Praha 20. decembra 2022 (HSP/petrhampl/Foto:Pixabay)
„Úplně se v tom krásném Urzově světě vidím. Jako něčí majetek,“ napsala jedna čtenářka v komentáři k diskuzi s anarchokapitalistou Urzou. Naprosto přesně. Je-li možné, aby všechno bylo soukromé, pak je jenom otázka času, kdy se úplně všechno dostane do něčího vlastnictví. I lidé
Pokud si lidé ještě navzájem respektují své majetky a osobní svobodu, je to jen proto, že nikdo není tak silný, aby se dokázal toho druhého zmocnit. Je to vlastně jen čekání na změnu mocenských poměrů. Kdo dokáže zesílit rychleji, ten se zmocní všeho a všech. Příšerný závod.
Ostatně, už před časem o tom měl chytrou poznámku Adam Votruba, když připomněl, že západní civilizace už jednou zažila systém, kde bylo všechno soukromé. Historici mu říkají feudalismu. Panovník je majitelem vší půdy, vody, zvířat i lidí. Pronajímá ten majetek větším feudálům, ti zase menším feudálům, a tak pořád.
Zkrátka, kdo horuje pro svobodu bez státu, ten ve skutečnosti směřuje k otroctví jakožto běžné a normální instituce. Ne k otroctví v onom symbolickém významu, kdy někdo musí hodně pracovat za málo peněz a špatně se s ním zachází. Směřuje k tomu starému otroctví se vší jeho brutalitou a nelidskostí.
Jasně, anarchokapitalisté jsou jenom bláznivá sektička. Jenže velmi podobný pohled zastává i neoliberální myšlení – ať už se jedná o větev neomarxistickou nebo pravicově hayekovskou. Neustále mluví o svobodě a zároveň prosazují změny, které lidi okrádají o poslední zbytky svobody. K tomu výroky amerických otců zakladatelů naprosto vytržené z kontextu. Taková ta různá přirovnání a vlcích a jehňatech, kterým nikdo nerozumí, ale ze kterých pokaždé vyjde, že nějaká korporace má lidem zabavit jejich majetky a násilím je přimět k tomu nebo onomu.
Proč tomu tolik lidí věří? Protože mají pocit, že oni budou těmi silnějšími. Že oni jsou tak dobří, že si je nějaká korporace najme jako dráby, takže nemohou ztratit. Což je vlastně normální. Všechny loterie a všechny kasína jsou založena na tom, že lidé přeceňují své schopnosti a své štěstí. Teď to ale vypadá, že vstupujeme do éry, kdy mnozí začnou na svoje šance pohlížet realističtěji. Ale bude to bolet.
Článok pôvodne vyšiel na portáli petrhampl.