Musí to být…

Bratislava 2. septembra 2022 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:Pixabay)

Článok z kategórie Česky

Měl jsem zajímavý rozhovor s jedním mým dobrým kamarádem. Svěřil se mi, že jeho tchán a tchýně začínají mít finanční problémy. Oba pracují, ale jsou nekvalifikovaní a tak berou oba víceméně minimální mzdu. Celý život bydlí v pronájmu, mají starší auto a teď zjistili, že prostě nemají na topení. Přišly nové zálohy, díky kterým jsou už prostě v mínusu. A tak se předpokládá, že se v zimě budou chodit ohřívat k mladým, protože mladí nebyli lehkomyslní a zásobili se dřívím na tři zimy. K tomu se ukázalo, že staří nemají už ani pořádně na jídlo…

Tož rýchtyk, taková je dneska realita. Nejsou první ani poslední. Ovšem když s nimi můj kamarád zapředl hovor na téma, že Babiš, SPD a odpadlíci z ODS teď právě shazují vládu, tak to pro ně byla naprosto strašná představa. Ten zlý Babiš že by se mohl vrátit do vlády? A Okamura? Tfuj, tfuj, třikrát pokřižovat… Nedělám si iluze, že by Rajchl v jejich očích uspěl lépe… tedy kdyby věděli, kdo je Rajchl. A až to vědět budou, bude milý Jindra už tolikrát osračkován v médiích, že by si od něj pes kůrku nevzal. Život se jim hroutí, přicházejí na stará kolena i o to málo, co měli… ale jiná vláda než Pětikolka, to je pro ně ještě větší horor. Tohle dokázala americká soft power a třicet let volného působení.

Nemyslete si, celá legitimita současné vlády stojí právě na takových lidech. Kteří jsou už skoro na dně, ale přesto ještě málo na to, aby pochopili, jak s nimi ty evropské i americké hodnoty vyjebaly. Saša Uhlová by mohla vyprávět… tedy kdyby uměla jít trochu do hloubky a měla rozhled.

A to nemluvím o trochu bohatších občanech… Od té doby, co jsem na fejsbůku, tak se mi značně rozšířily obzory a věřte nebo ne, já objevil nádherný příklad člověka s hentým progresivním myšlením. Jmenuje se David Petrla. Pokud budete mít chvíli, koukněte na jeho profil. On vlastně není nijak blbej, ale prostě předpokládá, že mu naše média i naše správná a ojrohodnotná vláda nelžou. Také ukrajinská média a ukrajinská vláda nelže. Lže jen Babiš a Rusáci. A Vidlák.

Když si přečtete pár jeho příspěvků, tak zjistíte, že musí dělat mnohem šílenější a komplikovanější teorie než jsem já kdy dělal, aby zuby nehty udržel svojí názorovou konzistenci. Obzvlášť jeho úvahy o ukrajinské ofenzívě jsou úžasně ilustrující a já mu dnes chci touto cestou poděkovat (vím, že mě čte), protože jeho profil mi umožnil pochopit, jak takový uvědomělý moderní člověk přemýšlí.

Přátelé. Tak jako nikdo nikdy za žádnou cenu nepřesvědčí Petrlu, stejně tak nikdo nepřesvědčí ubohé rodiče mého kamaráda a my dohromady nikdy nepřesvědčíme dostatečnou masu obyvatelstva, že jsou ojebáváni a všechny ty euroatlantické hodnoty jsou jen vějička, díky které jsou sami ze svého přesvědčení v předklonu a ještě věří, že je to tak správně. Komu není rady, tomu není pomoci. Všechno je marné, oni budou schopni jakékoliv myšlenkové konstrukce, jen aby nemuseli vystoupit ze svého Stockholmského syndromu. Oni jsou skálopevně přesvědčeni, že oblečením dvou svetrů a snížením teploty na hajzlu porazíme Putina, jsou přesvědčen, že grýndýl je příležitost a i kdybychom se na hlavu stavěli, nepohne to s nimi.

Proto se to všechno prostě musí stát. Když nepomůže žádné dobře míněné slovo, když nepomůže ani současný průser viditelný na každém rohu, tak prostě musí nastoupit bída, hlad, nemoci a smrt. To zpravidla láme i velmi odhodlané charaktery a proráží i silnou zaslepenost. Jestliže oni nosí dva svetry, aby porazili Putina, tak nám nezbývá, než se nějak vyrovnat se zimou tak jak přijde, aby si oni uvědomili, jak NESKUTEČNĚ BLBÍ jsou.

Proto jdeme zítra na tu demošku. Abychom se spojili, abychom zjistili, kdo jde s námi, abychom společně mezi sebou mohli zmírňovat ten průser, co se na nás valí. Jdeme tam, abychom se krok za krokem organizovali. Až celý ten korporátní kapitalismus padne na hubu a my všichni s ním, až si i ten nejposlednější líbodémo uvědomí, že sloužil klamu, pak musíme být připraveni. Pak my musíme být ti, kteří na troskách začnou znovu a lépe.

A možná budeme mít štěstí a změníme něco ještě včas.

Ale i kdyby ne, musíme spolu prostě tuto katastrofu přežít. Musíme držet spolu, musíme se to naučit, musíme volat po změně systému a nesmíme se spokojit s výměnou člověka v premiérském křesle. Pokud zůstane zachováno současné rozložení moci, nepomůže nám v premiérské funkci ani Ježíš. Musíme si tím projít, protože proti dnešní mediální masáži nemáme co nasadit. Proti celé té soft power, co tady třicet let působí, může zvítězit jen hlad, mor a neštovice, které na tento nešťastný národ dopustí jeho nejúžasnější a nejojrohodnotnější vláda. Ano, budou říkat, že za to může Putin. Ale také si brzy všimnou toho kontrastu, jak to vypadá tady a jak tam. Uvidí, jak to bude vypadat v praxi, že vláda nenechá nikoho padnout. Budou se dívat, jak jsou obíráni a zjistí, že mezi exekutory a lupiči není žádný rozdíl. Až pak jim to dojde. Až pak.

Mezitím se my musíme připravit. Musíme to přežít lépe než oni. Musíme to přežít organizovaněji, věrněji… musíme osvědčit skutečné hodnoty člověka, aby ještě více vyniklo, co jsou ty Evropské hodnoty doopravdy. Musíme se naučit vzájemnosti a věrnosti. Proto jdeme zítra na Václavák, abychom tam udělali první společné kroky.

Kurňa, tohle by se tam na pódiu také dalo říct…

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.