Henty „amerycké volby“

Praha 12. novembra 2022 (HSP/vidlakovykydy/Foto:TASR/AP-Keith Srakocic)

Než si něco řekneme k těmto současným americkým volbám, musíme si americkou situaci trochu zevšeobecnit. Je totiž strašně ošidné, komentovat tamní dění bez kontextu. Pokud se totiž podíváme na americkou politiku, měli bychom si vždycky uvědomovat některé základní axiomy, které prostě platí, ať to z našeho (českého i evropského) pohledu vypadá jakkoliv. Takže dneska začneme s několika vidláckými tezemi o Americe

Prosím, uvědomte si všichni, že trendy jdou z Ameriky sem k nám. Ne naopak. Platí to takřka ve všem a v politice dvojnásob. Evropa neurčuje americkou agendu, ale americká dost značně určuje tu evropskou. Dřív než jsme měli v Bruseli strážce klimatu Timmermanse, tak v USA měli svého Ala Gorea. Evropa Grýndýl jen pojmenovala… srdceryvné zachraňování planety před oxidem uhličitým začalo dřív a tamní klimatický aktivista se málem stal americkým prezidentem. Pamatujete na ruční přepočítávání hlasů na Floridě?

Přesun amerických trendů do Evropy jde s deseti až patnáctiletým zpožděním. Pokud bychom měli srovnávat evropskou a americkou situaci, tak bychom měli evropský dnešek poměřovat zhruba s rokem 2007 v USA. To tam ještě vládl mladý Bush, Lehman Brothers byla kousek před krachem, vládla ještě stále optimistická válečná nálada ohledně Afghanistánu i Iráku, Obama se prezentoval jako mírotvůrce, ale války běžely dál beze změny. Kapitalistický model amerického hospodářství dostal první rány, které se už nezahojily, ale jejich velmocenské manýry se začaly stupňovat. Tam někde se z to přehouplo a z největšího světového věřitele se začal stávat největší dlužník.

Hele, ono to docela platí, že? My tu teď také máme válečnou euforii za záchranu demokracie, také tu máme klimakteriky, kteří z toho dělají modlu a lidi jim to žerou, také to vypadá, že jsme před splasknutím celé řady spekulativních bublin… Během příštích patnácti let sem dojdou ty špinavé ulice, bezdomovci, drogy, objeví se místní Trumpové i Bidenové… inu, americké trendy.

Další věc je, že americké volby jsou vždycky o domácích tématech. Všechny americké války jsou v podstatě jen tak mimochodem. Američtí prezidenti válčí víceméně pořád a už za války ve Vietnamu se zařídilo, aby se sice před Kapitolem protestovalo, aby se ve volbách střídali reprezentanti i senátoři, ale aby to na vojenské operace nemělo žádný vliv. Americký prezident má spoustu omezení u sebe doma. Tam existují všechny ty „brzdy a protiváhy“ napsané v Ústavě, ale co se týče zahraničí, tam si může řádit zcela beztrestně. Může ničit celé země, házet bomby ve velkém, útočit i stahovat se, aniž by mu do toho někdo moc kecal. Zahraniční politika je pro amerického prezidenta taková soukromá hračka. To už musí jo být, aby nějaké zahraniční téma ovlivnilo domácí volby. Maximálně tak cena benzínu.

Když si tohle uvědomíte, tak vám dojde, že Reublikáni sice před volbami mluvili o tom, že Ukrajině zarazí podporu. Ale tohle je zrovna věc, kterou téměř nemohou udělat. Mohou kolektivnímu Bidenovi házet klacky pod nohy, mohou mu trošku „škodit,“ ale když jde o zahraničí, moc toho nevymyslí. Ve skutečnosti nedojde k výraznému snížení podpory Ukrajině, jen se změní peněženky, ze kterých se to bude platit. Republikántí zákonodárci se zřejmě jen postarají, aby peníze na Ukrajinu tekly z rozpočtových kapitol, které netrápí jejich voliče. Škrtnou se nějaké programy neziskovkám, škrtnou se programy na podporu migrantů a z ušetřených peněz se u Rayethonu nakoupí zbraně pro Zelenského. Rayethon bude spokojený, republikánští voliči budou spokojení, odpůrci migrace budou spokojení a Bidenovi to bude víceméně jedno.

Mnohem větší otázka bude ohledně amerického klimatického balíčku. To se děje doma, tam jde o pracovní místa a o prosperitu voličů, takže bych si troufal předpovědět, že Evropa a Ukrajina budou představovat naprosto marginální úsilí ve srovnání s bitvou o americkou fosilní energetiku. Ano, něco se změní přeskládáním sněmovny reprezentantů. Ale bude to podstatně méně, než bychom čekali. Ano, něco se změní, pokud budou mít Republikáni i senát, ale nesliboval bych si od toho moc. Většina těch zvolených stejně vůbec netuší, kde je nějaká Česká republika a pokud náhodou ano, nemají žádný problém s tím, abychom při budování americké velikosti, byli ohlodáni až na kost.

V tomto ohledu byl pro nás výhodný Trump, protože měl od nás manželku a díval se na „Československo“ trochu jinýma očima.

Já bych ale chtěl v souvislosti s americkými volbami poukázat na něco jiného. Všimněte si, co řekl sám Biden – při těchto volbách leží na stole sama americká demokracie. Samozřejmě to myslel tak, že Demokraté jsou jediní skuteční demokraté a Republikáni jsou jacísi spojenci pekla. Někde to zafungovalo. Zvolen byl demokratický kandidát po mrtvici, který neuměl sestavit kloudnou větu, ale to nevadilo. Stačilo, že BYL Demokrat a NEBYL Republikán.

Opět se mluvilo o podvodech – o poruchách sčítacích automatů, o tom, jak se po popelnicích sbíraly nepoužité volební lístky a volilo se s nimi dvakrát i třikrát… Ani v USA se nepodařilo z voleb udělat referendum o prezidentově politice. Nedošlo k žádnému tsunami. Jen… tamní hesla o demokracii jsou ještě více vyprázdněná, než u nás a tamní naštvanost ryje mnohem hlubší příkopy. A to mají oproti nám mnohem větší svobodu slova!

Čím více bezdomovců se pohybuje po amerických ulicích, tím více se mává vlaječkami na předvolebních mítincích. A když někdo pojmenuje problém – migrace, odliv pracovních míst a ztrátu prestiže ve světě, tak je to hned putinovec a nepřítel demokracie.

A nebo ne, nebo to tak takhle bylo pořád, ale nikdo jsme to neviděli a neřešilo se to. Možná byli Američané vždycky takhle sebestřední, vždycky se tam ve volbách podvádělo a vždycky ze všeho hlavně dělali šou a divadýlko. Vždycky tam někdo tahal za nitky a prezident mohl být kdykoliv stejná nula jako Biden, ale to nevadilo, protože se rozhodovalo někde ve skrytu Wall Streetu nebo Pentagonu.

Ale ať tak či tak, všichni vidí, že i Amerika je nemocná tím stejným, co sužuje nás. Jen jim to tam propuklo dřív a je to mnohem dál. A když jste nemocní, tak to mohou být třeba ledviny, ale strádá celé tělo. Nikdo neříká, že má nemocné jenom ledviny a zbytku organismu se to netýká. A stejně tak nemůžete říct, že nejlepším lékem, je uříznutí bolavých částí těla… Takhle mi ty americké volby připadaly. „Ti druzí“ jako by už nebyli Američani. Společenský příkop, který je ve skutečnosti ještě hlubší, než u nás. A je úplně jedno, jestli jsme si teď všimli stavu, který tam panuje odjakživa a nebo jestli se k tomu dopracovali teprve teď. Vadí vám něco? Uřízněte to.

Každopádně to přijde sem. Vždycky to sem chodí, jen se zpožděním. Jak jsem psal na začátku – nejprve byl v Americe Al Gore a až pak byl v Evropě Timmermans. Nějak se mi nechce domýšlet, jak bude vypadat za deset či patnáct let evropská podoba Bidena.