Praha 27. septembra 2023 (HSP/Petrhampl/Foto:Pixabay)
Vyrůstal jsem v tom, že všechno soukromé je poctivé (protože zákazníci platí dobrovolně) a všechno státní nepoctivé (protože zákazníci, respektive daňoví poplatníci) jsou nuceni platit, i když nechtějí
Dneska už tím, že to platí v některých dobách a některých sektorech, ale je pitomost tvrdit, že to platí vždy a všude. Samozřejmě, že státní rozpočet živí statisíce příživníků, vesměs slušně placených. Ale na druhé straně je absurdní tvrdit, že práce policisty, hasiče nebo učitelky jsou méně poctivé a méně užitečné než práce koordinátora programů společenské odpovědnosti nebo specialisty na nové finanční produkty. Že by policie, hasiči a školy mohly být soukromé? Možná ano – skutečností ale zůstává, že se dosud nikdy nikde nepodařilo najít takový nestátní model, který by fungoval.
V té souvislosti je také důležité se vypořádat s povrchní představou, že nestátní sektor vytváří hodnoty, které pak státní sektor přerozděluje. Nebylo by přece možné vyrábět, kdyby v tom regionu nebyla zajištěna bezpečnost. Nebylo by možné vyrábět, kdyby ti dělníci předtím nechodili do školy. Nebylo by možné vyrábět, kdyby nefungovala lékařská péče. Zkrátka, bez práce některých státních zaměstnanců by ty hodnoty nikdy nemohly vzniknout. Nemají na celkovém produktu menší podíl než obchodníci, skladníci nebo třeba nákupčí.
Petr Hampl
Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.