Praha 3. októbra 2024 (HSP/Vidlákovy kydy/Foto:TASR/AP-Mahmoud Illean)
Prosím, prosím, prosím. Vládo, už vám to dochází? Jene Lipavský, už Ti to vysvětlili? Ti chytřejší z majnstrýmu to, zdá se, chápou. Íránské rakety prošly izraelskou obranou! Prostě prošly. Izraelská obrana je tentokrát nezachytila, protože to nebyla žádná šméčka a hypersonické bazmeky, které umí vyrobit i země pod sankcemi. A nebo je alespoň umí dovézt a má na to peníze. Nebo dovezla technologie. A nebo (a to je nejzávažnější) je vyvinula. Země pod sankcemi…
Jasně, jen tak se nedozvíme jaké škody ty rakety skutečně způsobily. Izrael si umí pohlídat, aby u trosek, kráterů či mrtvol nebyl žádný aktivní blbec s mobilem. Ale rakety jednoznačně prošly a bylo jich hodně. Izraelská obrana se dá přehltit. Ať žije stará dobrá kvantita. Nás mnógo. Teokratický režim umí dělat rakety, které projdou i super, hyper, mega, giga, clever izraelskou obranou.
Ještě pořád nezačala izraelsko – íránská válka. Ještě pořád Írán neřekl, že do toho jde. Ba naopak. Zatím pořád ještě platí, že Hizballáhu žádnou armádu na pomoc nepošlou. Tiskový mluvčí Hizballáhu sice hřímal, že je je připraven k boji, ale docela se u své řeči potil. Kupodivu, ještě pořád žádná velká blízkovýchodní válka nezačala. Ještě pořád je to jen takové vzájemné přetahování, aby nikdo neztratil tvář. Ještě pořád nemusí dojít na nejhorší.
Írán vzkázal (opět), že tím považuje zabíjení svých lidí za uzavřené. Ale bohužel, zdá se, že někdo v Tel Avivu chce dosáhnout toho, aby válka s Íránem byla a aby byla definitivně vyřešena. A tak se prý bude dělat odveta. Ta bude následována další odvetou… a voila… budeme tu mít další nevyhratelnou válku.
Proč? Protože rakety prošly. Protože z Íránu do Itálie je to blíž než z jednoho konce Íránu na druhý. Protože Íránců je devadesát milionů. Protože mají hypersonické rakety. Protože válčení se za poslední dva roky změnilo. A nic na tom nemění ohromující úspěchy izraelského Mosadu, který dokázal svým nepřátelům PRODAT pagery, kterými je pak eliminoval a dokázal propašovat svoje agenty na čelní místa do íránských protižidovských organizací.
Jeden generál Podcenění už bojuje za Rusko na Ukrajině. Druhý, zdá se, začíná úřadovat v Íránu. Íránci mají plné kalhoty… Izrael si může dělat, co chce…
Možná proto včera někdo vypnul trolling pod články o Ukrajině a v diskusi přestali převažovat zastánci západního vítězství v poměru 98:2 a celkem se to srovnalo na realistických 40:60. Možná proto vlastně nikoho nezajímalo, že Rusové dobyli Vuhledar a dokonce i u Šafra napsali, že jde o strategicky významné vítězství. Normálně totiž říkají, že Rusové vyplýtvali síly a krev kvůli dalšímu nedůležitému městu, které nemá žádnou strategickou hodnotu.
Západní média také včera poprvé hlásila, že Ukrajinci jsou ochotni k územním ústupkům… Ale Petr Pavel s tím přišel už před týdnem. Asi mu Pojar řekl něco, co jsme my ještě nevěděli… Náš skvělý Západ tak tak zvládá jednu válku a to jen díky ukrajinské ochotě si nechat vyvraždit obyvatelstvo, ale na druhou na blízkém východě už nemá. Navíc mu hrozí třetí a čtvrtá. Myslím že Sitting Pinga velmi štve, že Putin proti USA bojuje o Černé moře a Čína stále musí trpět nepotopitelnou americkou letadlovou loď Tchajwan ve Žlutém moři…
Íránské rakety prošly. Vzpamatuje se někdo? Dojde někomu, že jsou na dost blbé trajektorii? Dojde někomu, že je třeba jednat a být schopen kompromisu? Nebo to všem docvakne, až už bude na jednání pozdě?
Vlastně už chybí jen jedno. Íránský jaderný test. No co, Netanjahu přece tvrdí víc než deset let, že Íránci jsou pár týdnů od dokončení atomovky, ne?
A aby na Ukrajině ještě nezaznělo poslední slovo… v předchozích dnech Ukrajina oznámila, že vyvinula balistickou raketu dost dlouhého doletu. Britové se k tomu hned přidali a halasně prohlašují, že oligarchický failed state, Ukrajina, trhla světový rekord ve vývoji takových střel. Aneb, někdy je to opravdu jednoduché. Dodáme Ukrajině rozebrané rakety bez označení, oni je přemalují, složí dohromady… a už jsou to ukrajinské střely. Že nás tohle řešení nenapadlo dřív.
Tento článek (naštěstí) nevyjadřuje oficiální názor Evropského parlamentu.
Daniel Vidlák
Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz