Kondicionály mimo kondici

Bratislava 7. marca 2024 (HSP/Smis-lab/Foto:Pixabay)

Článok z kategórie Česky

V poslední době čím dál častěji slýchám povzdech: „Týden po očkování jsem dostal covid a žádná legrace to teda nebyla. Když si představím, jak hrozný by to bylo, kdybych nebyl očkovaný …“. Některé mé přátele dráždí tato logika k zuřivosti, já se usmívám a namítám, že je to znak úplné kapitulace zastánců vakcinace: Když všechna skutečná data ukazují na opačnou stranu, nezbývá věřícím než vršit kondicionály a uchýlit se k „datům“ imaginárním

Vědeckou inkarnací výše uvedeného lidového povzdechu jsou publikace, ve kterých jejich autoři počítají, kolik „mrtvých bylo zachráněno“ globální vakcinační kampaní. Mistry světa v tomto fantazírování jsou kolegové z Imperial College London, kteří nedávno spočítali, že nebýt očkování, zemřelo by na světě asi o 20 milionů lidí více.

My Češi ale nejsme s kondicionály pozadu. U nás vyniká zejména studie Kláry Hulíkové, která nám servíruje hypotetický svět bez covidových vakcín, ve kterém by v českých zemích zemřelo s covidem o 15 tisíc lidí více. Zajímavé je, že poslední věta závěru publikace se najednou od všech kondicionálů emancipuje a hlásá „Článek ukazuje, že očkování proti covidu zachraňuje životy“. Jistě, ovšem jen v imaginárním světě kolegyně Hulíkové.

Všechny tyto fantazie jsou totiž založeny na explicitním předpokladu, že covidová mortalita ve skupině očkovaných – kdyby nebyli očkovaní – by byla stejná jako pozorovaná covidová mortalita ve skupině neočkovaných. Prosím přečtěte si předchozí větu ještě jednou. Potom se podívejte na článek Jarka Jánoška, který to na SMIS nedávno vysvětloval.

Výše uvedený předpoklad neplatí. Již na konci roku 2021 (!) jsme získali data ze Všeobecné zdravotní pojišťovny, která jasně ukazovala, že neočkovaní umírají ze všech příčin násobně více než očkovaní, a to i v dobách, kdy žádná vlna covidu není. To samozřejmě nemůže být vlivem vakcíny, protože ani nejzarytější covidisté netvrdí, že by vakcína proti covidu chránila například před úmrtím na rakovinu ledvin. Napsali jsme o tom sérii článků na SMIS, ve kterých jsme vysvětlovali, že se jedná o takzvaný Healthy Vaccinee Effect, který vzniká tím, že lidé blízko smrti se neočkují. Očkovaná kohorta je tak mnohem zdravější než ta neočkovaná – důkazem je zásadní rozdíl v necovidové mortalitě mezi oběma skupinami. A protože je očkovaná kohorta mnohem zdravější než neočkovaná, rozdíl v covidové mortalitě mezi oběma skupinami nemůže být interpretován jako důkaz účinnosti vakcín. I kdyby byla vakcína čistým placebem, neočkovaní by umírali mnohem více než očkovaní lidé – jak na covid, tak na cokoliv jiného. Tato myšlenka se bohužel ukázala být příliš složitou pro uši různých profesorů, doktorů a docentů, kteří byli o účinnosti vakcín dopředu přesvědčeni a nedovedli si představit, že by pozorované rozdíly v mortalitě očkovaných a neočkovaných mohly mít jiný důvod.

Jakmile se objevila studie kolegyně Hulíkové – která je celá založená pouze na tomto omylu – ihned jsme do časopisu napsali a požadovali jsme uvedení na pravou míru. Napsali jsme také autorům článku. Časopisu i autorům jsme poskytli zcela jasný důkaz, že předpoklady, na kterých je článek založen, neplatí. Důkaz představují ona data VZP, která ukazují, že i v měsících, kdy s covidem neumíral téměř nikdo, byla mortalita neočkovaných v každé věkové kategorii nejméně dvakrát větší než mortalita očkovaných. Důkaz je to naprosto nesporný, veškerá data jsou veřejně k dispozici a VZP pojišťuje více než polovinu českého obyvatelstva, takže nejde o nějakou náhodnou statistickou anomálii.

Časopis Scientific Reports – vydávaný Nature Publishing Group – se nás snažil nějak odbýt. Opakovaně nám psali, že to musíme napřed řešit s autory. Řešili jsme. Autoři nám neodpovídali buďto vůbec nebo zcela mimoběžně. Nakonec nám po mnoha měsících (!) z časopisu bez jakéhokoliv vysvětlení napsali, že naši odpověď nemohou otisknout.

My jsme však pokoj nedali a podařilo se nám zprávu o Healthy Vaccinee Effect prosadit jako odpověď na jiný článek do téměř neznámého (ale impaktovaného) časopisu Polish Archives of Internal Medicine. Oznamujeme tedy, že solidní důkaz existence efektu zdravého očkovaného je nově součástí oficiálně publikovaného záznamu.

To je o něco větší zpráva, než se může zdát. Jde totiž o to, že veškeré radostné zvěsti (latinsky evangelia) o účinnosti covidových vakcín, které jsme do omrzení poslední tři roky museli poslouchat od covidistického establishmentu, jsou založeny pouze na observačních studiích. Poslední prospektivní randomizované studie proběhly v roce 2020, kdy ještě nikdo neměl imunitu po prodělání covidu a kdy ještě cirkuloval wuhanský virus, proti kterému byla vakcína vyvinuta. Od začátku vakcinační kampaně odvozujeme všechny pověry o účinnosti vakcín výhradně z observačních studií. A partička partyzánů ze SMIS právě do oficiálního publikačního záznamu prosadila důkaz, že všechny observační studie jsou zatíženy ohromným zkreslením, které znemožňuje jakýkoliv rozumný odhad účinnosti provést.

Tedy nejen, že je fantazie Kláry Hulíkové fundamentálně špatně a o světě bez covidových vakcín neříká vůbec nic. Všechny studie, které odvozují účinnost vakcín z observačních dat a neberou přitom v úvahu Healthy Vaccinee Effect – a to jsou všechny, o kterých vím – jsou taky fundamentálně špatně. Zhluboka se nadechněte a přečtěte si, co z toho plyne: O skutečné účinnosti jakékoliv z covidových vakcín proti jakémukoliv endpointu (infekce, těžký průběh, hospitalizace, úmrtí) nevíme od začátku vakcinační kampaně vůbec nic. Důkaz tohoto tvrzení je prozatím ukryt v nenápadném polském časopise.

Tomáš Fürst

Článok pôvodne vyšiel na portáli smis-lab.cz