by mohli řitěmi štípat roxory. A víte, čeho se báli? Té jedničky na hrudích. Té jednoty. Republika na prvním místě. To byla korouhev skoro jak od husitů. Z toho šel strach. Co kdyby to ti burani opravdu dokázali a zjistilo se, že vláda je k ničemu.

Pánové, když to s námi všemi myslíte tak dobře a máte republiku v srdci, co kdybyste si prostě zvolili nového hejtmana? Co kdybyste dali své síly k dispozici těm, kteří měli na pódiu největší odezvu? Dobře víte, na koho lidé čekali. Dobře víte, komu tleskali. Matně si vybavuju, že senátní volby sice moc nedopadly, ale přesto se dostaly dvě „dezinformátorky“ ze kterých měli hlídači pravdy a morálky takový vztek, že z toho týden nespali a dodnes ponoukají policii, aby je rovnou zatkla. Co takhle ony? Teď mají hentu imunitu, což by se mohlo hodit, zároveň jsou JUDry, takže se vyznají v právních kličkách… Jedna už tam na pódiu byla, ne? Co takhle oslovit i tu druhou? Když jsou obě právničky, to se nejspíš budou znát… V senátu teď moc prostoru nemají, ale mohly by se tam vyskytovat mnohem autoritativněji, kdyby vešlo do podvědomí, že za nimi stojí plný Václavák. Autorita Vrábela a Havla je v troskách, o to jste se kluci postarali navzájem. Ale naštěstí jste na pódiu nestáli sami.

Mimochodem… když jsem včera zjišťoval reakce všech, na které mám kontakt, tak nejrozumněji to řekl Rajchl: „Mohli se rozejít po dobrém, mohli klidně dělat dva projekty vedle sebe, mohli se vypořádat s penězi… a místo toho se s jedním nedá domluvit a druhý je pučista…“

Ten, který měl na pódiu na obou demonstracích zdaleka největší odezvu, protože tu nejvíc makal na propagaci, chce raději stát mimo váš spor… asi má Českou republiku na prvním místě… a nebo minimálně chápe nějaké taktické, strategické a politické poučky…

Takže kluci… zvolte si nového šéfa. Předejte oba všechno co máte novému kapitánovi, udělejte to dobrovolně a rádi, vstupte do jeho služeb, uznávejte jeho autoritu a ukažte, že i ve vašich srdcích je Česká republika na prvním místě. Ano, je to veliká oběť. Ale jde tu o vlast že? To by měly jít všechny osobní věci stranou. Zároveň tím zavřete huby všem vašim kritikům, že jste nastrčení a že myslíte jen na sebe.

A teď už dnešní krátký text:

Tož se nám v Práglu sjelo na čtyřicet pomazaných hlav. Evropský summit plus další hosté. Nějaké to jednáníčko, pak společná večeře a dneska večer si ještě pokecají lídři osmadvacítky o tom, co se dozvěděli. Televize kolem toho dělá patřičné haló, vláda také, protože to je pro Blyštivého Péťu další velká příležitost, se zaskvět. Zároveň to má ukázat hentu jednotu proti Putinovi a jeho říši zla.

Já jsem jen obyčejný Vidlák a nerozumím tomu, ale tak nějak tuším, že ona velkolepá jednota dneska dostane velkou, velikou ránu. V posledních dnech totiž sleduju stále více zpráv, že naše slavná EU už vlastně ani neexistuje. Němci si jedou svůj záchranný program pro průmysl, Erdogan má také poněkud jiné představy o budoucnosti, než Charles Michel a katarský vládce včera odletěl domů, protože zjistil, že ho tam nepustí, jižní křídlo EU říká, že energetická solidarita nebude, Itálie má poněkud jinou vládu než před měsícem, Řekové se div nechystají na turecký vpád, plyn může proudit pouze zakázaným potrubím Nordstrýmu 2, ale zatím neproudí ani náhodou, unijní šíbři si nechtějí nechat vzít grýndýlovou hračku, Zelenský se má připojit videohovorem a bude chtít zbraně a prachy… Jo a pochybuju, že by katarský emír podepsal před svým odletem nějakou smysluplnou smlouvu na LNG.

Prostě je to průser za průserem. A za všechno může Péťa, který sice nemá žádnou možnost s tím něco udělat, ale chtěl být předseda a všechno to bude na něj.

Já se na derniéra dneska hrozně těším. Nejprve dával na svůj fejsbůk moc pěkné fotečky, jak se vítá s papaláši, jak patří mězi ně a jaká je to pocta pro Českou republiku, že právě ON tomu velí. A pak začali jednat a on pěkně poslouchal, jak se všechno drolí a každý si jede podle hesla „zachraň se, kdo můžeš“. Nejspíš si vyslechl, jak to bude s německým plynem v českých zásobnících, určitě ho zase řádně seřvali, že nedělá, co se mu nařídí… Dneska si navíc ještě vyslechne nové rozkazy ohledně našich elektráren a zjistí to, co my tady už několik měsíců meldujeme.

A tak chci vidět, jak bude vypadat, až vystoupí na tiskovce a bude tohle všechno prezentovat jako úspěch českého předsednictví. Blekotat si může, co chce, ale na jeho řeč těla jsem zvědavý, jako už dlouho ne. Nejspíš bude mluvit o nerozborné jednotě, kterou nic nezlomí, ale tvářit se bude asi o dost jinak.

Tož si to dneska pojďme trochu užít. V poslední době máme málo důvodů k radosti. Pojďme si dneska vychutnat pohled na našeho Péťu, jak zachraňuje nezachranitelné, manévruje v žumpě a snaží se to vydávat za cukrovou vatu.

Jediné štěstí má v tom, že jde o summit neformální, kdy se papaláši přijeli nažrat za naše prachy… společná deklarace nebude. Ale ono je to vlastně logické. Už nikdy nebude žádná společná deklarace. Fiala to brzy zjistí.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy