Bratislava 22. júla 2024 (HSP/Smis/Foto:TASR-Erika Ďurčová, Screenshot)
Článok z kategórie Česky
Po několika letech našeho marného volání po zveřejnění podrobných covidových dat došlo k malému zázraku. Pan Stanislav Veselý dostal na základě své žádosti dle Zákona o svobodném přístupu k informacím z ÚZISu kompletní sadu českých anonymizovaných covidových dat
Sada obsahuje přes 11 milionů řádků (pro každého obyvatele ČR jeden řádek plus pár set tisíc již zemřelých). U každého jednotlivce známe:
- Rok narození a pohlaví (přesné datum narození není sděleno kvůli anonymizaci)
- Přesné datum případného úmrtí z jakékoliv příčiny (příčiny úmrtí neznáme), pokud k úmrtí došlo mezi 1. lednem 2020 a 31. prosincem 2022.
- Přesná data všech covidových očkování, typ látky a čísla šarží všech covidových vakcín.
Celá datová sada je ke stažení zde a stále nemohu uvěřit, že ji skutečně máme.
Než jsme se ve SMIS dostali k tomu, abychom se na data pořádně podívali, všiml si jich Steve Kirsch a podrobil je analýze, která několikrát obletěla svět a vzbudila mnoho zajímavých ohlasů, například od Claire Craig, Jessicy Rose či Joela Smalleyho. Nedávno se o našich datech dokonce mluvilo i u Johna Campbella, ovšem s takovou výslovností, že to vypadalo, že data uvolnil sám Ramzan Kadyrov.
Steve Kirsch se podíval na počty lidí, kteří zemřeli první, druhý, třetí … den od vakcinace druhou dávkou v jednotlivých věkových kohortách. Potom srovnal, jestli je relativní počet těchto zemřelých podobný pro ty, kteří dostali vakcíny Comirnaty firmy Pfizer, a pro ty, kteří dostali vakcínu od Moderny. Zjistil, že příjemci Moderny umírali ve všech věkových kohortách systematicky více než příjemci Comirnaty. A s přímočarostí sobě vlastní prohlásil, že je to důkaz toho, že Moderna zvyšuje celkovou mortalitu o 50 procent.
Od té doby se u nás na mejlu dveře inbox netrhne a všichni se nás ptají, co si o tom myslíme. Dovoluji si tedy odpovědět takto hromadně.
- Je skvělé, že ÚZIS tuto datovou sadu zveřejnil. Pokud je mi známo, jsme jediná země na světě, která takto podrobná data zveřejnila. Věčná sláva patří panu Veselému a opatrný palec nahoru ÚZISu. Zahraniční komentátoři se ptají, jak je možné, že jenom „Čečija“ má takto rozumnou a transparentní veřejnou správu. Nevylučuju, že svatý Eukleides – nebo kdo tam nahoře sčítá hříchy datových analytiků – odpustí ÚZISu za tento epochální počin jejich drobné přešlapy v minulosti.
Jedním z hlavních poučení z globální ztráty soudnosti (aka covidové pandemie) by mělo být, že v jednadvacátém století se máme řídit správným usuzováním z dat, nikoliv „konsensem“, který si „experti“ vycucají z palců za zavřenými dveřmi. K tomu je ale třeba, aby kvalitní data byla veřejně k dispozici. Dnes je tedy „Čečija“ globálním leaderem v transparenci covidových dat. Steve Kirsch a ostatní prominentní bojovníci proti covidismu nám dělají v tomto směru obrovskou a skvělou reklamu. Doufejme, že exempla trahunt.
- Dle mého názoru je hlavním a nejdůležitějším zjištěním, které lze z těchto velkých dat odvodit, masivní Healthy Vaccinee Effect (HVE), který je našim čtenářům důvěrně znám. Tento efekt je způsoben tím, že nikdo soudný neočkuje lidi, kteří jsou evidentně na samém konci života. To způsobí, že celková – nikoliv pouze covidová – mortalita neočkovaných je násobně vyšší než mortalita očkovaných. Tohle platí v každé věkové kohortě a platí to i v době, kdy se covidová úmrtí prakticky vůbec nevyskytovala. A protože ani skalní covidisté netvrdí, že by vakcína proti covidu chránila také před úmrtím na rakovinu či infarkt, je jasné, že tento efekt je způsoben odlišnou charakteristikou očkované a neočkované populace.
Pro ukázku přikládám tento graf, který sleduje vývoj celkové mortality v kohortě obyvatel ČR narozených mezi roky 1945 a 1950. Všimněte si, jak dramaticky se liší úmrtnost neočkovaných (spodní graf, červené sloupečky) a úmrtnost dvakrát očkovaných (spodní graf, zelené sloupečky) v létě 2021, kdy u nás téměř žádná covidová mortalita nebyla (tedy v zeleně zvýrazněném období).
Grafy pro ostatní věkové kohorty postupně zveřejníme také.
Opakovaně zdůrazňuji, že takto masivní HVE zcela invaliduje veškerá tvrzení o účinnosti a bezpečnosti covidových vakcín, která se na nás za poslední čtyři roky valila z oficiálních míst. Nejsem si vědom ani jedné studie, která by se pokusila skutečnou účinnost vakcín odhadnout po započítání HVE. Na tomto místě veřejně slibuji, že sdružení SMIS se o takový odhad pokusí.
Tomuto mimořádně zajímavému a nesmírně důležitému aspektu dat se Steve Kirsch ve své analýze nevěnuje, čímž dle mého názoru promeškal skvělou příležitost. Nevadí, iniciativu převezmeme my.
- Steve Kirsch tvrdí, že jeho analýza dokazuje, že mRNA vakcína firmy Moderna není bezpečná a zvyšuje celkovou mortalitu o 50 %. My ve sdružení SMIS jsme opatrnější při práci se slovy. Dle mého názoru by mělo být slovo důkaz používáno v matematice (kde lze například dokázat, že číslo 2 je jediné sudé prvočíslo), ale v přírodních vědách bychom měli mluvit o tom, jestli pozorovaná data poskytují evidenci pro nebo proti nějakému tvrzení. Jak známo od kolegy Poppera, v experimentálních vědách nelze žádnou hypotézu dokázat.
Dle mého názoru Stevova analýza skutečně poskytuje evidenci ve prospěch hypotézy, že covidové vakcíny firmy Moderna jsou ještě méně bezpečné než vakcíny firmy Pfizer. Nemyslím si ovšem, že je evidence natolik silná, abychom ji mohli – byť kolokviálně – nazvat důkazem. Je totiž možné, že se příjemci obou typů vakcín od sebe lišili i jinými charakteristikami, než je věk a pohlaví (což jsou jediné dvě, které v datech máme). Například by stačilo, aby byla Moderna více dostupná na venkově než ve městech, a pozorovaný rozdíl by to vysvětlovalo taky.
Dle mého názoru je rozdíl v povakcinační mortalitě příjemců obou typů vakcín zajímavým pozorováním, nikoliv důkazem.
Rozhodně jsem však rád, že se díky této analýze Steva Kirsche na česká data začne dívat mnoho analytiků z různých koutů světa a snad konečně dojde k tomu, po čem už čtyři roky voláme – ke svobodné a necenzurované debatě nad analýzou a interpretací veřejně dostupných dat.
Kéž by tomu tak bylo od začátku.
Tomáš Fürst
Článok pôvodne vyšiel na portáli smis-lab.cz.
Prečítajte si tiež