Praha 16. októbra 2023 (HSP/Vilakovykydy/Foto:AP/Ariel Schalit)
Hodnocení polských voleb přenechám manželům Kunštekovým. Nepřikládám jim takovou důležitost jako volbám na Slovensku, kde se rozhodovalo, jestli Fico otočí kormidlo směrem k národnímu státu. Polsko tímto směrem už dlouho kráčí a EU považuje za docela užitečnou dojnou krávu pro svoje záměry. Maximum, co se může v Polsku stát, že Tusk bude Brusel zneužívat trochu méně… Ale když se podíváte, jak liberálové prohrávají jedny volby za druhými a je úplně jedno, jestli jde o Slovensko nebo Německo, tak bych úplně nevěřil, že by ausgerechnet Polsko bylo výjimkou. Jestli konzervativci sestaví vládu, to je jiná věc. Navíc je docela pravděpodobné, že i v Polsku budou hlavním poraženým liberální média a agentury pro výzkum veřejného mínění
Co se týče války do posledního Ukrajince (která se nás ohledně Polska dotýká nejvíc) tady je úplně jedno, kdo je v Polsku u moci. Proti Rusku chtějí válčit tradičně všichni a stejně jsou všichni zajedno v tom, vzít si zpátky svá ukrajinská území.
V dnešním článku se ještě jednou podíváme na události v Izraeli, i když už všechno bylo řečeno.
Liberální manýry ohledně importu muslimských jaderných inženýrů se teď právě rozpouštějí v masových propalestinských demonstracích v celé západní Evropě. Dokonce ani Šojdrová se už nehlásí k tomu, jak k nám chtěla dopravit osmnáctileté syrské sirotky a nadávala na Babiše, že jí to nedovolil. Nesekundoval jí u toho Zdechovský? Rakušan už také drží hubu ohledně každoročních třiceti tisíc migrantů v rámci povinné solidarity s Německem, které to prostě nezvládlo.
Stejně tak si mnozí až teď uvědomili, co to znamená, žít v aglomeraci, které šéfují největší militanti v oblasti, které Západ vypěstoval, aby byli protiváhou sekulárnímu palestinskému Fatahu… K tomu jsme mohli v přímém přenosu vidět nová měřítka krutosti.
Rovněž jsem už několikrát popsal Thukydidovu past, ve které se celý Západ ocitl. Není možné nereagovat, když se Hamásu ten útok tak povedl. Protože to se rovnou můžete rozpustit a odstěhovat na Sibiř. Ale pokud zareagujete, začne fakt velká válka přesně s těmi státy, kterým jsme loni ozlomkrk předali klíče od naší energetické bezpečnosti. S Putinem se prý nedá a nesmí mluvit. Teď zjišťujeme, že s Araby to nebude lepší. A všude čekají další Fírerové, aby si taky smočili. Turci, Azerbajdžánci, Íránci, Iráčani, Číňané….
Víte co je největším paradoxem? Podívejte se, co nám média referovala o Izraeli za posledního půl roku. Největším nebezpečím pro židovský stát přece byla soudní reforma. Kvůli tomu tam dělali velké demonstrace. Měli tam teď několikery předčasné volby za sebou a místní politici šli daleko za hranu toho, co je normální. Izraelská armáda hlídala osady na Západním břehu, protože osadníci za to správně volili, díky tomu méně hlídala u Gazy… a výsledkem celkového rozhádání ve společnosti bylo, že i vojáci na to už prostě kašlali.
To si tak demonstrujete proti soudní reformě, považujete to za nejdůležitější věc na světě, média z celého Západu lomí rukama nad ohrožením demokracie… až najednou zjistíte, že máte mnohem větší problém. Tak velký, že nějaký deficit demokracie, lidských práv a zabíjení dětí, už nikoho nezajímá. Máte na krku fakt velkou válku.
Ano, pak si vzpomenete, proč šly jakékoliv mírové rozhovory do kytek. Obě strany věřily, že budou schopny o problému rozhodnout silou a bez kompromisů. Vzpomenete si, co se dalo udělat jinak a lépe. Zjistíte, jak malicherné blbosti média předhazovala veřejnosti, aby se nemluvilo o tom zásadním. Byla to politická korektnost, která zabránila, aby se věci nazývaly pravými jmény…. a je to ta stejná politická korektnost, díky které teď Evropa sice stojí na straně Izraele (jen vlaječkami… nic jiného už nemáme), ale zároveň bude posílat Palestincům třikrát tolik peněz a oni je samozřejmě použijí výhradně na humanitární účely…
Ale zkuste mít na batohu písmeno Z. To na vás hned hupnou těžkooděnci. Příště běžte mávat palestinskou vlajkou. To se pořád ještě smí. Boj za rozšiřování NATO se musí vést do posledního Ukrajince a diplomacie je nežádoucí. Boj proti džihádu se má vést u stolu s notnou dávkou dobré vůle u jednacího stolu…
A takhle si tady žijeme…
Naštěstí se na včerejší demonstraci v Praze ukázalo, že těch, kteří nemají žádné pochybnosti o čistotě palestinských úmyslů, je naprostá hrstka. a kupodivu ještě menší hrstka nemá žádné pochybnosti o právu Izraele na libovolnou formu odplaty. Ještě že tak… Jeden černobílý konflikt nám úplně stačí. Nepotřebujeme mít dva. Není žádná sranda, když víte, že každý mrtvý v Palestině vygeneruje tři nové teroristy…
Já si dovolím konstatovat, že Izraelci si tento rébus uvědomují a moc se jim do té nastražené pasti nechce. Proto také nevěřím na nějaké spiknutí tajných služeb s Netanjahuem. Kdyby byl útok Hamásu Izraelem „plánovaně dovolen,“ byla by odveta připravená a došlo by na ní mnohem rychleji. Ideálně tak rychle, aby bylo hotovo dřív, než se tradičně pomalé arabské země vzpamatují a zareagují. Místo toho sledujeme, jak Izrael utahuje kolem Gazy smyčku, ale nejvíc jednotek odesílá na severní hranici. Navíc nic nevíme o tom, jak Izraelci hodlají bránit své osady na Západním břehu, které tam jsou jako ostrovy v palestinském moři. Zde může být situace zdaleka nejkrvavější.
Útok se dělá vždycky nad ránem, takže je možné, že je teď už všechno jinak, ale v době, kdy tento článek vyšel, trvala stále stejná situace. Dokonce prý Hamás nabídl, že propustí rukojmí, pokud Izrael do Gazy nevpadne, ale pochybuji, že v tom není žádný háček.
Před týdnem bych si byl jistý, že na pozemní operaci proti Gaze dojde během pár dní. Na zázrak stále nevěřím, ale přece jenom se mi v této chvíli zdá trochu reálnější.
Je to jen shromažďování sil a příprava na FAKT VELKOU a HNUSNOU válku, která ovlivní situaci Západu mnohem víc, než válka na Ukrajině?
Nebo sledujeme přiznání tristní situace, že si Izrael ani se Spojenými státy za zády nemůže dovolit boj na tolika frontách? Sledujeme přiznání stavu, že se podařilo arabské státy vehnat do neoficiální koalice proti Západu? Je to přiznání krachu západní diplomacie? Je pravda, co řekl Putin, že tam v Izraeli prostě pohořela americká zahraniční politika? Nebo ještě má dojít na výměnu zajatců? Je to reálné?
O Gazu už vlastně ani moc nejde. Ta zřejmě nesehrála roli ani izraelského Pearl harboru, ani izraelského 11. září, ale začíná to vypadat na izraelské Sarajevo. Sehrála roli rozbušky a výsledkem je situace, která se za všech okolností vlastně zhorší a nejmenší ztrátou by byla kredibilita Izraele, kterou si ale židovský stát nemůže dovolit. Proto budou nakonec ztráty ještě větší.
Aby věci zašly moc daleko, na to stačí už jen jediné – invaze do Gazy. A mám obavu, aby nakonec nevypadala stejně jako invaze Rakouska-Uherska do Srbska… a aby také stejně nedopadla.
Daniel Vidlák
Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.