Kde to můžeme podepsat?

Praha 11. decembra 2023 (HSP/vidlakovykydy/Foto:Screenshot Youtube)

Společnost pro obranu svobody projevu včera zveřejnila otevřený dopis Petru Fialovi (ke dni lidských práv), který podepsalo víc než padesát osobností veřejného života. V tomto dopise píší, že jsou zneklidněni politizací Ministerstva vnitra, které polarizuje společnost a vytváří zde atmosféru strachu svými cenzurními snahami. Dopis stojí za to, si přečíst, je v něm totiž všechno, co naší zemi přivádí do neštěstí

Nebýt Vítka Rakušana a jeho KRITů, nebýt vyšetřování lidí za to, že měli jiný názor na zahraniční politiku, nebýt kriminalizace lidí, kteří prostě jen mají pocit, že budoucnost se nebude vyvíjet podle přání naší vlády a už vůbec ne podle přání Evropské komise, nebýt otevřeného zastrašování, nebýt nálepkování každého, kdo čte domácí i mezinárodní situaci jinak, než vláda, tak by tu probíhala normální diskuse a nevypadalo by to tady jak na začátku občanské války.

Jak vidno, k cenzuře nepotřebujete mít totalitu. Nepotřebujete mít v ústavě zavedenou vedoucí úlohu jedné strany. Bohatě stačí pár jedinců se zlými úmysly, kteří se stanou ministrem vnitra. Postačí pár neschopných hlupáků, kteří selžou ve správě této země, ale mocinky si chtějí uchovat svoje koryta i prebendy. Postačí hlasitě řvoucí úderka na twitteru, postačí zaprodaní novináři placení ze státního rozpočtu pod rouškou veřejnoprávnosti.

Nikdo ještě nedefinoval, co to henta dezinformace vlastně je. Není na to žádný paragraf. Ale v praxi je dezinformace všechno, co se nehodí do krámu evropským hodnotám. Například názor, že Ukrajina tuhle válku prohraje, protože Rusko není slabé, ale je silné a stále sílí. Nebo, že nás protiruské sankce poškozují podstatně víc než Rusko. Nebo, že grýndýl je prostě chyba, která nám zničí hospodářství. Nebo, že vysoké ceny energií jsou prostě nenažranost a nikoliv ekonomická nutnost.

Naše odlišné názory nezpůsobují žádné ekonomické ztráty a nijak nezvyšují bezpečnostní rizika v této zemi. Prostě je jenom zastáváme. Nelepíme se k silnicím, neobléháme větrníky, neblokujeme vývoz zbraní, nepoléváme rudou barvou Janu Černochovou. Naopak v nejbližších týdnech nejspíš uvidíme na vlastní oči, jak moc se zvýšila bezpečnostní rizika tím, že jsme všechny naše zbraně nechali shořet na Ukrajině, jak moc jsme se zadlužili a poškodili hospodářství, protože Rusko žádné reparace platit nebude… Ohledně grýndýlu a drahých energií se to už ukázalo… vysoké pece zhasínají, Volkswagen propouští, bo elektroauta nejdou na odbyt… a nijak nepomůže že Rakušan mluví o dezinformacích.

Nikdo nedefinoval, co je to ta antisystémová scéna, ale v praxi jsou to lidé, kteří se prostě nechtějí smířit s tím, že současná vláda zavedla tuto zemi do pasti, ze které skoro není úniku. Jsou to lidé, kteří měli dost odvahy, aby nahlas řekli, že král je nahý. Jsou to lidé, kteří se i v této atmosféře strachu a kriminalizace nebáli říct, co si myslí, i když jim hrozil vyhazov z práce a nebo i vězení.

Otvorený list českému premiérovi, ktorý dokonalo opisuje aj slovenskú atmosféru za posledné roky

Tahle antisystémová scéna nikomu nevynášela informace i stavu vojenských zařízení. Nespolupracovala s nepřítelem na aktualizaci map. Nikdo neprodával utajované informace a kupodivu, nikdo tu nenašel jedinou ruskou trolí farmu a Koudelka dokonce nesehnal nikoho, koho by Rusové platili. Nikdo z nás naší zemi nezavedl do holportu, se kterým se sklouzneme do průseru. Jen jsme na ten budoucí průser upozorňovali a teď se nám zhmotňuje před očima. Je ještě horší, než jsme si mysleli.

Pravda není něco, co má vláda v šuplíku. Pravda se musí hledat a ve svobodné společnosti se pravda hledá pomocí diskuse a argumentace. Nehledá se pomocí soudních příkazů, zatykačů a mediálního lynče. Pravdu nemá ani Jeník Cemper, ani Bob Kartouz a už vůbec jí nemá sémantický vizionář František Vrábel. Ti se jen každý večer podívají pod postel, jestli tam není nějaký Rusák s narativem.

Přál bych si, aby tento dopis bylo možné podepsat stejně jako kdysi Chartu 77. On je totiž taková Charta. Vyzývá našeho premiéra, aby dodržoval naší vlastní ústavu. Vyzývá naší vládu, aby přestala zneužívat soudní moc a odložila totalitní nástroje. Vyzývá vládu, aby začala dodržovat to, k čemu se ve svém programovém prohlášení sama zavázala… eh, čo to tárám… přihlášení se k hodnotám Charty teď vláda sama odvolala. Premiér je totiž po krk ve sra…, totiž v nutelle.

Dopis je napsaný rozumně a kultivovaně. Má logiku a nemá žádné politické požadavky. Nevyzývá vládu k demisi, nevolá po změně režimu. Jen chce, aby sakra dodržovali to, co velkohubě prohlašovali před volbami… to měli plná ústa svobody, kultivovanosti a slušnosti.

Je mi jasné, že kdyby na něm teď byl můj podpis, tak mééédia zase budou rajtovat na tom, že ho podepsal dezinformátor a kolaborant, ačkoliv to první není vůbec definované a to druhé jsem nikdy neudělal… ale pokud SOSP umožní podepisování široké veřejnosti, okamžitě ho podepíšu. Jsem přesně ten ztroskotanec a zaprodanec, jak by řeklo Rudé právo. Jsem antisystémový, protože chci mít možnost říkat svoje názory, chci s nimi vstupovat do veřejného prostoru a chci je obhajovat ve svobodné diskusi. Chci pojmenovávat problémy a chci kritizovat každou vládu, která tu bude. Chci přesvědčovat a být přesvědčován. Jsem dezinformátor, protože neříkám to, co chtějí média slyšet. Chci soutěžit se svými myšlenkami proti jiným myšlenkám. Chci, aby byl veřejný prostor plný slov, nad kterými mohou lidé přemýšlet. To je jediný způsob, jak postupně eliminovat blbosti a dobrat se pravdy.

Člověk přemýšlí slovy. Na co nemá slovo, o tom nepřemýšlí. Já chci, aby ve veřejném prostoru byla různá slova. Aby bylo o čem přemýšlet. Chci, aby kromě plánu A, vždycky existoval i plán B, plán C i další plány. Chci, aby Micheáš mohl svobodně vzdorovat čtyřem stům prorokům. Chci normální demokracii jako soutěž politických stran i soutěž politických myšlenek. Chci svobodné a tajné volby. Chci zemi, kde bude normální, že lidé demonstrují za to, čemu věří. Chci zemi, kde média nebudou vymlčovat, co se jim nehodí do krámu. Chci zemi, kde se vláda bude bát občanů a ne občané vlády. Chci zemi, kde lid bude nejvyšší suverén a to tak velký, že kolem něj budou všichni chodit po špičkách.

Takže, Vlastimile! Kde to můžeme všichni podepsat?

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.