Sbohem kravičky a prasátka

Bratislava 13. januára 2022 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:TASR/DPA-Friso Gentsch)

Článok z kategórie Česky

Ve svém včerejším článku jsem se snažil rozebrat situaci, do které vláda zkouší natlačit naše zemědělce. Dotaci v původní výši budou dostávat jen zemědělci do 50ti hektarů. A nad 150 hektarů už bude dotace směšně nízká

Tvrdil jsem, že tento pokus odskáčou nikoliv velcí vlastníci půdy a velké zemědělské koncerny, ale odskáčou to ti, kteří v posledních třiceti letech opravdu tvrdě makali a dokázali si vytvořit farmu o velikosti kolem 500 ha, protože to je výměra, kdy člověk nedělá šestnáct hodin denně, může si dovolit obnovovat techniku, opravovat budovy, je schopen obilí krátce skladovat a čekat na lepší cenu a je schopen i nějakých investic.  500 hektarů už totiž papírově nerozparcelujete mezi rodinu.

Tito zemědělci se zpravidla pouštěli do nových postupů a byli schopni zajímavých investic. V mém okolí dva takoví využili vhodné situace a postavili (za dotace) bioplynové elektrárny. Díky tomu měli k dispozici zadarmo hodně tepla a tak jeden vytápí skleníky firmy, co se zaměřuje na bylinky a druhý vytápí výkrm hovězího. Hovna hned používá zase do bioplynky a díky tomu udrží i živočišný výkrm v černých číslech. Není to žádná bonanza, ale funguje to. Samozřejmě on si nemůže dovolit dělat mléko. Na kravín nemá. Ale má na to, aby v teple krmil býky na maso. Teď ale padla sekera na kámen – onen člověk je podle vládních měřítek agrobaron.

Menší zemědělci (ti co to nedělají na plný úvazek) ti si papírově rozdělí pozemky mezi rodinu, takže táta bude jeden zemědělec, máma druhý, dcera třetí a syn čtvrtý. Všechno bude dál obdělávat jenom táta, máma bude dělat čtyři účetnictví místo jednoho, bude nadávat na byrokracii, ale jinak na tom budou stejně a syn s dcerou na pole ani nepáchnou, tak jako tam nepáchli doposud.

Největším poraženým ale budou bývalá zemědělská družstva, která obdělávají někde mezi 1500 – 3000 hektary. Jednak jich je poměrně hodně a jednak právě tihle jsou ti poslední, kdo u nás dělají živočišnou výrobu v bývalých kravínech a vepřínech. Sice to prodělává, nemají peníze na údržbu, ale komunistické stavby něco vydrží, takže zatím to ještě šlo.  Zaměstnávají na vesnicích ty nejhůře zaměstnatelné lidi, kteří nebyli dost chytří, aby dojížděli do montovny a tak chodí krmit a dojit.  Už teď pro ně byla živočišná výroba ztrátová, protože do supermarketů jde maso placené královskými německými dotacemi.

Tohle bude první, co půjde do háje. Ty vepříny a kravíny. Protože to je nejjednodušší a nejrychleji realizovatelné opatření.

Zároveň to nebude stačit. Málo platné, takový pětisethektarový soukromý farmář dře víc a rychleji než zaměstnanec družstva. Takže brzy budou ve ztrátě i se samotnou rostlinnou výrobou. A přijde den, kdy budou na prodej….

Myslíte, že se jako kupci nabídnou nějací novozemědělci, pro které to bude příležitost začít skvělý zemědělský život dotovaný šesti tisíci na hektar? Že se pro takové tisícihektarové družstvo najde padesát kupců? Nebo že by si vlastníci půdy řekli, že udělají společenství malých zemědělců a začnou hospodařit? Jak dlouho by takový prodej trval?  Ne, ne, prostě přijde obchodní zástupce velkého koncernu, nabídne cenu v příslušných milionech, popere se s dalšími obchodními zástupci jiných koncernů, chvíli se budou navzájem přeplácet, někdo z nich to vyhraje a koupí to sakumprásk.

Zaměstance vyhází, protože má svoje. Traktory rozprodá, protože má svoje. Areál družstva srovná se zemí a bude tlačit na změnu územního plánu, aby tam mohlo vyrůst něco jiného a výdělečného. Klidně i stavební parcely pro bydlení. A bude vyřízeno. Na nějakém skrojku bývalého družstva možná zůstane jeden malý padesátihektarový zemědělec bez strojů i budov, který si všechno objedná jako službu a jinak bude normálně chodit do práce. Třeba zrovna bude dělat účetního v tom velkém zemědělském koncernu.

Ale ještě předtím takřka úplně skončí živočišná výroba u nás. Což samozřejmě nevadí, protože všechno dovezeme z Německa a Polska.

Víte, já někdy ty naše vlastence nechápu. Na jedné straně by chtěli soběstačné zemědělství, vrátit sem průmysl, chtěli by vystoupit z EU, ale když píšu o tom, že deagrofertizace především bude znamenat zničení právě toho zemědělství, co je ještě v českých rukou a zůstane tu, protože družstvo o 1500 ha nebude mít sídlo na Kypru… když tohle říkám, jako bych mluvil do dubu.

Že Babiše nesnášejí ojropřisluhovači, tomu rozumím. , ale že i leckdo z Alternativy je  tak posedlý Babišem, že je ochoten si nechat spálit zemi, jen aby se oligarchy zbavil, to mi hlava nebere.  Ale nedá se jim vysvětlit, že tohle není tlak na Babiše, tohle je jen záminka na zničení všeho českého.  Až totiž bude mít Babiš pocit, že mu chtějí zničit Agrofert, tak ho prostě prodá Němcům nebo americké  globální korporaci a ti se už postarají, aby vláda změnila pravidla.  To se mluví o čapím hnízdě, o STBákovi, o tom jak se ohne před EU… a nikomu nedochází, že tleskají tomu, aby prázdné místo po zničeném Agrofertu nezabral český vlastenecký kapitál, ale nějaké cizí korporace, které budou stokrát horší než Babiš.  Andrejko by ze sebe měl mít radost, už má silnější jméno než Václav Klaus.

Tahle zaslepenost a neschopnost rozlišovat detaily bude smrtící i kdyby se stokrát mluvilo o vlastenectví. Na zničení Babiše jsou povolány zahraniční zájmy a zahraniční peníze. Cizí vojsko má vyřešit domácího oligarchu… i za cenu rozsáhlého plundrování a kolaterálních škod. Potřebujete diktátora jako sůl, takové vlastenectví  je tomuhle národu stejně nebezpečné jako Fiala, jen s opačným znamínkem.  Člověku se vysloveně chce dát se do služby nějakému oligarchovi, protože ten alespoň sleduje své zájmy a umí počítat. Ve jménu velikosti tohoto národa z něj zbyde jen polovina a bez zemědělství.

Chápe tu někdo alespoň tak triviální úvahu, že Babiš alespoň sypal všem stejně a plošně, kdežto tihle nasypou jen kamarádům a ve jménu deagrofertizace stotisícihektarového velkopodnikatele zničí všechno, co je větší než 50 ha? Tohle je ten boj proti oligarchům?  Kdyby blbost nadnášela…

Jo a mezi námi… zničení živočišné výroby v bývalých družstvech bude mít ještě jeden dopad – i ti menší, co krmí býky v moderním vytápěném kravíně, budou mít problém. Protože svoje podnikání ukončí nepotřebné inseminační stanice, skončí veterináři, co uměli porodit tele a zašít krávě břicho, skončí zootechnici, co uměli vykastrovat vepříka… a tak si svoje živočišné podnikání rozmyslí i leckdo další. Ti pětisethektaroví, ti to nevytrhnou. Jsou příliš malí. Kvůli nim se nevyplatí držet chovného býka nebo kance a k němu celé vybavení.

Z moderních koncernových vepřínů pracujících jako linka v automobilce si totiž sele na výkrm domů nekoupíte. Tam není nikdo, kdo by vám ho vyhnal, zvážil a vypsal daňový doklad. Tam má každý svůj úkol rozepsaný na minuty stejně jako ve Škodovce.

Mezi posledními, kdo toho pak nechá, budu i já, protože to jinak nepůjde… Nebudu mít kde si koupit sele, nebudu mít kde získat prasničku, nebudu mít kde koupit inseminační dávku a kdybych měl živit kance, aby oplodňoval přirozeně, tak jednak budu v dokonalém mínusu a jednak mě ukamenují sousedé, protože kanec fakt smrdí.  Konec živočišného vidlačení. Vydržím odhadem tak o dva roky déle než družstva v okolí.

Ale zase to bude akorát v té době, kdy bude poptávka po autoritativních vládcích, takže budu mít čas na občanskou válku a revoluční tribunály. Jak vidíte, na tomto image už pracuji, abych pak byl připraven.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovy kydy.