Praha 24. februára 2023 (HSP/vidlakovykydy/Foto:TASR/AP-Vadim Ghirda)
Je to pár dní, kdy se ve veřejném prostoru objevila zpráva, že Čína přichází s mírovým plánem pro Ukrajinu. Od té doby se o tom docela mluví, ale mimo velmi krátké hlášky z oficiálních čínských kruhů o tom prakticky vůbec nic nevíme. Jen se pořád čeká, až to Sitting Ping (podle vzoru Sitting Bull) představí. Zdá se, že to Číňani mají nějak předjednané s Putinem, protože Rusko je jediná země, odkud už dopředu nezní proti tomuto plánu odsudky
Jinak mám pocit, že tu snad nikdy nebyl tak špatný mírový plán a tedy tak špatný mír. Ještě o tom nic nevíme, ale už předem je všem těm Lipavským, Scholzům, Macronům, Bidenům i Zelenským jasné, že je zapotřebí tento plán odmítnout. Je to vlastně úplně stejné, jako před prezidentskými volbami. To Babiš mluvil o míru, ale jen tím strašil lidi a bylo zapotřebí ho řádně zepsout a morálně odsoudit. Vůbec… kdykoliv někdo promluví o míru, tak je to Putinovec, protože voláním po skončení bojů jen nahrává Rusku. Pokud by se přestalo válčit, tak by Rusko VYHRÁLO. Každý libtard to chápe a dezoláti jsou tím pádem pátá kolona. Pokud se totiž přestane střílet, tak Rus vyhrál. Takhle to je, ne?
Všimněte si – tohle je první ruský strategický úspěch této války. Od prvního dne války jakékoliv volání po míru nahrává Rusku. A ano, nahrává. Rusko je na Ukrajině, nikoliv Ukrajina v Rusku. Jak dlouho Rusové energicky postupovali? Tři dny? Tři týdny? Šest týdnů? Jak dlouho tenkrát před rokem trvalo, než se vytvořil současný stav, kdy mír a přerušení palby za všech okolností znamená ruské vítězství?
Nemyslete si, tohle znamená víc, než to vypadá. Hned první den války Rusové vytvořili předpoklad, kvůli kterému je nezbytné dobýt celou Ukrajinu zpátky, Krym nevyjímaje, aby to bylo Ukrajinské vítězství. Všechno ostatní je ukrajinská a západní prohra. Nic jiného není možné, než za jakýchkoliv obětí a jakýchkoliv nákladů dobýt na Rusku zpátky všechno a vlastně i něco navíc, protože pokud Rusákovi zůstane byť jen metr čtvereční, tak prostě vyhrál.
Od prvního dne války je mír prohrou Západu a ruským vítězstvím. Takhle jednoduché to vlastně je.
Prosím všimněte si druhé věci – válka je věc nepřirozená, krvavá, strašná, nákladná, obludná a příšerná po všech stránkách. Ale přesto ji Západ musí udržovat a musí do ní investovat nejen dolary a tanky, ale i toleranci vůči Banderovi a dalším ukrajinským démonům. Jak čas plyne, je třeba stále více západní shovívavosti a zároveň se objevuje stále více hajlování a dalších důkazů o tom, že je něco shnilého ve státě dánském.
Stejně tak musí Západ zůstat shovívavý vůči korupci. Musí nějak překousnout, že peníze netečou jen na válku, ale i na pohodlný život vyvolených. Západ musí překousnout, že se Rusko nezhroutilo a že většina západních firem z Ruska neodešla. Západ musí překousnout, že se s ruského plynu dělá na moři plyn americký. Jinak to prostě nejde, protože… jakýkoliv mír by byl ruským vítězstvím a prohrou Západu.
Proto ti, co mluví o míru, jsou míroví štváči. Proto se proti nám tak strašně brojí. Proto jsme tak nepřijatelní. Proto se tak pustili do Babiše… Rus si totiž od prvního dne zajistil, že remíza je také výhra.
Zbytek je pak už jen železná logika války. Pokud Ukrajina prohraje, prohrají všichni. Pokud Ukrajina neosvobodí celé své území, vždycky prohraje. Je úplně jedno, jestli mezi tím osvobodí nějaké město, nebo postoupí o dvacet kilometrů. Musí získat všechno všecičko, jinak prohrála a my všichni s ní.
Rus si na Ukrajině v podstatě vyrobil manévrovací prostor. Od Chersonu po Kupjansk. A nic jiného vlastně nepotřebuje. Teď stačí jen střílet a střílet, ničit a ničit. Chvíli postupovat, chvíli ustupovat… a čekat. Ve válce se nakonec všechno projeví. Korupce, Bandera, dvojí metry… všechno. I ty ztráty se nakonec profláknou. A jen úplné kompletní osvobození ukrajinského území to může ospravedlnit. Jinak je to ZA VŠECH OKOLNOSTÍ prohra Ukrajiny i Západu.
Samozřejmě je zapotřebí volat po míru. Je zapotřebí to ukončit. Protože prohra Ukrajiny a Západu je s každým dalším mrtvým Ukrajincem stále větší a větší a vytlačení Rusů stále nemožnější a nemožnější. Tak nemožné, že o tom mluví dokonce i Petr Pavel. Každým dnem je těžší a těžší dosáhnout západního vítězství. Každým dnem je riziko zavlečení do ještě většího průšvihu reálnější a reálnější. A to všechno kvůli tomu, co se stalo během prvních dní války. Bojuje se na ukrajinském území. Na ničem jiném vlastně nezáleží.
PS.
Přátelé… žádosti o zaslání knihy jsou už skoro kompletní. Zbývá pár posledních, kteří si zaslání ještě neobjednali. Poslední várku knih prosincových a lednových předplatitelů budu rozesílat příští pondělí. Kdo si požádal o zaslání knihy a neobdrží jí do konce příštího týdne, ať mi napíše na vidlácký mail. Přijímám reklamace.
Začátkem března spustím zasílací aplikaci i pro ty, kteří si předplatili knihu v únoru a do konce března chci mít všechno vypořádané. Zároveň vám chci říci, že předplatby za knihy budu přijímat jen do konce února. Kdo si chcete knihu ještě objednat, pošlete mi nejméně 350,- Kč na účet č. 164 883 276 / 0300. Poslední platby přijmu 28.2.2023 do 23:59 hodin. Pak prodej knihy touto cestou skončí.
Pokud mi ještě nějaké knihy zbydou, vezmu je na demonstraci. Předpokládám, že se tam zase potkáme a kdo bude chtít knihu či placku, ten bude mít ještě možnost. Vše se včas dozvíte.
Nekončí samozřejmě kniha. Dotisk je v plném proudu a od dubna budu plánovat postupné setkávání s vámi, vždycky ve vašem kraji. Budu pro vás mít jisté překvapení, ale teď o něm ještě nechci mluvit. Kdo bude mít o knihu ještě zájem, pro toho pak bude k dispozici. Zbytek nákladu se nakonec (v létě) dostane i do běžné knižní distribuce.
Kdo nechce na knihu čekat do dubna a déle, ten má posledních několik dní na předplacení a pak celý březen na zadání adresy k zaslání. Poslední příležitost bude 11.3. 2023 na demonstraci. Pak až osobní předání při mém „turné“ po republice.
Daniel Vidlák
Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.