Na summitu Moms for Liberty v roce 2024 vystoupil i nově zvolený americký prezident Donald Trump, jehož podporu si organizace získala jako vlivné republikánské hnutí. A to do té míry, že se jméno Tiffany Justice začalo objevovat v souvislosti s jejím možným obsazením do pozice ministryně školství v nové Trumpově administrativě. Přinášíme Vám exkluzivní rozhovor s paní Descovich, která si na Alianci pro rodinu vyhradila čas a kromě shrnutí strategie Moms for Liberty v boji s transgenderovým šílenstvím zasahujícím již nejmladší americké děti zmínila i to, že obyčejní lidé přestávají věřit nálepkám “fašisté”, “nenávistní” a podobně, jimiž progresivní levicové elity označují každého, kdo se zastává zdravého rozumu, třeba i těch, co hájí existenci dvou pohlaví. Ohlédla se také za kauzou Bohemian Hall v New Yorku, kdy jim mělo být zabráněno v setkání v pronajatém sále Českého domu. Ministr Lipavský (Piráti) se tehdy proti Moms for Liberty vymezil a jeho úřad promítal po jejich přednášce LGBT dokumenty, aby ukázal, kam směřují zájmy české zahraniční politiky. Moms for Liberty se stávají jednou z hybných sil amerického školství.

Dobrý večer paní Descovich, mohla byste českým občanům, kteří Vaši organizaci neznají krátce představit Vaši agendu a strategii hnutí Moms for Liberty?

„Když se v době covidu přesunula většina výuky do online prostoru a my doma slyšeli, co se ve škole naše děti vlastně učí, vyděsilo nás to. Obzvláště ve věcech transgenderu, ale nejen to. Takových rodičů bylo víc a tak jsme se začali s ostatními sdružovat. Vystupovali jsme ve školských radách a upozorňovali širokou veřejnost na to, co se v amerických školách děje. To se ukázalo jako velmi efektivní strategie. Protitlak k radikální levicové ideologii ve školách byl najednou prostě masivní. Za čtyři roky vzniklo více než 300 center ve 48 amerických státech. Pracují pro nás denně tisíce maminek napříč celou zemí. Důležité je se prostě nebát a nemlčet. Kdo se bojí, ten mlčí, ale pokud budete mlčet, tak se nikdy nic nezmění. Takže se hlavně nebojte! Začali jsme vzdělávat i samotné rodiče o jejich právech, která vzhledem ke školám mají. Začali jsme se také scházet s politiky na komunální i státní úrovni a žádali je, aby dělali rozhodnutí, která posílí rodiče. A to se vyplácí.“

Vnímáte, že se po zvolení Donalda Trumpa začínají už teď hýbat ledy? Změní se skutečně něco?

„Ano, už teď vnímáme změny. Stačí sledovat profily radikálních levicových zákonodárců na sociálních sítích. Ti, kteří měli uvedená v závorkách svá zájmena (jedná se o veřejnou manifestaci svého příklonu k genderové ideologii a poukázání na nutnost nevnímat pohlaví jako biologický fakt, ale jako věc výběru – pozn. redakce) je najednou po prezidentských volbách mažou. Donald Trump také postupně zveřejňuje personální změny, které na rozhodujících úrovních státní správy udělá. Bude to kulturní revoluce a změny vidíme už teď.“

Slyšela jsem rčení, že když si Amerika kýchne, tak Evropa chytí chřipku. Myslíte si, že je to pravda? Že nastanou globální změny v návratu ke zdravému rozumu a přirozenému pojetí člověka?

„Tohle přirovnání jsem neznala (smích). Myslím, že určitě. Podívejte se jen na kulturní vliv, jaký naše země má na celý svět. Američtí zpěváci, herci, filmová tvorba, to vše se přenáší a odráží celosvětově. I další americké trendy. Nebude tomu jinak ani teď. Tím si buďte jistí.“

Ráda bych se teď vrátila k začátku letošního roku a Vaší akci v České národní budově v New Yorku. Tu jste si klasickou komerční cestou pronajali od českého krajanského spolku pro svou veřejnou debatu o stavu amerického školství. Vyvolalo to poprask až v nejvyšších patrech české diplomacie. Náš ministr zahraničních věcí Lipavský za Pirátskou stranu se od Vás dokonce zásadně distancoval, že Vaše činnost je v rozporu s českou zahraniční politikou a kdyby prý bylo na něm, vůbec byste do budovy se svou akcí neměly přístup. A aby situaci napravil, tak český konzulát po zbytek týdne promítal ve zmíněných prostorách LGBT+ filmy. Co si o tom myslíte?

„To o promítání filmů jsem vůbec nevěděla. Myslím ale, že všechno to nálepkování za extrémisty, radikály, fašisty, že tomu lidé prostě přestávají věřit. Velmi progresivní a vlivná nezisková organizace Southern Poverty Law Center například udělala tzv. Mapu nenávisti. Kam sice zadala pár opravdu šílených spolků, ale k nim začala přidávat úplně normální hnutí a organizace, dobrých a laskavých lidí, kteří nesouhlasí s jejich radikální agendou. A ačkoliv část lidí těmto nálepkám ještě stále věří, je jich méně a méně. Ten trend je zřetelný. Lidé se prostě probouzejí a vidí, že jsou to nesmysly. Jejich nálepkování bylo tak přehnané, že každému uvažujícímu člověku dochází, že takto věci opravdu nejsou.“

Čím si myslíte, že to je?

„Řekla bych, že hlavní změna přišla ve chvíli, kdy začalo jít aktivistům o děti. Kdy začaly vznikat a procházet zákony, které umožňovaly cizím dospělým lidem, aby bez vědomí rodičů jednali s jejich dětmi ve věci transgenderu, podávání blokátorů puberty a podobně. Žádný rodič, ať už si myslí cokoliv, nechce, aby se bez jeho vědomí děly tyto věci jeho dětem. Stojíme za 42 zákony ve 12 amerických státech, které chrání děvčata v dívčích šatnách a samozřejmě i dívčí sporty, stejně jako kurikulární zákony, které umožňují rodičům plný přístup k tomu, co se odehrává ve vzdělávacím procesu jejich dětí. Zákony, které chrání práva rodičů. Troufám si tvrdit, že v této věci máme klíčovou roli.“

Mohla byste to specifikovat?

„Naše hnutí zaznamenalo takové úspěchy, že na naší celoamerické konferenci v roce 2023 vystoupilo pět prezidentských kandidátů a letos dokonce zvolený americký prezident Donald Trump. Všichni tito lidé si totiž uvědomují, jak zásadní je pro americkou společnost ochrana jejích dětí a práv rodičů.“

Říkáte si Moms for Liberty. Možná by Vám někteří názoroví oponenti řekli, že jste heteronormativní organizace spořádaných žen žijících v manželství s mužem. Je to tak a nebo jsou mezi Vámi i lidé s jinou sexuální orientací?

„Tak to rozhodně není. Je velká chyba si myslet, že LGBT hnutí je jednotné. Rozhodně není. Mnoho LGB lidí s T (transgender hnutím) vůbec nesouhlasí. Máme projektovou koordinátorku, která žije se svou partnerkou a vychovávají děti z předchozích vztahů. Ale ani ony nechtějí, aby jejich děti ve školách učili, že si mohou vybírat, jestli jsou kluci, holky, nebinární a nebo to prostě libovolně čas od času střídat.“

Je něco, co byste českým rodičům ráda vzkázala?

Určitě. Nevzdávejte se, nemlčte a ozývejte se proti věcem, které škodí dětem. A neztrácejte víru a naději. Změny totiž přicházejí.

Článok pôvodne vyšiel na portáli Alipro.cz.