Praha 2. augusta 2023 (HSP/petrhampl/Foto:TASR-Branislav Caban)
V amerických městech, kde se rozpadají celé čtvrti, občas někoho napadne řešit to třeba tak, že se prázdné domy rozdají lidem, kteří slíbí, že si je opraví a budou v nich aspoň deset let bydlet. Nebo nějaký podobný program. Kdysi to zachránilo před úplným rozpadem část Baltimore. Teď by to rádi zopakovali, ale zjišťují, že už to nejde. Docela jednoduše proto, že přípustné jsou jenom takové programy, které jsou zaměřené na diskriminované menšiny, přičemž aktivisté z vyšší společenské vrstvy rozhodují o tom, kdo bude pokládán za diskriminovanou menšinu a kdo nikoliv
Možná vás napadá, že by se to dalo obejít tak, že certifikovaní černoši ještě dostanou nějaké peníze na opravu domu. Bylo by to nespravedlivé, ale nakonec by lidé stejně bydleli a kus města byl stejně zachráněn. Jenže aktivisté se s takovým kompromisem nespokojí. Buď jenom černoši nebo nikdo! Jenže když navrhnete program rozdávání domů pro černochy, ti stejní aktivisté proti vám vystartují, že vytváříte izolované černošské zóny. Neexistuje způsob, jak jim vyhovět. A aktivisté jsou všudypřítomní a neuspokojí je nic.
Takže na jednu stranu vidíme Ameriku jako zemi lidí, kterým nejsou veřejné věci lhostejné a chtěli by je řešit. A na druhé straně jako zemi nesmyslné byrokracie, která jim to nedovolí. Jestli vám to připadá poslední desetiletí Sovětského svazu, není to podobnost náhodná. Ovšem s tím rozdílem, že v Sovětském svazu dokázali za té příšerné byrokratické gerontokracie plynule zvyšovat životní úroveň a potřebovali kvůli tomu vykrádat další země. A co hůř, v Americe se vytvořila vrstva, která na téhle situaci dokáže bohatnout, a tudíž nemá žádný důvod podporovat změny.
Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.