O zemědělských dotacích podrobněji, ale stále nedostatečně

Bratislava 3. februára 2022 (HSP/Vidlakovy kydy/Foto:TASR-Erika Ďurčová)

Včera mi přišlo třináct dopisů se čtyřiceti podpisy. Máme jich tedy kolem osmdesáti.

A teď už dnešní text:

V minulém týdnu, když jsem psal o nové strategii vlády, aby z našeho starého, hloupého a ošklivého zemědělství udělala ten mladý, krásný a chytrý svět, tak jsem se dotkl nepoměru dotací mezi malými farmami do padesáti hektarů a většími zemědělci, kteří skutečně produkují, ale jsou nově považováni za agrobarony, kteří jen ničí naší půdu a v deagrofertizovaném světě se s nimi už nepočítá, protože naší produkci zachrání šťastní farmáři se svými padesáti hektary

Vláda pak trochu ustoupila a řekla, že malý farmář je do sto padesáti hektarů… Což je v naší zemědělské realitě to samé.

V diskusi tenkrát zaznělo, že kecám. Že dotace nejsou nastavené tak jak říkám, že malý zemědělec si nesáhne na dotace přes 20 tis. Kč/ha  že je třeba Vidlákova tvrzení podrobit důkladnějšímu rozboru. Sliboval jsem tehdy, že kolem toho sepíšu navýsost odborný článek.

Vytáhl jsem si všechny podklady, popovídal si s kolegy, kteří se získáváním dotací živí a už víc než týden píšu tento článek a nemohu se dopsat. Buď je to dlouhé a nezáživné, nebo nepřesné. Tvrdil jsem, že zemědělské dotace jsou svinsky složitá věc, ale ono je to ještě mnohem horší. Výsledný článek je nakonec dlouhý, nezáživný a ještě nepřesný.

Takže:

Základní dotace jsou dotace na plochu tzv. SAPS. Žádá se o ně u zemědělského intervenčního fondu. (SZIF). Skládají se ze dvou položek a cifra se každý rok trochu mění, protože právě tohle jsou dotace přicházející z EU, ke kterým náš stát může a nebo nemusí něco přidat. U nás se moc nepřidává, bo musíme šetřit a tak pro rok 2021 byla základní sazba na hektar výměry cca 3300 Kč/ha a sazba za greening cca 1800 Kč/ha. Pokud jste mladý zemědělec do čtyřiceti let, dostanete ještě navíc 1600 Kč/ha.

O greeningu jsme už mluvili – musíte na obhospodařované výměře splnit jisté podmínky, abyste ho dostali. To znamená nechat něco ležet ladem, pěstovat nějakou plodinu, která dodá do půdy dusík, apod apod. Ale není to zase až tak složité, tohle splní u nás vlastně každý. To jsou ty dotace, na které si doteď sáhli všichni stejně – malý i velký, Franta Vomáčka i zemědělské prvovýroby Agrofertu. O dotaci nežádá majitel pozemku, ale ten, kdo pozemek obdělává.

Tohle byl doteď základ našich zemědělských dotací.

Kdo dělá živočišnou výrobu, žádá o dotace na tzv “dobytčí jednotku”. Teď mě neberte úplně za slovo, protože tohle se také každý rok mění, ale je možné ročně dostat zhruba 3.500,- Kč na mléčnou krávu a 8.000,- Kč za masnou krávu. Přepočet je ovšem složitější, protože krávy mají různou váhu i různý věk a během roku se rodí i hynou. Takže na to existuje poměrně složitý výpočet, který zhodnotí jakýsi dobytčí průměr pro daný rok. Zároveň si nemůžete koupit milion krav a brát na ně dotace. Musíte jich mít přiměřeně. Dotace je postavená na tom, aby kravičky odpovídaly pastvinám a polím. Pokud máte velký kravín a málo obhospodařovaných ploch, tak dostanete méně.

Tohle je gró dotací živočišných.  Žádá se o ně do května příslušného roku, úředníci žádosti převezmou, vyřadí chybně provedené, zkontrolují, jestli v žádostech říkáte pravdu a pokud je všechno v pořádku, pošlou vám v listopadu peníze, což je pro každého zemědělce super, protože se blíží konec roku, najednou máte fůru peněz a účetní uzávěrka s daňovým přiznáním je za dveřmi. Proto mají dodavatelé zemědělských technologií největší tržby v prosinci…

Dále pak existují doplňující dotace, které vypisuje přímo ministerstvo zemědělství, podpůrný garanční a lesnický fond, program rozvoje venkova,  státní zemědělský intervenční fond a dneska do toho patří i programy Antivirus.  Jejich podmínky jsou každý rok trochu jiné, podle toho jak se který ministr vyspí a co se odhlasuje mezi hromadou jiných vyhlášek.

Vezmu to jen namátkou, protože toho je tři objemové jednotky…

– Je možné získat 1900Kč/ha, pokud na nich pěstujete bílkovinové plodiny jako jetel nebo vojtěšku. Příprava sena či senáže je prostě dražší, zájem je malý, tak to stát v některých letech trochu kompenzuje.

– Podpora pěstování některých plodin. Například na chmel nebo  škrobové brambory je možné dostat okolo   14.000,- Kč/ha.  Podobné je to třeba pro ovoce s vysokou pracností, zeleninu s vysokou pracností, apod apod. Toto hodně využívají zelináři, kteří musejí platit lidi, co i dneska chodí po poli s motyčkou. Využívají toho i sadaři nebo pěstitelé třeba papriky. Podmínky jsou docela přísné – Tyto peníze sice dostáváte na hektar, ale nemůžete si prostě zasadit tisíc hektarů škrobových brambor, vzít si na to dotaci a pak je zaorat. Musíte mít smlouvu na jejich odkup a musíte odkup doložit.  Výpočet, jak se z tun brambor dělají hektary brambor, je opět velmi velmi komplikovaný.

Dále můžete mít dotace třeba na biopásy. Každý rok je ten výpočet jiný.

Dotace PGRCF – to je dotace na úrok z úvěru – zemědělec má při půjčce na stroj menší úrok, protože stát dá garanci bance.

EKO dotace na vzácné druhy – při splnění podmínek dostane zemědělec peníze za pozemek, který nechá ležet ladem. Tohle se dělá v blízkosti rybníků – je tam příliš mokro, traktor se tam boří, tož tam najdeme čejku chocholatou. Normálně tam toho moc nevyrostlo, tak se to neobdělává, ale nějakou tisícovku za hektar to hodí.

Zelený bonus – zemědělci si postavili bioplynky – taková větší bioplynka přinese na této dotaci klidně i 30 mega ročně.

Dále pak existují  investiční dotace pro zemědělce, mladého zemědělce nebo začínajícícho zemědělce, kdy se stroje a zařízení kupují s 30ti – 50ti procentní slevou.

Velké dotace jsou na znevýhodněnou nebo horskou krajinu, případně na suché oblasti. Tohle ale není pro každého – ty oblasti jsou definované předem v LPIS a zemědělec si nemůže prosadit, aby se právě jeho výměra stala znevýhodněnou. Ale pokud takové pozemky má, hodí mu to slušné peníze.

Další velké dotace jsou na ekologickou produkci. V kombinaci se znevýhodněnými výměrami se dostanete na cenu kolem deseti tisíc na hektar.

Tolik teorie. A teď praxe:

Běžný český zemědělec, který má těch 500 hektarů a jeho manželka oběhává dotace, tak si dokáží dát dohromady ty základní dotace na plochu SAPS a když má nějaké ty krávy, nějakou mokrou louku a dostane smlouvu na brambory nebo cukrovou řepu, tak mu SAPS tvoří dvě třetiny dotací a ten zbytek asi třetinu. Některý rok je to třeba i víc.  Ale protože se každý dotační titul žádá zvlášť a je to poměrně komplikované,  tak to dělají  především družstva a větší hráči, protože ti  si na to mohou vyčlenit lidi. Pětisethektarový produkční zemědělec si tu tam ještě sáhne na investiční dotaci na nový traktor, a když sem tam dostane smlouvu na nějakou zvýhodněnou plodinu a tak si o dotaci samozřejmě zažádá, ale jinak žije z těch zhruba 8000 Kč, co dostane na hektar. To platí i pro koncerny. Reálně pak dotace tvoří cca 40 – 70% marže a pokud to zprůměrujeme, po odečtení nákladů má běžný produkční zemědělec cca 10 tis. Kč z hektaru. Půlka jsou příjmy z dotací, druhá půlka jsou příjmy z prodeje.  Do letoška také platilo, že zemědělec na jeden hektar průměrně vysype za 20 tis. Kč hnojiva, nafty, chemie a práce. Teď ceny za hnojiva stouply a nikdo zatím neví, co to udělá. Můj vlastní názor jsem vám řekl.

Ovšem dá se to dělat i velmi kreativně. Řekněme, že jsem vysoký manažer  nadnárodní korporace a po deseti letech intrik v pražské kanceláři už toho mám plné zuby. Ale jsem při penězích. Tož koupím někde u Horažďovic v podhůří zkrachovalé družstvo. O pronajaté pozemky nemám zájem, ale s družstvem koupil sto hektarů, které teď vlastním.  Stálo mě to dvacet milionů a za dalších deset jsem si koupil vilu po doktorovi ze třicátých let.

Sto hektarů rozdělím mezi dva zemědělce. Sebe a svojí manželku. Všechny pole proměním na pastviny, protože tam v horách stejně nic neroste. (koneckonců proto zkrachovalo to družstvo).  Dostanu svých 6000,- Kč na hektar. K tomu dostanu dalších 3000,- Kč/ha za znevýhodněné pozemky, bo jsem v horách.  Na pozemcích se najde modrásek nebo jiná havěť, což mi podepíše kamarád pražský ekolog. (On tam ten modrásek doopravdy je) Splnit podmínku dotačního titulu, že nesmí louky kosit, jen spásat, tu splním snadno a rád. Další 2000,- Kč/ha. Stačí jen najít toho správného brouka. Posudek říká, že motýlkovi vyhovuje pastva na jeteli a vojtěšce. Tož se zaseje jetel a vojtěška – bílkovinná plodina.  Dalších 2.000,- Kč doma.   Sto hektarů = sto krav. Koupím si masné kravičky a za každou inkasuju 8000 Kč. Protože krávy se čistě pasou, nedostávají antibiotika, nijak se nepřikrmují, nepoužívá se žádný postřik ani nic podobného, tak je z toho rázem ekologické zemědělství. Další tři tisíce na hektar. K tomu si ještě něco zařídím, že jsem mladý a začínající zemědělec… a peníze jsou doma.

Za tyhle peníze uvidíte vy ostatní krásných sto hektarů lučin, kde se i v zimě pastou chlupatí Highlandi, nebo pokud je to níž, tak Charolaisové či Aberdeeni.  Hezky se na to kouká, když se jde kolem, v létě tam lítají ti modrásci… a jednou za tři roky dodám na jatka sto krav.  Stát mi za to zaplatí něco kolem sedmi milionů na dotacích. Sto krav v jateční váze má zhruba stejnou hodnotu. Náklady velmi nízké. Když jsem proměňoval pole na pastviny, zasel jsem tam jetel. Potřeboval jsem si koupit elektrické ohradníky  a dobytek jsem občas musel přemístit mezi pastvinami.  Bylo levnější si na to najmout dopravu od některého z Babišových podniků, kteří dělají krávy ve velkém a mají na to techniku.

Zemědělec, který někde na Vysočině pěstuje brambory, dostane za sto hektarů brambořiště na dotacích zhruba 800.000,- Kč. (základní dotace + něco k tomu, bo Vysočina)  Vypěstuje tam cca 4000 tun brambor v hodnotě cca 2 mil. Kč. (5Kč/kg ve výkupu).  Vynásobte třemi roky…. Produkční zemědělec dostal 2,4 milionu na dotacích a za brambory dostal 6 milionů korun. Náklady na pěstování brambor nejsou nijak vysoké – je třeba pořádně nahnojit a postříkat proti plísni a mandelince.

Na jižní Moravě zasel zemědělec sto hektarů řepky. Dostal za tři roky základní dotaci kolem 6000,- Kč/ha ročně na dotacích, což za tři zprůměrované roky dělá 1,8 milionů, přičemž řepku prodal za cca 9 milionů korun. Náklady na pěstování řepky jsou ale poměrně vysoké. Dělá se přes deset postřiků, hnojí se drahým fosforovým hnojivem atd, atd.

Hele, ty dotace jsou prostě strašně komplikované. Ale když se v tom vyznáte a ekologicky chováte kravičky takřka bez práce nebo nepěstujete biokmín, tak můžete zcela zákonně předstírat zemědělství a velký úspěch, kdy vás dotace skoro uživí. Pokud začnete normálně produkovat, z dotací bude slušný bonus, který vám pomůže přežít neúspěšné roky sucha a jiných zemědělských katastrof.  Pokud máte kravín a vepřín, tak jsou dotace jediný způsob jak udržet ztrátový chov alespoň do doby, než se vám rozpadne (za komunistů postavená budova a technologie). Pokud jste koncern, tak díky dotacím dokážete konkurovat západní lépe dotované produkci.

Jinak… pokud to chcete pochopit ještě lépe, podívejte se na stránky ZSIFu. Tam najdete veškerou metodiku a formuláře. Při čtení přeji příjemné křeče.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlákovy kydy.