Dva tisíce

Praha 15. augusta 2024 (HSP/vidlakovykydy/Foto:Pixabay)

Tak se nám za první den sešlo skoro dva tisíce statečných, kteří jsou ochotni jít do osobního rizika hlasovat nikoliv nohama, ani volebním lístkem, ale penězi. Což je přesně to, kvůli čemu se tak adoruje henten volný trh. Lidé hlasují peněženkou… a protože hlasují jak chtějí a nikoliv jak chtějí mocní, je třeba jim to různě opředpisovat, zkomplikovat, vymyslet tisíc stránek pravidel na prodej zelí a zavést jednotnou evropskou zemědělskou politiku, která znamená, že Francouzům se bude prodávat lépe a radostněji než Čechům

Jo a také jsme hned odráželi první hackerské útoky. Možná někdo zaznamenal občasné výpadky. Máme tam jednu padesátinu potřebných mailů a už jsme někomu stáli za pokus o shození.

Ale zpět k věci…

Pokud by to takto slibně pokračovalo dál, máme za padesát dní v podstatě splněno. Což je začátek října. Ono to samozřejmě pořád takhle pěkně nepůjde, bude zapotřebí to dál propagovat, mluvit o tom, přesvědčovat a argumentovat. Odhaduju, že nejpozději dnes se také objeví první pamflety, které budou proti a budou nám vysvětlovat, že to všechno děláme špatně. Neuslyšíme to jen od libtardů, ale i od našich vlastních. Ti také budou vědět, že se to má dělat úplně jinak, než to děláme.

Ale, jak říká Mára Prchal, bez soupeřů nevyrosteme. Lidé od svých tribunů čekají, že se za ně budou bít, hádat, křičet, obviňovat, chválit…

Nekrm hydru je naprosto volně k užití. Jsme rádi za každou propagaci, fantazii se meze nekladou. Hezké počiny, které posbíráme se budou objevovat na stránkách v sekci blog. My jsme udělali web, budeme to propagovat a postaráme se o technickou stránku věci. Ale jinak je to vaše. Vidlák sto tisíc mailů sám neposbírá. Ani náhodou. Pokud budu verbovat sám, bude nás jen hrstka.

Kolega David Moos na základě vašich podnětů opravuje různé drobné chybičky a samozřejmě se stará, aby žádný e-mail nebyl duplicitní. K vaší registraci nechodí žádná zpětná vazba, protože prostě nechceme, aby se o vás vědělo víc, než je nutné. Prostě jste nám na sebe dali adresu a to je vše. Pokud si nejste jisti, že jste mail zaregistrovali, klidně to udělejte znova. Aplikace se postará, aby byl každý mail započítaný jen jednou.

Jak jsem napsal včera, registrovaný mail vás k ničemu nezavazuje. Jen registrujeme vaši ochotu. Víme, že musíme přidat nějakou právničinu, nějakou organizaci, nějaké poradenství a také zpětnou vazbu, aby se z ochoty mohlo stát odhodlání. Víme, že nejprve musíte dostat všechno, co se dá zařídit, víme, že se na celou akci musíme nejprve připravit a pak teprve riskovat oplétačky s úřady a exekutora. A také nás musí být prostě hodně.

Nehrajeme na emotivní a impulzívní rozhodování. Nezáleží na tom, jak rychle budou maily přibývat v dalších dnech. Při každé hloupé reportáži, každém tendenčním rozhovoru, každém odsudku od vládních politiků, se vždycky najdou další, pro které to bude posladní kapka a přidají se. Teď je hlavně zapotřebí, abychom celou akci dostali do povědomí. Aby k ní každý zaujal stanovisko. Pozitivní nebo negativní, nadšené nebo rezervované, opatrné nebo bezhlavé, ale prostě stanovisko. Všichni potřebujeme vědět, kdo je v tomto s námi a kdo je proti nám. Potřebujeme vědět pro koho to děláme a proti komu to děláme.

Prakticky nikdy v dějinách se rebélie nepodařila, když byla moc pevná v kramflecích, byla tuhá a dryáčnická. Společenské změny začínají ve chvíli, kdy je moc rozkolísaná a začíná dělat (malé) ústupky. Když se podíváte na konec Wolnera i konec Nory Fridrichové, tak ani hlásná trouba režimu už nemá pevné základy. Šarapatku za radního ČT také nezvolili, takže z něj stříká ryze soukromá žluč. Pod Moravcem se prý houpe židle…

Tak pojďme Součkovi dát důvod, aby pokračoval v úklidu. Pojďme mu dát argument, že je veřejnost nespokojená. Ať se každý den kouká na přírůstky těch, kteří od Nového roku zvažují neplacení. Ať se tomu dneska ještě smějí, ale postupně z toho budou mít stále rostoucí blbý pocit kolem žaludku. Postarejme se ať se to postupně stane námětem porad, ať se jim to postupně dostane do hlav i do svěračů.

Držme si palce.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.