Praha 1. marca 2023 (HSP/petrhampl/Foto:Pixabay)
Ve zlínské přednášce se zabývám mimo jiné úpadkem vzdělanosti, který vidíme všude kolem sebe. A nabízím následující odpověď. Ještě docela nedávno tomu bylo tak, že vzdělaní lidé chránili svůj osobní kapitál
Oni sami věnovali spoustu let usilovnému studiu a tak mezi sebe nepustili nikoho, kdo tomu nevěnoval podobné úsilí. Prostě proto, že by tím znehodnotili roky vlastní práce. Mělo to i některé nevýhody (například ztěžovalo přijetí nových průlomových myšlenek), nicméně udržovalo to určitou solidní úroveň vzdělanosti.
Dokonce i po převratu v roce 1948 byli „buržoazní“ vzdělanci nahrazeni komunistickými vzdělanci, jenže i ti komunističtí vzdělanci měli nainvestováno dost úsilí do systematického studia, takže byli motivováni držet úroveň.
Tenhle letitý mechanismus byl v některých oborech v posledních desetiletích úplně rozbit. Místo širokých znalostí a analytických schopností nastoupily správné názory. Není, kdo by hlídal úroveň. Místo toho je hlídána korektnost. Bakalář Lipavský tak může nechat vyhodit respektovaného profesora Druláka s dlouhou řadou vědeckých prací, a nikdo z kolegů nevystoupí. Protože nově jde jenom o názory.
Ten průšvih nepůjde jen tak napravit. Bude extrémně obtížné obnovit slušnou úroveň vzdělanosti, když tu není žádná vrstva, která by tu úroveň hlídala. Dokonce můžeme čekat, že některé univerzity budou systematicky odmítat lidi s příliš kvalitním vzděláním.
Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.