Vlastně mám pocit, že celá současná válka přehrává tu tehdejší skoro do nejmenších detailů.
Připomeňme si: jako součást obléhání Sevastopolu, u krymské Balaklavy, zaútočilo 673 můžu (a koní) britské jízdy pod vedením Jamese T, Brudenella, 7. hraběte z Cardiganu, vzhůru širokým a dlouhým údolím, v jehož závěru byla rozmístěna dělostřelecká baterie pod vedení ruského důstojníka Pavla Liprandiho. Dnes se sice různě vysvětluje, že za to mohl “špatně pochopený rozkaz”, že měli útočit jinam – jenže v tehdejší britské kavaléristické doktríně se věřilo, že v souboji kavalérie proti dělostřelectvu zvítězí kavalerie, bude-li útok dost odhodlaný a rázný. Proto je těžké soudit, jak to doopravdy bylo.
Liprandi měl Brudenellovy kavaleristy před hlavni děl jako na střelnici, a než ti překonali 1,2 km dlouhý psek, ztratili 278 můžu a 335 koní (z asi 670 mužů i koní). Ruskou baterii sice dobyli – takže doktrína se ukázala být správná – ale museli okamžitě vyklidit dobyté postavení, protože Rusům přiklusaly na pomoc posily.
Podstatné je, že to nebyla “jen tak nějaká” jednotka jezdectva. V jezdectvu tenkrát ještě sloužívali lepší vojáci, typicky šlechtičtí synkové, takže to “hrdinství” (v řadách britské šlechty dodnes oslavované) znamenalo slušný masakr jedné generace – která se vypravila pozabíjet si pár Rusáků, jak také jinak.
No a když si představím současnost – ruský důraz na artilerii, jejich palebnou převau v munice i technice, a ukrajinské “elitní jednotky” (vycvičené v zahraničí, často doplněné zahraničními dobrodruhy) neustále proti té artilerii vrhané… s občasnými průlomy, po kterých ovšem Rusům přiběhnou posily – tak si nemůžu pomoct.
A taky mám pocit, že dokud proti ruským dělům nenaběhnou dítka současné anglosaské šlechty, a třetina jich tam nezůstane ležet, pokoj nenastane.
Poznámka Petra Hampla: Samozřejmě je tomu podle všeho tak, že z hlediska britského impéria a britské mentality je Rusko dlouhodobě hlavním a jediným soupeřem. Jediná část světa, která se vzpírala kolonizaci. Raději Islámský stát než nezávislé Rusko. Jenže Krymská válka probíhala v době, kdy Anglie měla dramatickou průmyslovou převahu a dokázala se proti Rusku domluvit s většinou tehdejšího civilizovaného světa. Dnes válčí proti Rusku jen stín tehdejší mocnosti – bez průmyslových fabrik, bez vzdělané populace a dokonce bez schopnosti ubránit své vlastní ostrovy. Ta příšerná mentalita kastovní společnosti s ambicemi pohltit celý svět, ta se ale nezměnila.
Martin Konvička
Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.