Praha 24. júna 2023 (HSP/petrhampl/Foto:Pixabay)
Kolikrát už jste slyšeli nářky, že většina lidí se zajímá jenom o slevy a seriály? Že nemají zájem o to, co se ve společnosti děje. Že nakonec hodí hlas manekýnovi, loutce vytvořené reklamním průmyslem, protože je jim to jedno. Že je to příznak zániku civilizace
No tak si přečtěte tohle: „Příslušníci mas, šťastně hltající komercionalizovaného reklamního průmyslu, si vytvořili falešné vědomí a přestali vnímat svět tak, jak by se líbilo reklamním frankfurtským teoretikům.“ Těmi frankfurtskými teoretiky byli příslušníci radikální anticivilizační levice, tedy otcové dnešní neomarxismu.
Opakují se tedy dějiny? Je dnešní „alternativa“ jen další verzí neomarxistického hnutí? Existují zcela zásadní rozdíly. Ten hlavní je v tom, že tehdejší kapitalistický systém dokázal zajistit setrvalý růst životní úrovně, zlepšování všeobecně dostupného vzdělání a rozumnou míru bezpečí. Přistoupit na tu hru, užít si zábavy a podřídit se pravidlům systému – to dávalo ze strany pracujících perfektní smysl. Proč bojovat proti systému, který funguje? Dnes se z hlediska běžného občana a pracujícího všechny oblasti zhoršují. V tom je každé z těch hnutí jiné, dokonce bychom mohli říct opačné.
Tehdejší neomarxisté sice bojovali proti kapitalismu, ale tak, aby to nepoškodily zájmy těch nejbohatších. A taky jim padaly odpovídající granty. Protože se jim přesměrovat odpor ze stávek za zvýšení platů a z úsilí o změnu poměrů k něčemu psychologickému, vzdálenému, abstraktnímu a neuchopitelnému. Kdo mohl odhadnout, že to jednou přispěje ke zničení celé civilizace?
I dnes existuje taková verze „alternativy“, které se podařilo přesměrovat lidovou energii z úsilí o změnu poměrů k fantazijním konspiračním příběhům, boji proti moderní medicíně a dalším naprosto nesmyslným cílům. A taky se téhle verzi dostává tiché podpory mocenské elity.
Zkrátka, v něčem jsou si ty hnutí velmi podobná, v něčem jsou úplně jiná.
Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.