Praha 15. júla 2024 (HSP/Petrhampl/Foto:Pixabay)
Mezi odbornou veřejností převládá názor, že peníze přinášejí životní štěstí do určité míry. Když člověk nemá na nájem a do poslední chvíle čeká, jestli ho vyhodí na ulici, to nepřináší dobré pocity. Když je manželka zoufalá, protože děti nemají co jíst, to k psychické pohodě taky dvakrát nepřispívá. Když se dítěti vysmívají ve škole, protože nemá stejný telefon jako ostatní, tak se to dá zvládnout, ale poněkud rizikové to je. A tak dále. Všechno se týká těžkostí, na které bohatí nenarazí
Jenže při dosažení určitého příjmu přestává životní štěstí narůstat. Lidé s luxusními vozy se necítí v průměru šťastnější než lidé se starými kraksnami. Po přestěhování ze skromného bytu do luxusní vily se člověk cítí šťastnějším, ale za pár měsíců si zvykne a všechno vyvane. Totéž při zchudnutí.
Co na to ale data? Tři sociologové si dali práci s tím, že rozebrali desítky výzkumů, které byly v různých zemích realizovány. A výsledky (publikováno na serveru PsyPost) nic moc. V mnoha případech nebylo vlastně nic prokázáno a v dalších případech si zjištění navzájem odporovala. Zkrátka, vypadá to, že ten jev je daleko složitější, než jsem popsal výše. Nebo že máme pod jedním označením rozdílné jevy.
Což neznamená, že jsme narazili na problém, který by byl neproniknutelný. Prostě to bude chtít víc námahy, víc teorií (z nichž většina se nakonec ukáže jako chybných), víc zkoumání a nakonec tomu porozumíme. Jako se vším.
Petr Hampl
Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.