Už loni jsem psal, že nenávisti během roku postupně ubývalo, protože ubývalo i důvěryhodnosti velkých médií, vlády i prezidenta.

Dovolte mi konstatovat, že tento trend beze změny pokračoval. Už je běžné, že se ve veřejném prostoru dovedeme bránit. Už nejsme osamělí partyzáni, kteří musejí před ataky velkých médií ustupovat. Už jsme se všichni potkali, spřátelili, vyměnili si na sebe telefony a náš postup je dostatečně koordinovaný na to, abychom do veřejného prostoru dokázali dostávat naše témata. Václav Moravec už nerozhoduje, o čem se bude v této zemi mluvit.

Během roku 2024 se dezinformace nekontrolovatelně šířily a stejně nekontrolovatelně se z nich stávala pravda. Ať už šlo o grýndýl nebo o senilitu prezidenta Bidena. Plukovník Foltýn to nejenže nezbrzdil, on to dokonce rapidně urychlil. V majnstrýmu se běžně říká to, za co nás ještě před rokem udávali a chtěli nás za to zavírat. Před rokem byl mír ještě sprosté slovo, Ukrajina měla našlápnuto k vítězství a neměla žádné ztráty.

Před rokem jsme byli odstřiženi od ruských energií, žádné jsme nepotřebovali, protože přece nebudeme přispívat Rusku na válku. Teď bereme takřka všechen plyn z Ruska a slovy Petra Fialy je to logické, protože je levnější. A po prvním lednu si zřejmě vyzkoušíme skutečné odstřižení od ruských dodávek. Zařídí nám to naši ukrajinští spojenci, kteří přestanou tranzitovat plyn přes ukrajinské území. A kdyby si to Fico náhodou vyjednal u Putina jinak, tak bohužel bude v lítých bojích zničen plynový uzel Sudža a samozřejmě za to budou moci Rusové… Ale je dost možné, že si tu nezávislost na Rusku otestujeme v praxi.

Před rokem byla vláda pro smích nám, dezolátům. Dneska je pro smích všem. Před rokem byl Fiala (podle svých slov) světovým lídrem, dneska víme, že ho nepozvali ani na večeři se Zelenským. Před rokem vypadala liberální moc neotřesitelně, dneska se z ní stává mimořádně blbá a tupá čučkokracie, která si ani neumí zařídit důkazy pro svoje konání. Lhaní liberálů začíná být ubohé a průhledné.

Před rokem ještě měli vládní spin doktoři situaci pevně v rukách. Teď už dělají kampaně o dobrých zprávách, vyhrnutých rukávech bílých košil a lásce k národu, které fungují přesně naopak. Před rokem se Fiala občas potil. Dneska už dělá zaječí uši. Před rokem Fiala mluvil rozvážným a klidným hlasem. Dnes už hysterčí.

Před rokem ještě Křetínský s Tykačem drželi s vládou basu. Dneska se poohlížejí, kde nechal tesař díru. Před rokem se Kolář zdál být šedou eminencí české politiky. Vypadal jako diplomat, který má konexe i důvěru těch nejmocnějších. Dneska je on i jeho syn jen obyčejný liberál bez krytí. Před rokem byla Jourová nebezpečná cenzorka. Dneska je jen banální byrokratické zlo.

Před rokem si Fialajugend dovolovala na nás všechny. Dneska se už vybíjejí takřka výhradně na vozíčkářích u petičního stánku a srážejí k zemi osmdesátileté stařenky a natáčejí si o tom oslavná videa. Na víc už nemají. Před rokem by Novinky klidně řekly, že vrah z Magdeburgu je příznivcem AfD. Dnes už musejí připustit, že je to zamotanější. Sociální sítě se postarají o korekci i takových morálních majáků, jakým je Lukačevičův Seznam nebo Šafrovo Fórum 24.

Loni jsem ve svém článku napsal, že jedním z největších činů člověka je, když na nenávist neodpoví ještě větší nenávistí. Je strašně těžké neeskalovat konflikt a naopak ho zmírňovat. Je těžké neodpovědět na ránu ranou a někdy to ani nejde. Je těžké se vzepřít všeobecnému dehumanizačnímu trendu a neroztáčet spirálu násilí a rozdělování společnosti na ty, kteří si zaslouží zostřenou přísnost a ty, kteří si zaslouží nekritický obdiv a podporu. Je těžké obstát jako člověk, když se kolem postupně všichni mění v šelmy.

Příští rok rozhodne, jestli na konci tohoto velkého konfliktu bude smíření a nebo odplata. Rozhodne, jestli bude každý proti každému, jestli se vrátíme ke skutečné demokracii a nebo vyměníme pány za nové, kteří rádi převezmou všechny vymoženosti, které jim Pětikolka odmávala v naději, že to bude použito výhradně proti dezolátům. Příští rok rozhodne, jestli ještě máme v této zemi všichni něco společného. Ukáže se, jestli ty foltýnovské příkopy jdou ještě zasypat.

Po Novém roce začne to největší vlnobití. Čekají nás těžké časy, které budou vyžadovat silné muže a statečné ženy. Všechny nás čeká vyrovnání se s realitou, která nebude nijak hezká. Čeká nás desetiměsíční zápas o naši zemi, o naši identitu a za naše děti. Čeká nás zápas o to, zda jsme ještě národem.

Všichni ještě pořád zpíváme Tichou noc. Všichni se ještě scházíme kolem štědrovečerního stolu. V roce 1914 to byl důvod k vánočnímu příměří. Pojďme si takové příměří udělat i teď. Ať si generálové říkají, co chtějí. Ať je šance, že se na konci toho všeho všichni smíříme a najdeme způsob, jak spolu žít.

Připravujme se na mír. Bude to těžší, než spolu válčit.

Na svém fejsbůku mám na toto téma jedno vidlácké dýp fejk video. Tímto vás znovu nabádám, abyste si založili profil. Sociální sítě jsou naše zbraně a chceme-li mír, musíme v tomto ohledu zbrojit ostošest.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.