Podlehl dezinformacím

Praha 19. júna 2023 (HSP/vidlakovykydy/Foto:Pixabay)

Tento týden všechna pravdomluvná mééédia pouštějí jeden za druhým články o dezinformacích. Seznam vydal seznam největších dezinformátorů a jako sláma z bot z toho čouhá, že tito dezinformátoři mají dohromady větší sledovanost než média od Seznamu a Český rozhlas pustil jeden hluboký lidský příběh o jisté Lucii, která má doma manžela, co „podlehl dezinformacím“ a ona se zamýšlí, zda je to vůbec dobrý člověk

Druhý takový text teď vydalo i Aktuálně…

Je to hluboký lidský příběh. Manžel chodí normálně do práce, nosí domů výplatu, stará se o děti, podílí se na údržbě domácnosti, netráví večery v hospodě, ale protože se koukne na internetu, jestli české rozhlasy náhodou nelžou jako když tiskne, tak pozor na něj, nemusel by to být dobrý člověk.

Vlastně to odpovídá mé osobní zkušenosti s naší místní pravdou a láskou. Deset let jsem osvědčoval hodnoty, které v našem zemědělském kraji byly důležité a které se tam vysoko cenily. Nezatravnil jsem svůj pozemek, ale obdělával ho. Pěkně postaru jsem kultivoval půdu hnojem, co vypěstuju, to si i sám zpracuju. Přizpůsobil jsem dům, aby se mi tam vešlo co nejvíc hostů, veškeré rekonstrukce jsem dělal „na věčné časy,“ tedy pořádně a důkladně. Prostě jednoho dne svěřený majetek i půdu předám dál v lepším stavu, než v jakém jsem ho dostal.

Ale pak jsem také podlehl dezinformacím, začal jsem si myslet, že novináři neslouží národu ani veřejnosti, došel jsem k názoru, že nás Západ více vydírá, než nám pomáhá a vnucuje nám hodnoty, které se nám brzy strašlivě vymstí. Začal jsem si hledat jiné informace a stalo se mi přesně to, co asi každému, kdo se dostal na naší stranu. Odpadl jsem od pravdomluvné České televize a začal ji považovat za lžimédium.

A šup… v té chvíli bylo úplně jedno, že rukama a tvrdou prací vyznávám hodnoty, které jsou skutečně věčné. Jsem špatný člověk, protože nepřijímám hodnoty, které tu před deseti lety ještě nebyly a za deset let už tu dávno nebudou. Jsem špatný člověk, protože nevěřím v evropské hodnoty. Sice také nebiju manželku a starám se o děti, sice také chodím do práce a neutrácím v hospodě, ale je třeba si na mě dávat pozor.

Naštěstí moje žena ví, co ve mně má a já vím, co mám v ní.

Všimněte si prosím, že v hentom příběhu o odpadlém manželovi, co podlehl dezinformacím, není ani řádka o tom, že by svojí ženu nutil, aby tomu také uvěřila. Není tam ani slovo o tom, že by ji považoval za méněcennou, špatnou, či zlou, protože nesdílí jeho postoje. Nikde se tam nepíše, že by jí kvůli tomu dělal peklo na zemi a nadával jí do amerických filcek. Nejspíš si to dokonce nechává pro sebe a neobtěžuje okolí svými názory. Nemá to zapotřebí. To jen ona má problém…

Překvapit by nás to nemělo. Z dějin máme tolik příkladů, kdy se lidé třídili na dobré a špatné podle toho, jak moc věřili. Těm méně věřícím a více vyžadujícím důkazy nadávali do kacířů, pronásledovali je… Inu, sypali písek do soukolí té nádherné sluníčkové jednoty. Pravda je to, na čem se dohodneme, viď Kartouzi.

Nevím, jestli to byl od Českého rozhlasu záměr, ale podařilo se jim to. Ukázali, jak si představují dobro a zlo. Dobro spočívá v tom, že se bude věřit médiím, která hlásala že Rusku už dvacetkrát došly náboje, jídlo i vojáci a Putin má jen tři měsíce života. Dobro spočívá v tom, že budete věřit médiím, která před volbami vytáhla na Babiše Pandora papers, zaklínali se veřejným zájmem, ale po volbách jako když utne. Dodnes… Dobro spočívá v tom, že budete věřit novinářům, kteří nám do očí tvrdí, jak je nutné být solidární s Německem ohledně migrace, protože když to Dojčlandi nezvládli, tak my to určitě zvládneme líp. Dobro spočívá v tom, že se nebudete ptát, proč kupujeme stíhačky a tanky, když se teď na frontě jasně ukázalo, že je dokáže zničit běžný pěšák. Dobro spočívá v tom, že budeme držet hubu a krok ke světlým zítřkům grýndýlové budoucnosti.

Dobro spočívá v tom, že našim dětem budou přečítat pohádky úchylové převlečení za ženy a jestli to bude jako v Německu, tak budou brzy ve školkách předvádět bondáž a pohlavní styk. Dobro je, když budeme tolerantní úplně ke všemu, tedy kromě vlastního národa a vlastních lidí. Dobro spočívá v tom, připravovat se na válku, ačkoliv nejsme napadeni. Dobro spočívá v tom, že uvalíme sankce na Rusko, které ale nás bolí asi desetkrát víc a děláme to jen kvůli dobrému pocitu řvoucí menšiny na Twitteru.

Dobro spočívá v tom, že Česká televize vymlčí neschopnost našeho premiéra i ostatních ministrů, ačkoliv podle všech statistických údajů dostali Českou republiku na chvost Evropy. Dobro spočívá v tom, že je třeba kriminalizovat svobodu projevu, ale jen některou. Jedni mají právo mlčet a v Řeporyjích si starosta může projevovat nenávist k vlastnímu národu dle libosti. Dobro spočívá v tom, že nenávistí a netolerantností k jiným názorům konečně dosáhneme té blažené budoucnosti, kdy nastane tolerance a svoboda projevu.

Být dneska zlým a špatným člověkem, na to stačí pochybovat. Stačí, že si kromě ukrajinské propagandy, přečtete i tu ruskou. Stačí, že si myslíte, že to nebylo Rusko, kdo odpálil Nordstrýmy. Že to nebylo Rusko, které si ostřelovalo jadernou elektrárnu, kterou mělo pod kontrolou. Že to nebylo Rusko, které zničilo Kachovskou přehradu. Pokud máte pochybnosti nad smyslem sankcí, když trubky vedou z východu na západ a ne obráceně, tak jste prostě zrádce. Pokud nedokážete pochopit, že sice máme jeden volný celounijní trh, ale potraviny a energie jsou u nás nejdražší, tak jste prostě na indexu.

Pokud si něco takového myslíte, na vašich ostatních vlastnostech už nezáleží. Udělají o vás hluboký lidský příběh, jak jste podlehli dezinformacím.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.