Praha 10. júla 2023 (HSP/petrhampl/Foto:Pixabay)
Publikoval jsem dnes článek Martina Konvičky převzatý bez jeho vědomí z jeho facebookového profilu. Převzal jsem ho proto, že dobře ukazuje, jak nešťastný národ jsou Ukrajinci. A jak se v tom podobají Palestincům. Dva národy stvořené zahraničními podporovateli. Na tom by ještě nebylo nic špatného. Když se taková příležitost nabízí, a když tu podporovatelé jsou, každý národ by toho měl využít pro získání a posílení samostatnosti
Jenže v tomhle případě měli ti zahraniční podporovatelé naprosto konkrétní zájem – vytvořit zabíjecí monstrum pro boj proti někomu dalšímu. Nepodpořili vznik národa s kulturou, která by snad lidi podporovala, aby se ženili, měli děti, studovali, stavěli fabriky, tančili, stavěli domy, pěstovali obilí… prostě budovali svůj národní stát. O to těm podporovatelům nikdy nešlo. Potřebovali vytvořit národ, jehož kultura bude založená na zabíjení, masakrech a mučení. Tak, jako si Češi připomínají Masaryka a jeho humanitní ideály, tak si jiný národ připomíná někoho, kdo zabil statisíce Židů a jiných etnicky nepřijatelných podlidí. Nestavějí sochy umělcům nebo vynálezcům. Stavějí sochy masovým vrahům bezbranných lidí.
Až skončí válka, bude to nejtěžší pro ukrajinský národ transformovat vlastní kulturu. Přestat být zabíjecím monstrem pro zájmy cizí mocnosti a začít pracovat pro sebe. Pro budování vlastního státu, pro budování dobrého života.
Pro Palestince to bude ještě daleko těžší.
Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.