Nikdy v dějinách nebylo možné vidět tak skvěle mediálně připravenou vojenskou kampaň. Na papíře o obrazovkách to bylo celé naprosto dokonalé a pokud někdo pochyboval o úspěchu, byl to jasný zrádce a kolaborant. Všechno bylo jasné, optimistické, samozřejmé, čím víc zpravodajského času, čím víc článků, čím víc analytiků, tím úspěšnější ofenzíva.

Základní předpoklad nevyšel. Ruští vojáci neutekli a pro většinu analytiků bylo největší překvapení v tom, že na jaře neseděli s rukama v klíně, ale připravili několik linií obrany do značné hloubky. Asi také četli západní noviny a neponechali nic náhodě. Západní analytici ovšem ruské noviny nečetli, protože to je kolaborace. Nečetli ani ruské telegramové kanály, to je také kolaborace. Nečetli dokonce ani ten Sputnik, který vysílal ruské informace v našich jazycích. Nesměli… jinak by je nikdo nepozval do televize, onálepkoval by je a oni by byli bez práce. Očekávaly se od nich morální odsudky nepřítele a dobré zprávy, nikoliv analýzy. Pět obranných linií, ty mediálně neexistovaly. Ty existovaly jen ve skutečnosti. Ale kdo by se na to ohlížel, že?

Nakonec ofenzíva ztroskotala na první linii… Čtyři další Rusové připravili vlastně jen tak pro jistotu…

Ofenzíva přinesla Ukrajině obrovské ztráty na lidech i technice, ale především na morálce v zázemí a důvěře západních spojenců. Od té doby se situace jenom zhoršuje. Mediálně je sice stále všechno v nejlepším pořádku a různí Visingři a Zrnové ještě pořád malují v mapě šipky směrem na východ, ale skutečnost je o dost tristnější. Vítězství v informační válce bohužel nenahradí vítězství na bojišti.

Teď jsme o půl roku dál a zrovna dneska se také odehrává jedna taková ofenzíva. Velká média ji vůbec nepokrývají. Nezvou si žádná analytiky do studií, nedotazují se jich ani na dobré ani na špatné zprávy. Tváří se, že neexistuje. Velká, pravdomluvná, veřejnoprávní, i oligarchická mééédia mlčí. Stejně jako předtím bylo vítězství jasné, když se o něm bude hodně mluvit, nasvítí se správně památky a analytici řeknou co chceme slyšet, teď celá ofenzíva zmizí, když o ní nebudeme mluvit.

Dneska se totiž šturmuje na Berlín…

Tisíce traktorů, tisíce kamionů, ba dokonce i vojenská vozidla, protože i Bundesvehr má téhle vlády plné zuby. Lidé vycházejí na ulici a mávají traktoristům na jejich cestě. Přidávají se dokonce i děti, které si se šlapacími traktůrky hrají na stávku a demonstraci. Sociální sítě jsou toho plné.

Alle haben volle Schnautzen.

Mediálně pokrytá ofenzíva proti Rusům tehdy neuspěla. Dneska se podíváme, čeho dosáhne mediálně vymlčená stávková ofenzíva proti německé vládě a jejímu mefistofelovi, Robertu Habeckovi. I čeští zemědělci se přidají…

Všímáte si, jak zbytečná ta velká mééédia jsou? Nijak nepomohla ukrajinské ofenzívě. Nijak nepřispěla k síle ukrajinských armád a nijak nevyděsila ruské vojáky… dokonce ani nedokázala potlačit šířící se defétismus, že se to celé nepovede. Fejsbůk, Twitter i Telegram jaksi nedržely mediální linii. A jak hned řekla celá řada liberálních chytrolínů, přesně proto Ukrajinci neuspěli… protože jim vítězství různí dezinformátoři nepřáli. Vůbec to nebylo podceněním nepřítele, vůbec to nebylo fanfaronstvím našich představitelů. Chcimíři za to mohou…

Stejně tak teď mééédia nejsou schopna zabránit sedlácké ofenzívě na Berlín. Mohou mlčet jak chtějí, Fejsbůk, Twitter a Telegram to mají jinak. Dezolátské informační kanály už naprosto v pohodě dostačují a i když se je snaží cenzurovat, co mají síly, ono to stejně nejde, protože jsou decentralizované. Za každý smazaný profil vzniknou dva nové. Myslíte, že se německá AfD bojí soudního zrušení? Ani trochu. Prostě okamžitě vznikne nová strana s trochu jiným názvem a maličko jinými stanovami. Prostor v ARD nebo ZDF už nepotřebuje a postačí jí týden, aby měla stejný dosah jako předchozí zrušená strana. Hlasy zdola už nejde umlčet ani vymlčet.

Zase vidíme to stejné podceňování. Tak jako nic neznamenaly ruské jednotky (těm prostě určili úkol utéct a chcípnout), tak dneska nic neznamenají naštvaní němečtí sedláci. Těm určili neúspěch a rozehnání stávky. Ale realita už jde někudy jinudy a obejde se úplně bez režimních intervjuků. Ne, nevím, jakých úspěchů německá sedlácká ofenzíva dosáhne, ale vím, že na její úspěch nebo neúspěch nebudou mít mééédia vliv. Stejně jako neměly vliv na úspěch ukrajinské ofenzívy. A to se intervjuci mocinky snažili.

Všimněte si, v Německu je mládež také zblázněná do grýndýlu… ale traktor je poněkud větší faktor než nefachčenko přilepený na silnici. I v Německu se revolučně chovají ti starší. Možná poprvé v dějinách.

Až vyzveme k podobné ofenzívě u nás, tak už víme, že není problém dosáhnout osmi set tisíc shlédnutí. Stačilo, aby se spojil Vidlák, Rédová a Ivan Smetana. Kamarádíme skoro s každým a rozhodně nejsme jediní v této zemi. Česká televize už svojí dehonestační munici vystřílela a Václav Moravec či Nora Fridrichová mají najednou směšně malý dosah… a jejich důvěryhodnost je dávno pryč.

Doba nazrává, blbci se už většinou vyeliminovali sami, režim vyplýtvává poslední mediální nálepky, sály jsou stále plnější… Tik, tak, tik tak… už brzy přijde naše česká ofenzíva. Už brzy!

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.