Make Kydy great again

Bratislava 9. júla 2022 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:Pixabay)

Přátelé, už od prvního článku, ve kterém jsem nabádal, abychom se spojili, protože pouze tak máme šanci něco skutečně změnit (atd, atd, viz mnoho mých článků), jsem dostal celou řadu souhlasných reakcí. Objevily se v diskusi, leckdo mi napsal na mail, vznikla jedna iniciativa se sejít pomocí videokonference, dokonce jsem dostal i několik nabídek drobné finanční podpory. A nemohu si pomoci, jak jde celá Evropa před očima zu grunde, tak každý další článek má větší a větší ohlas

Samozřejmě zazněla i celá řada pochybností. Většina z nich je zcela na místě. Hodně náčelníků, málo indiánů, ten nemůže jít za žádnou cenu s tímhle, pokud tam bude tamten, tak je to nepřijatelné, k tomu rozdílnost názorů na covid, židovské spiknutí, status pásma Gazy, banksterskou nadvládu, roli Okamury či Babiše… Jakýkoliv pokus o diskusi se v tomto ohledu vždycky rozplynul do vytracena. Děláme přesně to, co popsal Kryl ve své písni o demokracii… Zaujímáme postoje, místo abychom stáli.

A to jsme byli jen u slov. A jakákoliv síla stojí na činech, nikoliv na slovech. Holadnské farmáře začali také brát vážně, až když zablokovali dálnice. Když je tak obtížné se dohodnout na věcech, které nás spojují, když je tak obtížné tolerovat názory, které nás rozdělují, jak obtížné by bylo skutečně něco vykonat.

Už jsem to tu psal, jediné, co máme a na čem se víceméně shodneme, jsou Vidlákovy kydy.

Takřka každý, kdo mi napsal mail, tak ho začal slovy, že v Kydech objevil ostrůvek normálního myšlení. Objevil místo, kde se na problémy dívá z různých úhlů, kde autor čtenářům nevnucuje svojí pravdu, ba dokonce ji zakazuje a hovoří maximálně o názoru. Zpravidla byl zaujat tím, že se na věci dívám z různých stran, klidně i protichůdných, že se dívám originálním úhlem pohledu. Zpravidla také zjistil, že jsou tu dobří diskutéři, do jejichž party se dobře zapadá a že se tu dají říci věci, které ve svém skutečném životě vlastně ani nemůže nahlas vyjádřit.

Kydy čtou na všech ministerstvech. Jsou dnes už běžným termínem mezi alternativními politiky. Pokud někdo na fejsbůku použije můj text a neuvede zdroj, tak se vždycky v komentářích odkaz na Vidláka objeví. Kydy čtou chudí i bohatí. Podnikatelé, idealisté, pesimisté, preppeři, zahrádkáři, zemědělci i politici. Troufám si tvrdit, že Vidlákovy kydy zná každý, kdo se projevuje aktivně na internetu a nepatří k líbodémo, protože ti mě mají zakázaného.

Kydy jsou na hraně rozlišovací schopnosti mocných. Jsou ještě akorát tak malé, aby se zdály být nedůležité pro mediální obraz politické strany či výrazného politického kandidáta, ale už jsou dost velké na to, aby byly slyšet.

Já jsem tady už vícekrát řekl, v čem vidím svojí roli. Stát se Benjaminem Franklinem české alternativy a českého vlastenectví. Nechci dělat další politický subjekt, kterým rozmnožím dlouhou frontu různých stran PRO, SPD, Trikolóry, Soukromníků a dalších a dalších a dalších. Nechci ani zakládat žádnou intelektuální organizaci, která bude politikům radit, protože těch pokusů už také bylo hodně, ale nikdy neuspěly. Kdyby někdo věděl, jak založit masovou stranu či hnutí, už by to dávno udělal. Kromě toho mají prakticky všechny alternativní politické strany v programu to, co bychom všichni podepsali. Není důvod si napsat popáté stejný program. Problém bude spíše v osobnostním nastavení, tahu na branku a nějaké dávky obyčejného štěstí.

Máme Kydy. Už pět let píšu sám za sebe, už pět let se každodenně potkáváme na těchto stránkách. Už pět let máte možnost mě sledovat, pět let spolu diskutujeme, vyvíjíme se a byli jste to vy čtenáři, kvůli kterým jsem Kydy nakonec neukončil. A byli jste to vy, kdo jste mi bez výčitek tuto mojí slabost odpustili. Spojuje nás moje každodenní psaní. Spojuje nás tento ostrůvek normálnosti ve stále podělanějším světě. Vyvíjíme se spolu. Já reaguju na vás, vy reagujete na mě. Moje články jsou dost dlouhé na to, aby u nich nevydržel žádný milený Jál, který po třetí větě ztrácí soustředění a pochopí jen maximálně 160 znaků na twitteru, předžvejkané video a nebo nový slogan z dílny Boba Kartouze. Kydy jsou svým způsobem výběrové čtení pro ty, kteří udrží myšlenku i na druhé či třetí stránce.

My už nic víc nepotřebujeme. Máme to, co už pět let funguje a i přesto, že se nedokážeme dohodnout na ničem dalším, dokážeme tu spolu žít, diskutovat a třeba se i vidět naživo. Naše politické dítě se už narodilo. Tenkrát před pěti roky, kdy jsme nevěděli, jestli bude životaschopné a nevěděli jsme, že bude mít i jiné zájmy, než zemědělství a soběstačnost. Má své nálady, má své chyby, jako každé dítě, ale má i své možnosti. Nemá smysl šilhat po jiných možnostech. Jsou to jen chiméry.

Náš diskutér Mandaladan tu už několikrát zopakoval, že je ochoten odvést práci, pokud mu řekneme, jaká by to měla být. Není jediný. V diskusi je můžete vidět docela běžně. Další množství dotazů se mi hromadí na mailu. Včera jsem v diskusi poprvé řekl, co můžete všichni udělat.

Pojďme udělat Kydy většími.

Kydy mají dneska dosah v desítkách tisíc čtenářů. Kdo je aktivní sledovatel české politiky na straně alternativy, ten je zná. Neznají je ale ti neaktivní, ti, co mají jiné starosti než politiku. A ještě nejsou dost velké, aby se s nimi muselo v české politice počítat. Ještě se nikdo nebojí, že by mu Vidlák mohl pocuchat preference. Ještě si nikdo nemyslí, že by do svého projevu, programu a politického chování měl zahrnout myšlenky, které vznikají zde mezi mnou a vámi.

Vy, kdo chcete pomoci, kdo chcete něco udělat, ale nevíte co, vy si prosím založte profil na fejsbůku, twitteru, instagramu, Tik Toku a těch dalších sociálních sítích. Kdo se nebojíte, založte si ho sami za sebe, kdo to udělat nemůžete, bo lidi jsou svině, založte si ho pod jiným jménem. Pokud to neumíte a fejsbůku jste se vyhýbali, poproste děti či vnoučata. Když to zvládla moje sedmdesátiletá maminka, zvládnete to taky.

Každý den tam odkazujte na aktuální článek. Vypište si tam myšlenku, která vás konkrétně zaujala nejvíc a dejte odkaz sem k nám. Přibírejte si tam přátele, aby se to dostalo i k těm, kteří o Kydech ještě nevědí. Ano, Fejsbůk vám může cenzurovat profil, ale nemůže cenzurovat všechny profily. Může cenzurovat jeden odkaz, ale nemůže cenzurovat dostatečně rychle stovky odkazů na stovky různých článků každý den.

Pojďme z těch desítek tisíc čtenářů udělat větší číslo.

Chci po vás něco, co je snadné a co se dá udělat při sezení na židli v teple a suchu. Nebezpečí je minimální, náročnost nízká. Pojďme Vrábelovi a jeho sémantických vizím dát nový fejsbůkový narativ – Vidlákovy kydy. Ať přemýšlí, kudy to Putin platí. Ať přemýšlí, kde se to vzalo, ať o tom rozčileně referuje svým chlebodárcům. Pojďme dělat gerilový marketing.

A vy, co fejsbůk nezvládnete, vy to alespoň posílejte v řetězových mailech… Vy, co umíte s marketingem něco víc, udělejte to.

Chci po vás jednoduchou věc. Nepochybuju, že leckdo mě vyslyší a udělá to. Ale také si nedělám iluze, že bych se dnes v diskusi nedozvěděl, proč je to zbytečné, proč to nebude fungovat, atd. atd. Nebudu se o tom hádat, nebudu to vysvětlovat… Tento text je pro ty, které jsem už přesvědčil.

Jestli alespoň trochu věříte v to, co pět let dělám, tak mi pomozte, aby o mě věděli všichni, kteří se ucházejí o vaše hlasy. Pomozte mi, aby pro českou alternativní politickou scénu existoval důvod za mnou jezdit. Neopominutelná komunita čtenářů, kteří nejsou prostí konzumenti, protože jsou schopni přečíst delší a náročnější text. Komunita čtenářů, která má svůj dosah na sociálních sítích, ale která se schází mimo jejich blokovací schopnost. Komunita čtenářů, která svým politikům píše, která se jich ptá, která je potkává na jejich setkání s občany a která je schopna smysluplně diskutovat, která je možná menšinou, ale aktivní menšinou.

Pojďte mi pomoci, aby si u mě všichni podávali dveře. A já vám o tom budu referovat. Budu dělat to, co umím – hostit a spojovat. Budu se ptát, budu předávat čísla, budu obrušovat hroty.

Zdráhám se o tom mluvit, protože se mi to vždycky zdálo nedosažitelné, ale pojďme pro Kydy najít tolik čtenářů, abych je mohl dělat na plný úvazek. Abych mohl být opravdovým českým Benjaminem Franklinem, aby kolem Kydů mělo šanci vyrůst i něco dalšího. Abych nemusel jen čekat, až přijede někdo za mnou, ale mohl já jet také za ním.

Neslibuju vám žádné hogo fogo. Jen postupnou práci na něčem, co už pět let funguje. Svět kolem nás jde do háje a brzy nás začne strhávat sebou. Nechci od vás peníze, nechci od vás nošení transparentů na demonstrace, nechci od vás poslušnost ani přísahu věrnosti. Chci od vás virtuální roznášení letáků. Takhle se to dělalo už od francouzské revoluce.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.