Praha 25. januára 2024 (HSP/petrhampl/Foto:Pixxabay)
Nikdo nemohl čekat, že ústavní soud bude snížení reálných důchodů posuzovat nestranně. Ale mohli jsme čekat, že se budou soud snažit vyvolat dojem nestrannosti. To by znamenalo, že soud do případu vstoupí jako třetí strana, která neprosazuje žádný vlastní názor na důchody a nesympatizuje s názorem žádné ze stran
Že do toho soud vnese nějaké právně-technické hledisko (třeba rozlišování různých typů retroaktivity nebo nějaké složité pravidlo z římského práva) a pak dá za pravdu vládě. Zároveň ale vládě něco drobného vytkne a dá jí dva týdny na odstranění formálního nedostatku. Nebo tak nějak.
Žádné hraní na nestrannost se ale nekonalo. Soudce Šimíček přečetl prohlášení sestavené z frází vládní propagandy a bylo to. Stejně dobře to mohla udělat asistentka z tiskového oddělení úřadu vlády. Zvládla by to stejně dobře.
Člověka by mohlo v první chvíli napadnout, že „masky spadly“. Liberální oligarchie se cítí tak silnou, že ztratila důvod cokoliv předstírat. Jenže pokud člověk takové žonglování s principy římského práva zvládá, začne mít tu eleganci rád a staví právní konstrukce jen tak pro potěchu. A pro své ego – aby ukázal vzdělanost a noblesu. Jenže co když je soudcem jenom úředníček? Nebo co když žije v prostředí, které neoceňuje eleganci logických konstrukcí, ale jenom tupou poslušnost?
Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.