Předměty doličné…

Praha 10. marca 2024 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:TASR/AP-Efrem Lukatsky)

Přátelé, říkám to nerad, ale tento týden jsem se dopracoval k naprosto stejnému pocitu jako na podzim 2021, kdy jsem začal psát o tom, že na Ukrajině jsou splněny všechny podmínky pro válku. Navzdory tehdejším odborníkům, kteří tvrdili, že se to nestane. Můj pocit tehdy pramenil z toho, jak se na Ukrajině takřka ze dne na den změnily mediální narativy a zakrátko jsem je slyšel z úst mých příbuzných, kteří tamní televizní kanály konzumovali

Najednou se tam totiž válka stala přípustnou a vlastně žádoucí a zřejmě i v Rusku se dopracovali k názoru, že do střetu s Ukrajinou (a NATO) prostě půjdou bez ohledu na následky.

Dnes mám naprosto stejný pocit ze změny mediálního narativu u nás. Najednou se začalo mluvit o vyslání našich vojáků na Ukrajinu… samozřejmě tam budou jen dělat výcvik, či tak něco. Začal to prosazovat Macron a i když to další politici odmítli, ukázalo se, že existují mapy a plány na rozmístění těchto vojáků. Od té doby všichni Alexové Švamberkové a ostatní vojenští analytici mluví o tom, že NATO je na nukleární válku vlastně dobře připraveno.

Jsou to ti stejní analytici, kteří poslední dva roky bagatelizovali sílu ruské armády a pokud na to někdo upozornil, nálepkovali ho jako kolaboranta.

Stále víc se mluví o tom, že je lepší jít do války teď, než Rus ještě více zesílí. To jsou mimochodem stejné argumenty, které měl Hitler, když připravoval plán Barbarossa. Zaútočit co nejdřív, než Stalin dokončí přestavbu Rudé armády. Zaútočit, než Rusové dobudují průmysl a obranné linie.

Američané z konfliktu dokonale vycouvali a vůbec bych se nedivil, kdyby se s Rusy rámcově a přes prostředníky domluvili, že případné atomovky budou lítat jen na evropská města. Pokud vůbec bude muset na atomovky dojít.

Političtí ratlíci v Lotyšsku či Estonsku už štěkají na plné obrátky a člověk z nich má pocit, že válka už vlastně začala.

Před dvěma roky Jana Černochová „zpražila“ senátorku Hamplovou, která se ptala, proč naše armáda necvičí Ukrajince na Ukrajině. Prý by to bylo zapojení do konfliktu. Jsme o dva roky dál a žádné mééédium na tento rozpor neupozornilo. Ani Jana Černochová tento předmět doličný vůbec nevytahuje, mlčí a vlastně s vysláním vojáků počítá. Ne, nepůjdou na Donbas. Budou Ukrajince cvičit ausgerechnet u hranic s Běloruskem. To není zapojení do konfliktu…

Tohle je první předmět doličný.

Zdá se, že jsme se vůbec nespletli, když jsme před rokem varovali, že Petr Pavel nás zatáhne do války… že tento prezident bude mobilizovat. Před rokem se nám pošklebovali, jak jsme hloupí a teď už se o tom naprosto otevřeně mluví.

Jako by naše věrchuška věděla něco, co my ještě nevíme. Jako by věděli, že ruská armáda se brzy pohne výrazně vpřed. Jako by věděli, že Ukrajina opravdu mele z posledního a stane se něco, co vše rapidně posune. Jako by věděli, kam doopravdy může ruská armáda dojít. Jako by věděli, že se už brzy někde v New York Times zveřejní skutečné ukrajinské ztráty a bude to šok.

Nemohu si pomoci, ale podle mě je v kuloárech už rozhodnuto. Vojáci na Ukrajinu půjdou. Mobilizace bude…

Jediné, co nevím, jak se na to bude dívat Putin… Bude to pro něj zapojení do konfliktu? Bude to brát jako důvod k otevření nukleárních raketových sil? Je domluvený s americkým deep state, že nechá na pokoji Chicago a oni nechají na pokoji Moskvu? Je připraven udělat nějaký demonstrativní jaderný úder na bezvýznamného člena NATO, třeba Estonsko? Nebo na Kyjev? Nebo na Prahu, když ho ten Fiala tak nějak sere?

Postupně o tom budu psát víc, teď si teprve třídím myšlenky a dávám si dohromady souvislosti, ale mám pocit, že začátek Třetí světové války už není v našich rukou. Naše pravda z Hradu a láska ze Strakovky se už rozhodla. Teď záleží, co si o tom bude myslet nepřítel. Ale evropští vojáci na Ukrajinu prostě půjdou.

Koneckonců, deník Echo přinesl zprávu, že kromě SPD, jsou všechny sněmovní strany pro debatu o našich vojácích na Ukrajině. ANO (ústy svého místopředsedy) také. Ale je to prý jen jeho soukromý názor… Předmět doličný číslo dvě…

Daniel Vidlák

Článok vyšiel pôvodne na portáli Vidlakovykydy.