Oni to dokázali

Praha 8. októbra 2023 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:TASR-Martin Baumann)

Tak jsme se dozvěděli, že podle agentury Morning Consult je Petr Fiala nejméně oblíbeným demokratickým premiérem na světě. Věří mu jen 18% občanů. Je méně oblíbený než Macron, kterému běžně hoří předměstí Paříže. Je méně oblíbený než Scholz, kterému zase nehoří kotle v elektrárnách. Naopak, nejoblíbenější je indický Módi, i když je Indie hodně chudá země a život tam není peříčko. Druhý nejoblíbenější je mexický prezident Obrador (že jste o něm nikdy neslyšeli?), i když mu v zemi řádí drogové kartely…

Chápete to? I v Indii a Mexiku mají lidé pocit, že se jejich země ubírá lepším směrem, než Česká republika.

Když jsem mluvil na demonstraci, začal jsem informací, že Petr Fiala je podle zase jiného průzkumu druhým nejhorším premiérem. Proč je druhý? Protože je tak neschopný, že to ani nevyhrál. Jsem rád, že pan premiér šel do sebe, zvýšil své úsilí a dokázal to. Stačilo mu k tomu pár vizí, jak si představuje vzdělanostní společnost a představit rozpočet na příští rok s prioritami jeho vlády (Ukrajina, armáda, evropský a americký vlezdoprdelismus) a bylo to.

Na Vítka Rakušana praskají další dozimetrické podrobnosti. Už víme, že měl šifrovaný telefon od Redla, začaly probleskávat informace, že volební kampaň platili z velice podezřelých peněz… a co je nejdůležitější, takřka všechny průzkumy libtardích agentur se shodují, že STAN se do sněmovny nedostanou. Realita bude ještě o něco tristnější.

Petr Pavel má zase pěknou kancléřskou fůrii. Sice se neumí oblékat, ale za to je velice mstivá, šikanuje zaměstnance a ničí jednu kariéru za druhou, že to ani mluvčí Markéta Řeh(t)áková nevydržela. Kolář píše prezidentovi projevy, kterým nejenom nerozumí veřejnost, ale ani on sám. Například jeho věta o tom, že pokud přestaneme podporovat Ukrajinu, dáváme tím za pravdu Rusku, že je třeba se chovat realisticky, ta vejde do dějin. Ani to ale naší hlavě státu ještě nestačilo, řekl, že by vlastně neměl nic proti, kdyby v EU přestalo pro jednotlivé země platit právo veta.

A vlastně má pravdu… k čemu by kolonii byl takový demokratický přežitek, že? Česká republika je suverénní jen na papíře. Ústava, jak by řekl Pavel Hasenkopf, nemá zuby, sama se neubrání a bude základním dokumentem jen do té doby, dokud o to budou lidi stát. Už teď to vypadá, že nejvyšší předstaitel naší země už s nějakou suverenitou vlastně vůbec nepočítá… ale zato perfektně plní rozkazy.

Jak to na té mši Duka citoval Čapka? „Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, je věrný i teď; kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, žádnou víru nemá. Člověka nepředěláš, jen se ti vybarví.“

V USA si odvolali šéfa sněmovny reprezentantů McCarthyho. Toho, jak ho po volbách volili v (tuším) patnácti kolech, než se to povedlo. Víte, on byl sice republikán, ale chtěl být státotvorný a tak demokratům trochu trošičku ustoupil, aby nedošlo k situaci, kdy stát nebude mít na výplaty zaměstnanců. Republikány tím naštval a našlo se jich pár, kteří navrhli jeho odvolání, protože zradil. A všichni Demokraté, kterým před chvílí pomohl, pro jeho odvolání zvedli ruku také. Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Akorát jaksi soudruzi demokrati nedomysleli, že teď opravdu Ukrajině nepomohou, protože bez šéfa sněmovny se to nikam nepohne.

Do volby nového předsedy sněmovny je to tam zamražené. Ani další finanční a vojenská pomoc Ukrajině se nebude konat. Doufám, že se Zelenský dívá, na jakých nitkách visí jeho osud. Žádné demokratické ideály, ale žabomyší hádky několika kongresmanů. Ty rozhodnou o osudu Ukrajiny. Možná se to teď ještě urovná. Možná to tam nějak upečou, aby vše pokračovalo. Ale prezidentské volby se blíží, budou už za rok a jak vidno, nějaká Ukrajina bude každému ukradená, když jde o místo v Bílé chýši.

To se tak pustíte do existenčního válečného dobrodružství proti regionální jaderné velmoci, odmítnete mírovou dohodu, myslíte si, jak nemáte krytá záda, protože vám tleskají v Senátu a všichni za vámi jezdí, aby pak uběhly dva roky a náhle zjistíte, že Ukrajina je v amerických prioritách o dost níž než jejich vlastní politický boj. Koneckonců, i Soros se stahuje zpět do USA… ono bude docela drahé, vysvětlit Američanům, že se mají dobře a válka s Čínou a Ruskem je v jejich zájmu.

Třicet let liberálové pracovali, aby se dostali k moci. Vybudovali si podpůrné struktury, ovládli školy i média, nadělali si politické neziskovky a donutili stát, aby to financoval… Nebylo to snadné. Pořád jim v tom nějaký konzervativec překážel. Pořád jim do toho házely vidle různé krize a musel přijít až covid, aby svoje tažení dovedli do vítězného konce.

A sotva se jim to podařilo, ukazuje se každý den, jak jsou neschopní. Zaměřili se na marketing, ale dalo jim to tak zabrat, že se nijak nepřipravovali na to, jak řídit svět. Ne, liberálové nemohou za to, že Rusko se vzpamatovalo a z Číny je supervelmoc. Nemohou za to, že se změnil způsob válčení nebo že přišly sociální sítě. Ale mohou za to, že si v de facto válečném stavu s Ruskem, vypnou jaderné elektrárny a protlačují ještě přísnější emisní normu. Mohou za to, že v podmínkách obchodní války s Čínou, zdraží energie, že jim průmysl utíká ausgerechnet do té „nesvobodné“ části světa. (Jeden můj kamarád mi říkal, že je snazší jednat o vybudování lihovaru s úřady v Ugandě, než na Slovensku…) Mohou za to, že sice mluví o přípravě na válku, ale neumějí zmobilizovat ani ty zbytky průmyslu. Umějí jen zvednout daně a lepit se k silnici.

Úpadek přichází za potlesku zhloupnuté mladé generace… která ještě nepotřebuje penicilín, protože nemoci přijdou až později. Úpadek přichází za potlesku liberálních novinářů, kteří si myslí, že na ně nedojde.

Prostě to dokázali. Namísto velkolepého vítězství Západu, přichází vítězství Východu. Toho zaostalého, autoritářského, diktátorského… Proč, protože my přece musíme vyhrát, ne? Nemusíme pro to nic dělat. Nemusíme mít průmysl ani školství. Nemusíme mít efektivní státní správu. Nevadí, že stavební řízení trvá dlouhé roky. Nemusíme mít elektrárny, nemusíme mít továrny a vlastně ani zemědělství, protože to všechno produkuje oxid uhličitý a občas to smrdí. Nevadí, že sami sobě ukládáme nesmyslná břemena a předpisy. My máme evropské hodnoty a to nás předurčuje k vítězství.

Dokázali to… Teď se to prostě jen projeví.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.