Praha 3. januára 2024 (HSP/Petrhampl/Foto:AP/Matilde Campodonico)
V posledním roce přicházela jedna zpráva za druhou, jak ta či ona země odchází od dolaru, sbližuje se s Čínou, odmítá se zapojit do tažení proti Rusku, vstupuje do skupiny BRICS… a teď je tu událost mířící opačným směrem. Téměř 50milionová Argentina s novým prezidentem radikálně mění kurz. Skoro bychom mohli mluvit o volbách – revoluci. Přerušení jednání s BRICS, což omezí přístup k některým surovinám a některým trhům. Rezignace na vlastní hospodářskou politiku. A faktické předání vlády nad zemí americkým bankám. Samozřejmě to bude stát spoustu peněz, ale ty zaplatí chudší většina Argentinců
Je to bláznivé, nicméně prezident Javier Milei k tomu dostal ve volbách jednoznačný mandát.
Znamená to změnu trendu? Změnu trendu by to mohlo znamenat, kdyby byla naděje, že to bude fungovat ekonomicky. Ale všichni víme naprosto přesně, jak takovéhle reformy končí – zhroucení ekonomiky, pád do šílené bídy, zoufalé zadlužení, obrovský nárůst státní byrokracie a obrovský nárůst korupce (nemylme se, jak David Graeber správně připomíná, že všechny dosavadní liberální a tržní reformy od začátku 19. století měly za následek růst počtu státních úředníků).
To není ten ekonomický zázrak, který by chtěli všichni napodobovat. A nakonec na tom nevydělá ani úzká vrstva argentinských správců. Jen trable pro jednu zemi.
Je-li z hospodářských dějin nějaké poučení, pak to, že nemůžete jít dlouhodobě proti ekonomické racionalitě.
Petr Hampl
Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.