Praha 18. októbra 2023 (HSP/Petrhampl/Foto:AP/Ariel Schalit)
Nová úroveň terorismu? S jakým dojmem sledujete zprávy, co se týká Izraele?
Především si uvědomuji, že je to izraelsko-muslimská válka. Nikoliv válka česko-muslimská. Samozřejmě, že plně sympatizuji s Izraelem, ale to neznamená, že bychom se do toho konfliktu měli nechat jakkoliv zatáhnout. Jsme malá země a musíme hájit své vlastní zájmy. Naše ekonomika je v troskách, velká část zbývajícího vojenského vybavení byla zničena na Ukrajině, náš obranný průmysl není významný. Nemůžeme si dovolit žádnou formu zapojení – ani vojenskou, ani ekonomickou ani diplomatickou.
Nicméně ukazuje to dvě podstatné věci. První z nich je to, že muslimský svět se vrací ke svým historickým kořenům. Přesně tak, jak to předpověděl Samuel Huntington. Řezání hlav a trhy s otroky ve spojení s moderní technologií a pokročilými plánováním.
Vedle toho se projevuje kolaps americké dominance. Bez americké dominance může být svět příjemnějším a bezpečnějším místem, ovšem může to mít tragické důsledky pro ty, kdo se spoléhali na americkou pomoc – od afghánských „tlumočníků“ přes Volodymyra Zelenského, Armény až po Izrael. A nejspíš i mnohé další skupiny.
Klíče k urovnání na blízkém východě leží v Pekingu, nikoliv Washingtonu. Je ovšem otázka, jestli čínský císař bude pokládat za rozumné ty klíče použít. Nese před nebesy odpovědnost za blahobyt a bezpečí obyvatel Číny, nikoliv Židů nebo muslimů.
Svět vidí stav v masovém měřítku a mnozí jistě nezapomněli na slova bývalé kancléřky Angely Merkelové. Tedy, co k tomu říci?
Angela Merkelová už patří mezi politiky nového typu, kteří pronášejí výroky kvůli novinovým titulkům nebo lajkům na sociálních sítích. Nepřemýšlí o tom, co ta slova znamenají. Nepřemýšlejí o důsledcích. A zjevně to je správná strategie, protože takoví politici jsou úspěšnější než ti, kdo se snaží něco vybudovat nebo prosazovat zájmy svých národů.
Máme tedy v Evropě statisíce lidí, kteří oslavují, když se dozvědí o tom, že židovským dětem byly uřezány hlavy. Správnost toho jim potvrzují jejich svatá písma i to, co se káže v mešitách. Kdyby dnes žil Mohamed, počínal by si přesně tak, jako bojovníci Hamásu.
A nemylme se, na evropské nemuslimy se nedívají jinak než na Židy.
A můžeme připomenout začátek, vzít to od roku 2015, kdy jsme na sledovali smršť útoků v Evropě, která pokračovala i v dalších letech, například 13. listopadu a pak už se mrtví počítali ve stovkách, tisících? Vyberete další případy?
Nemá smysl vypočítávat jednotlivé atentáty. Čtenáře odkazuji na svou knihu Prolomení hradeb dvojka, kde jsem vzal náhodné několikaměsíční období. Ukázal jsem tam, že každých pár týdnů dochází k nějakému opravdu brutálnímu útoku včetně mučení, řezání hlav apod.
Nicméně je také dobré vidět, že současná situace v Evropě není stejně násilná, jako byla před pár lety. Sponzoři džihádu podporují spíše islamizaci cestou soudních procesů, korupce politiků, ovlivňování evropských intelektuálů atd. Pokud by se tato cesta zastavila či zpomalila, přejdou zase k masovému brutálnímu násilí. Ne, že by teď bylo nenásilné, ale je to spíše záplava jednotlivých případů na pomezí kriminality a džihádu, nikoliv velké plánované útoky.
Jistě, že jsou v Evropě uskupení podobná Hamásu, budou důležití sponzoři, politické aspekty, bezpečnostní zajištěni. A kromě toho, co očekávat racionálně řekněme v rámci EU?
Budou šikanováni a zavíráni lidé, kteří na to budou upozorňovat. Ničeho jiného není EU schopná.
Ono by to bylo obtížné i pro silné leadery, protože v rámci protiruské posedlosti se Evropa stala závislou na hlavních sponzorech džihádistického terorismu. Existuje tedy obrovský tlak na to, aby se některé věci nevyšetřovaly a některé nebezpečné skutečnosti ignorovaly. V USA to už došlo tak daleko, že tamní pobočka Muslimského bratrstva (CAIR) kontroluje práci FBI, zda si agenti náhodou nepočínají islamofobně. To znemožňuje jakoukoliv racionální obranu proti terorismu.
Když byl terč zřetelný, jako by se konečně spojila česká politická scéna napříč politickým spektrem. Opozice hned ze startu důsledně upozornila, kdo za útok vlastně může. Váš názor?
Nevšiml jsem si, že by česká politická scéna začala otevřeně mluvit o islámu. Mluví se o jakýchsi blíže neurčených „teroristech“. Ale to je prázdné slovo. V každé válce označuje každá strana ty druhé za teroristy. „Teroristé“ jsou něco jako „Nacisticko“, které nás okupovalo místo Německa.
Celkově v tom ale nehledejme žádný morální postoj. Davové myšlení nové aristokracie je vrtkavé a nevypočitatelné. Dnes Izrael podporuje, zítra jej může označovat za teroristický stát. A opět platí, že česká nová aristokracie nekopíruje tu anglosaskou úplně přesně. Třeba harvardská univerzita vydala silné prohlášení na podporu Hamásu a stejně to vidí řada velkých západních médií. Ostatně i některá prohlášení EU jsou spíše promuslimská.
Celkem rychle dochází na Vaše slova, co se týká islámu. Teď bych řekla, že „jde o to, co říká Hampl.“ Co Vy na to? Ne, nebudu se ptát, jestli jste šokován…
Islám se chová stejně, jako se choval posledních 1400 let. Hampl neřekl nic geniálního, jen v jedné knize shrnul, co věděli všichni, kdo se kdy studiem islámu zabývali. Je to krvelačná ideologie, která ovšem plodí dokonalé válečníky a dokonalé dobyvatele. Má potenciál dobýt celý svět a proměnit jej v obrovský Afghánistán – v prostor bídy, násilí a beznaděje.
Tím nijak nepopírám, že současný návrat islámu ke svým historickým kořenům nastartovali a mohutně podpořili Angličané a Američané, když probudili to nejhorší, co se v islámském světě dalo najít, a že ani zkušenosti od posledních desetiletí je neodradily od pokračování takové politiky.
Každopádně zareagoval rychle pirátský ministr zahraničí plus český kabinet, který se střetl v úvaze, jestli by mohlo Česko mít ambasádu v Jeruzalémě. Teď můžeme sledovat další návštěvu ze Západu a pak?
Nevidím do budoucnosti, ale předkládám, že americké elity budou v této věci rozděleny a že nemůžeme čekat žádný tlak žádným směrem. Ostatně, není to důležité. Stejně pro jednu nebo druhou stranu nemůžeme udělat nic jiného, než vyvěsit nějakou další vlaječku.
Jistě, že jde o střet kultur a civilizací. Přesto, po stránce vyznání, nakolik už je definice zřejmá?
Jde o střet civilizací. Neřeší se osobní víra, řeší se civilizační příslušnost. Jde o střet civilizace, která světu přinesla ideály jako pokrok, svoboda a racionalita, s nehybnou civilizací, která mentálně setrvává v 8. století a kde jsou normální instituce jako prodej otroků nebo kamenování žen. Nepokoušejme se je pochopit. Nečekejme, že budou jednat podobně jako my. Svým způsobem se na ně nemůžeme zlobit za to, čeho se dopouštějí. Na lidožravého tygra se taky nemůžeme zlobit, že žere lidi.
K odpovědnosti bychom ale měli volat ty, kdo podporou migrace přenesli džihád do ulic evropských měst.
Petr Hampl
Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.