Praha 19. novembra 2023 (HSP/Foto:Screenshot)
Představte, že máte zaútočit proti armádě, která je několikanásobně početnější, je lépe vyzbrojená a předem ví, že právě v tomhle místě zaútočíte. Je to hrdinství? Není to spíš šílenství?
Právě v tom totiž spočívala ona slavná ukrajinská ofenziva, která nedávno skončila debaklem. Jak je možné, že američtí a ukrajinští velitelé k něčemu tak pošetilému přistoupili?
Roli samozřejmě hrálo to, že do minových polí nebyli hnáni Američané, ale jen „úkáčka“, na jejichž životech nezáleží. Ale je tu i další faktor. Píšu o něm v Poznámkách o elitách, válce a míru a nedávno jej znovu připomněl bloger Big Serge. Západní pohled na válku se neřídí podle reality na bojišti ani podle válečnických pouček, ale podle hollywoodských filmů. Zpravodajové se neptají, jestli je to nebo ono pravda.
Do zpravodajství se dává to, co odpovídá hollywoodským scénáristickým zásadám. A ono se podle všeho na základě toho i rozhoduje! A v hollywoodských filmech je tomu přece pokaždé tak, že ten zdánlivě slabší rozdrtí přesilu. Pak už zbývá jen závěrečná scéna s osobním soubojem Zelenského a Putina na kremelských hradbách.
Jenže došlo k něčemu, co si američtí generálové zřejmě nedokázali představit. A sice k tomu, že reálný svět se odmítl řídit podle hollywoodských pravidel.
Petr Hampl