Praha 15. októbra 2023 (HSP/vidlakovykydy/Foto:TASR – Barbora Vizváryová)
Zatímco budeme čekat na výsledky voleb v Polsku (které já osobně nepovažuji za tak důležité, protože na polské politice se nezmění vůbec nic) a budeme čekat na pozemní operaci Izraele v Gaze (která nejspíš změní úplně všechno), rád bych se vrátil k první tezi, kterou jsem si uložil, když jsem se rozhodl, že nebudu jen blogerem, který jízlivě komentuje dění, ale vykročím ze svého dvorku a pokusím se doopravdy pro naší zemi něco udělat
Řekl jsem si, že podpořím kohokoliv, kdo bude mít nějaký smysluplný nápad. Budu hledat pozitiva na každém, který bude ochoten se mnou mluvit. Nebudu se ohlížet na poznámky, že za někoho (nepřijatelného) kopu, budu pracovat s těmi, kdo budou pracovat se mnou, bez ohledu na jejich chyby v minulosti. Budu mostem, i když se po mně bude šlapat, budu mluvit hlasem lidí, na které se velká média vykašlala a které náš prezident považuje za bezvýznamné.
To je totiž základní znak, jak rozpoznat charakter. Stačí se dívat, jak se ten, či onen chová k „bezvýznamným.“ Jak se chová k servírkám, uklízečkám, jak se chová ke starým a nemocným. Jak se chová k těm, kteří mu nepřinesou žádný profit. Jak se chová k těm, kteří už nedávají, ale potřebují. Proto mám rád osobní setkání.
Neposuzuju nikoho podle toho, jak v měnícím se světě sám mění názory. Neposuzuji lidi podle dávných hříchů. Prostě se se dívám, jak se chovají k těm dole. K těm, které pro svůj život vlastně nepotřebují. Posuzovat skutečný charakter není nic těžkého. Jen je zapotřebí osobní kontakt a dívat se.
Jsem rád, že dneska mohu podpořit další smysluplný nápad. Vymyslela ho Petra Rédová a musím říci, že jsem tentokrát čekal docela dlouho, než jsem napsal tento článek. Vím, jak to s podobnými projekty zpravidla chodí. Prvotní myšlenka se zdá jednoduchá a dobrá, ale pak přijde realizační vystřízlivění. Ukáže se, jak komplikované to celé je a kolik práce to obnáší. Ovšem Petra ho s kolegy dotáhla do konce a tak vám ho představím.
Když jsem zjara začal objíždět republiku a mluvit na setkání s občany, dost často jsem s Petrou seděl v autě a poslouchal jsem příběhy lidí, kteří se na ní obraceli. Od doby covidové se stala takovou českou Matkou Terezou. Jak má někdo zdravotní problém, kdo poradí? Rédová. Je to zdravotní sestra, nikdy vám netípne telefon… Od doby, kdy se Petra začala objevovat v blízkosti Jindry Rajchla, tak se na ní začali lidi obracet i s právními problémy a nakonec i v případě problémů se státní správou.
Většina problémů měla poměrně snadné řešení – stačilo zavolat nějakému specialistovi, odkázat tazatele na patřičného odborníka a nebo mu říct, jaké lejstro si má vyplnit a kam ho odnést. To je totiž u nás nejčastější problém. Papíry. Všechno se dělá přes ně, digitalizace u nás nesměřuje k tomu, aby si úředník sám našel potřebné údaje, ale aby mu počítač pomohl po vás chtít víc údajů a komplikovat vám vyplňování.
A tak Petra s kolegy udělala webové stránky Pro Pomoc, kde připravila návody a videonávody, jak si poradit s těmi nejčastějšími problémy. Postupně, jak se k ní dostávají další a další jobovky, přidává další návody a další videa. Není náhoda, že první videa jsou především o tom, jak se dostat k sociálním příspěvkům. Lidí, kteří celý život pracovali, aby pak zjistili, že jim důchod nestačí na živobytí, těch začíná rapidně přibývat. Stejně tak přibývá pracující chudoby. Vše se zdražilo tak, že najednou už výplata nestačí. Systémová změna přijde až s novou politikou, ale kromě demonstrování je třeba udělat, co se udělat dá.
Teď byl schválen henten konsolidační balíček, který po Kalouskově vzoru zvedá daně a státnímu rozpočtu prakticky nijak nepomůže. Jen mnohem víc lidí přijde do bídy.
Videa i návody nezůstanou stejné. Reagují na změny v zákonech i na zpětnou vazbu od lidí. Úřední šiml je nevyzpytatelný a funguje v různých místech různě. Pro Pomoc je živý organismus a věnuje se mu dost lidí.
Přeji vám, abyste tato videa i návody nikdy nepotřebovali.