Praha 29. decembra 2023 (HSP/vidlakovykydy/Foto:TASR/AP-Petr David Josek)
Pamatujete na výbuch ve Vrběticích? To je už hodně dávno… Dlouho to byl případ nešťastné události. Výbuch ve velkém skladu munice, ze kterého byla spousta dalších menších výbuchů… pravděpodobně nedbalost při manipulaci nebo nevhodné uskladnění. Policie vyšetřovala i verzi, že šlo o zametení stop po nějakých temných kšeftech, ale nic se neprokázalo a takto by to i zůstalo, kdyby vrchní čučkař Koudelka nepřišel se senzačním odhalením, že za výbuch mohou ruští agenti Čuk a Gek
Tehdy kvůli tomu málem padla vláda. Pamatujete ty ztrápené obličeje na tiskovce? Ani prezident Zeman se tehdy netvářil nijak valně. Tehdy se mluvilo o nezvratných a jednoznačných důkazech, hned následovala různá vyhoštění a prudké zhoršení vztahů s Ruskem, udělala se řada v podstatě nevratných kroků… a pak nastalo ticho. Vyšetření skončilo, zapomeňte. Neukázali nám žádný důkaz, nepopsali nám, jak to celé proběhlo, všechno bylo tajné, tajnější a nejtajnější… ale přesně tudy vedla cesta k dnešní pětidemolici.
Pochybností tehdy bylo hodně… já o nich také psal. Například, že muničák se neodpaluje tak, že tam začne hořet, hasiči přijedou až tam, zdokumentují kouř i oheň a pak se celkem v klidu stáhnou. Když agent uklízí, použije nějaký pekelný stroj a nekamufluje to táborákem, který si navíc dlouho v klidu plápolal a nikde nebyla žádná jistota, že prostě jen nedohoří a žádný výbuch se konat nebude.
Pochybnosti byly, veřejnost vznášela dotazy, ale nic z toho nebylo. Prostě věřte Koudelkovi a spřáteleným tajným službám, veřejnost je přece z podstaty blbá a není důvod jí něco říkat. Pro to jsme klíči necinkali, aby si kdejaký buran dělal obrázek o vyšetřovací práci tajných služeb a prokletými otázkami zpytoval jejich metody a výsledky.
Pak byly volby….
Nemohu si pomoci, ale já dneska vidím druhé Vrbětice. Našeho šíleného střelce na filozofické fakultě. Ne, nehodlám se zabývat tím, jestli policie mohla dojet o pět minut dřív. Byl to první případ amerického střílení a žádné policejní cvičení nenahradí zkušenosti nabyté v akci. Ale začíná mě štvát, že to vedou přesně stejným směrem jako vyšetřování ve Vrběticích. Hlavně aby se o tom moc nemluvilo, hlavně aby to bylo tajné, hlavně, aby se nějací burani moc nezajímali o podrobnosti… nejlepší bude, když budou všichni tak zticha, že ani nezmíní vrahovo jméno…
Já chci informace a měli bychom je chtít všichni. A úplně nejvíc by informace měli požadovat majitelé zbraní. Jinak z toho bude přímá cesta ke zhoršení jejich postavení. Už teď jsou liberální mééédia plná výzev k odzbrojení obyvatelstva. Tak jako jsme se měli dožadovat výsledků v kauze Vrbětice, teď bychom měli mnohem hlasitěji volat po informacích z vyšetřování.
Například… Víme, že měl střelec vícero zbraní. Ale vlastně nevím, jestli policie kdy řekla, o jaké zbraně šlo. Viděli jsme fotku jedné pušky na kolejích. Kde jsou fotky ostatních zbraní? Dozvěděli jsme se, že se prý našel dopis, ve kterém se Kozák přiznává ke střelbě v Klánovickém lese. Ale bez jakýchkoliv podrobností. Kde přesně se v domě našel, za jakých okolností se našel, našli ho v den střelby nebo až za týden? Co v něm bylo napsáno? A hlavně… co tam bylo napsáno, kromě hentoho přiznání?
Teď už to vypadá, že jsou dopisy dva. Jeden, co našli u něj doma a jeden co našli na fakultě… Jak to doopravdy bylo?
Také jsme se ještě nedozvěděli nic o tom, jak Kozák vlastně vraždil. Ano, běhal asi pět minut nahoře za zábradlím. Ale co dělal předtím? Chodil po chodbách a střílel? Chodil do poslucháren a učeben? Jak se pohyboval po budově? Mrtvých prý bylo patnáct, ale jména známe jen čtyři. Zraněných bylo ještě víc a je tam ticho po pěšině.
Já vím… pieta a ohledy. Ale sakra, už teď je veřejný prostor plný domněnek a nedůvěry. Už teď se policii nevěří a nevěří se jí ne proto, že je skoupá na slovo, ale že je důvodná obava, že takhle skoupá na slovo zůstane trvale. Podezření, že v celém případu něco smrdí, neustále roste a drobných indicií, že se taková tragédie někomu ohromně hodí, těch také přibývá.
Je v našem zájmu vědět všechno a to co nejdříve. Česká republika není jako USA a není jako západní Evropa. Nemáme tu miliony muslimů. Nemáme tu americký styl vyučování, nemáme tu americké zákony o zbraních, nemáme americkou povahu. Jsme jiní. Než začneme dělat totéž, co dělají po každé střelbě v USA, rád bych věděl co nejpodrobněji a co nejpřesněji, co se vlastně stalo. Když důchodce Balda pokácel strom na koleje, tak jsme věděli o každém jeho zaškrabání na zadku a věnovala se tom speciální čísla časopisů. Nikdo tenkrát nebyl zraněn. Teď máme patnáct mrtvých, k tomu pětadvacet zraněných a víme jen to, co „nedopatřením“ uniklo a co přinesli jednotlivci s mobily.
Jaký byl Kozák člověk, jaké prostředí ho formovalo, co se učil na fakultě, co psal, natáčel? Jaké názory projevoval? Byl podobný jako ten jeho spolustudent, co měl na profilu, že je třeba zrušit důchody i důchodce? Jestli střelec napsal nějaký manifest, tak s ním chci být seznámen. Jako jsme o Baldovi věděli, „jak se zrodil terorista,“ tak chci vědět, jak se zrodil Kozák.
Kde jsou novináři, když je potřebujeme?
Já nechci druhé Vrbětice. Ty první nám přinesly Fialu a tyhle druhé nám mohou přinést něco ještě mnohem horšího. Chci vědět, co se stalo. Chci to vědět naprosto podrobně. Chci vědět všechny detaily. To je jediný způsob, abychom neměli další hysterické volby s hysterickým chováním politiků i voličů. Vybízím především majitele zbraní, aby volali po informacích z vyšetřování… pokud se nebude mluvit o tom, jak to s Kozákem bylo, tak se bude mluvit o tom, že nemáme mít doma ni špičaté nože, natož pak pistole či pušky. Když je někde fotka Kozáka, tak hned vedle je fotka Černochové s podobným kvérem, Zdechovského Tomík se vzduchovkou a Fiala jak se radostně přehrabuje v nábojnicích. Tohle je teď nejběžnější narativ, kdo je tragédií vinen. Pořád se u nás mluvilo o tom, jak jsme ve válce… Jestli nechcete přijít o unikátní evropský postoj ke zbraním mezi lidmi, tak rozhodně není na místě, aby se ve vyšetřování cokoliv tajilo.
Volejme o informacích. Tlačme na policii i na ministra vnitra. Tajné vyšetřování dopadne tak, jak mocní potřebují. Veřejné a kontrolované vyšetřování dopadne tak, jak to bylo. Padni komu padni. Chování policie i ministerstva příliš ukazuje, že mají co skrývat. Než začne veřejná debata o zbraních, měla by proběhnout veřejná debata o této tragédii a měla by to být nejširší debata, jaká se u nás kdy vedla. Cokoliv, co v této kauze zůstane tajné, to se obrátí proti nám a bude použito proti nám.
Už teď to vypadá, že policie má nejvíc práce s chytáním těch, kteří na sociálních sítích něco blbě plácli… o tom nás informují, ale že by zveřejnili alespoň přepis střelcova dopisu… to ani náhodou.
Jestli se belzebub v něčem předvedl, tak v té naprosto debilní hlášce, že se o Kozákovi nemá mluvit, aby to náhodou nikoho neinspirovalo. Hérostratos zapálil Artemidin chrám před dvěma a půl tisíci roky a pořád je jeho jméno známé. Vždycky to tak bude. My se naopak musíme dožadovat i těch nejmenších podrobností. Pokud to neuděláme, tak o zákonech na naší ochranu rozhodne pár chytrolínů, kteří to nedělají kvůli našemu bezpečí, ale kvůli svým zájmům.
A kdo tvrdí, že veřejnost není dostatečně způsobilá, aby znala všechny detaily, ten ať si jde někde založit svoji soukromou diktaturu. Dokud tady máme alespoň zdání demokracie, tak bych prosil, abychom byli seznámeni úplně se vším. Chci se rozhodovat podle reality, ať je jakákoliv, ne podle nějakých papalášských pseudohodnot. Nejdřív chci vědět, co přesně se stalo a pak teprve budu mít názor, co by se s tím mělo dělat.
Daniel Vidlák
Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy