Koalice obětovaných

Bratislava 9. júna 2023 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:Facebook/Anders Fogh Rasmussen)

Aje to venku… Bývalý tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dal rozhovor britskému Guardianu a poprvé tam nahlas zaznělo to, o čem jsme si tu zatím všichni jen šuškali a odvozovali to od střípečků různých vyjádření. Pokud Ukrajina nedostane na summitu ve Vilniusu záruky, což v praxi znamená, pokud nebude přijata do NATO, mohly by blíže nejmenované země NATO vstoupit do konfliktu samy pod vedením Polska. Někdo to říct musel, Rasmussen je na to ideální, protože oficiálně už nikým není

Taky se vám stahují půlky?

Černochová nás už půl roku přesně na tuto situaci připravuje. Fiala také. Řehka už vlastně nemluví o ničem jiném. Konflikt NATO s Ruskem… a všechna čest, vymysleli to moc hezky. Henten Západ bude z obliga, jich se to týkat nebude, protože to rádoby nebude válka NATO s Ruskem, ale jen válka některých států NATO s Ruskem.

Jak jsem to říkal včera? Někde tam na Sibiři se nachází atomovka, která má na sobě napsáno Praha… A možná i Brno…

Starý britský sen se naplňuje. Slovani se budou vyvražďovat mezi sebou. Zalužný má nvíc díru v lebce, takže se na něj dá hodit i ten odpálený Nordstrým, že to byla jeho osobní iniciativa a Zelenský o tom nevěděl. USA jsou z obliga… atomová válka nebude a pokud ano, tak to schytá jen Varšava… a nějaká bezvýznamná hlavní města okolo.

Svým způsobem nám Rasmussen sděluje, že není alternativa. To je teď na Západě hrozně oblíbené. Není alternativa, než přijmout migranty. Není alternativa, než přijmout grýndýl. Není alternativa, než bojovat proti Rusku, protože kdyby vyhrálo, tak je to konec Západu. Ohledně Ukrajiny se řeklo už tolik slibů, že se z toho vlastně nedá vycouvat. A výhrou je jedině osvobození celého území, včetně Krymu. Jsme upadající civilizace, stačí se podívat, kdo šéfuje Evropské komisi a jaké Kryštofy Stupky si Fiala platí jako poradce… Naštěstí je tu všude dost kluků v jatečném věku, aby ten konec svojí krví ještě řádně oddálili.

Nebo to čtete jinak? Přeháním?

Vidíte, jak se vyvíjí ukrajinská ofenzíva? Dost bídně. Výsledkem patrně nebude grandiózní osvobozovací operace, kterou by si přál maršál Petrla. Výsledkem bude signál pro Vilnius, že Ukrajina sama to nezvládne. I když si díky protržené Kachovce zkrátila frontu a zabezpečila si jižní křídlo. Načasování je tak akorát. Podívej Západe, podívej Praho, jak tu za tebe bojujeme, honem nám pojď na pomoc. Mimochodem… když jsme u té Kachovky… už víte, proč se Rusové včas stáhli ze západního břehu Dněpru? Prostě jim bylo jasné, že jim tento scénář kdykoliv hrozí a znamenal by katastrofu pro jejich jednotky v Chersonu.

Jasně, ofenzíva ještě nezačala, ty ztráty Ukrajiny jsou jen průzkum bojem a mohou si je dovolit. Určitě je to jen perfektní past a brzy se všechno v dobré obrátí.

Kroky vlády začaly konečně dávat perfektní smysl. Výdaje na obranu o sto miliard nahoru, místo obranných zbraní se nakupují ty útočné, daně zvednout a ždímat… žádné volby už nebudou, takže o houby jde. Národu se zpovídat nebudou, jen svým loutkovodičům. Rychle rychle ještě vyhrabat nějaké prachy… pak už bude válka a to se nikdo na dluhy neptá.

Nedávno jsem napsal, že Vilnius v půlce července je dobrý termín na začátek Třetí světové a že bychom měli sledovat signály, které by nám mohly napovědět, jak moc se dostáváme na hranu války. Tohle je slušný signál, ne? Chystá se koalice ochotných, kteří odpovědnost vezmou na sebe. A Jindra Rajchl správně řekl, že z ní brzy bude koalice obětovaných.

Pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Každý, kdo Institut podpoří částkou alespoň 350,- Kč si může v objednací aplikaci na Vidlákových kydech zadat adresu pro zaslání knihy. Platby jsou už spárovány s aplikací. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“ Všem dárcům děkuji.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.