Praha 28. februára 2023 (HSP/petrhampl/Foto:Pixabay)
Jak mizí celkový optimismus ohledně budoucnosti společnosti a civilizace, mění se i pohled na technologie. Což je pochopitelné. Cokoliv existuje a cokoliv bude existovat, bude použito proti nám. To je základní zkušenost západních nižších tříd v posledních desetiletích
Jenže tenhle pohled, byť v základním zaměření správný, je nutně také povrchní a v řadě jednotlivostí se může mýlit. Což vede k iracionálnímu pohledu a iracionálnímu jednání.
Třeba v pohledu na technologický pokrok. Úlevu, že bylo konečně vynalezeno řešení nějakého problému, nahrazuje obava ze zneužití. Nedoplňuje (jak by bylo správné), ale nahrazuje. A obavu ze zneužití nahrazuje paranoidní představa, že je to jediným účelem vynálezu. A že nové technologie dokonce ani nejsou použitelné k ničemu dobrému. Výsledkem je atmosféra neustálé paniky a snaha zastavit technologický vývoj. To nemůže být úspěšné. Nikdy za žádných okolností. Možná se podaří sem tam něco zdržet, ale to je taky všechno. Když to nebude zavedeno u nás, zavedou to jiné civilizační okruhy. A nakonec tenhle zpátečnický postoj i zvyšuje riziko zneužití.
Stačí se podívat do minulosti. Naši civilizace změnily tisíce a tisíce technologických inovací. Každá nebo téměř každá z těch inovací obsahovala taky hrozbu zneužití. A pokaždé k tomu zneužití nakonec došlo. Přesto je celkový výsledek jednoznačně pozitivní. Jednoduše proto, že ke každému zneužitému vynálezu se našel jiný vynález, který to riziko vyřešil. Ano, i ten další vynález měl nějaké negativní aspekty a nějaká rizika zneužití. A tak pořád dokola.
Pokud by byl technologický pokrok zastaven, nepřineslo by to úlevu, nýbrž explozi zneužívání technologií. Ke sledování lidí, k jejich zabíjení, k jejich okrádání a ke všemu možnému.
Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.