Další pracovní porada…

Bratislava 14. októbra 2022 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:Pixabay)

Ne, já snad už do té práce raději nebudu chodit. Zaskakoval jsem za kolegu obchodníka, který je doma s covidem a musel jsem za něj na obchodní poradu. Jen si poslechnout cvrkot a pak mu to přijet domů převyprávět, protože teď začíná poslední dějství zemědělského roku – účetnictví. Řeší se závazky a pohledávky, zemědělci přemýšlejí, jestli kvůli daním prodají svojí úrodu ještě letos nebo až v lednu příštího roku, chystají se smlouvy na další sezónu a vůbec panuje taková kupecká nálada, protože práce už byla vykonána, teď je zapotřebí zarputile bojovat o každou výhodu, tvrdě vyžadovat bonusy a nechat si pro korunu vrtat koleno

Kolegové obchodníci mají tuto dobu nejraději, protože už se nehoní po poli se vzorky, naopak, běhají za svými zákazníky se zápočty vzájemných závazků, teď přicházejí na řadu roční prémie za obrat, prostě my technici už máme víceméně po sezóně a tak jsem měl čas prosedět den excelovských tabulek se záznamy o zákaznících.

Mimochodem – pak jsem se v klidu zastavil o covidového kolegy doma, vysypal jsem mu plnou tašku dodacích listů a faktur, řekl mu, jak vypadá situace, dali jsme si kávičku… a všem to bylo jedno. Covid už prostě není téma, nikoho to nezajímá, nikdo svojí firmu podle covidového nebezpečí už neřídí, lidi už se ani neobtěžují covid někde hlásit a chodí s ním i do práce… tolik k loňským obavám, jak tu bude trvalý doktorský koncentrák… Pro všechny politické strany z toho podle mě vyplývá jednoduchá rada – mluvte méně o covidu a více o drahých energiích. Ještě pořád mám pocit, že se cvičí na minulou válku.

Zpět k zemědělskému sektoru…

My o našich zemědělských partnerech víme úplně všechno. Známe mnohem lépe než oni jejich výměru, víme mnohem lépe než oni, co jsme jim prodali za osivo, jakou odrůdu, kde to vyseli, jak hustě, jakou tam měli bonitu, kolik dusíku mají v půdě, známe lépe než oni jejich půdní rozbory, víme jaké měli reálně výnosy a samozřejmě známe lépe než oni i jejich finanční situaci. Povinností obchodníka je vědět OFF – o fšech fšechno.

A já jsem se na poradě dozvěděl, že jsem se s jarními odhady vůbec nespletl. Třetina zemědělců v našem portfóliu je s penězi na dně. Už prostě nemají, kde brát. Nemají nakoupená hnojiva na jaro, protože jsou strašně drahá, úrodu mají už víceméně prodanou a do dalších žní je hodně daleko. A firemní rozkaz zní: nepůjčovat jim, protože to nebudou schopní splatit. Půjčovat jedině proti zástavnímu právu na jejich pozemky.

Další třetina zemědělců je na tom o něco lépe. Jedná se především o ty, kteří na jaře dokázali odhadnout situaci, zadlužili se, ale nakoupili hnojiva sice draho, ale pořád za směšné ceny oproti dnešku. Ti sice už mají úrodu také víceméně prodanou, protože museli splatit své závazky, ale mají jaro pokryté. Tyto bude možné úvěrovat, protože se zřejmě dostanou ještě před žněmi finančně na nulu, ale po žních budou mít čím platit. Pak budou v té stejné situaci, v jaké je ta první třetina teď.

Poslední třetina zemědělců je v pohodě. Jsou to většinou akciovky, stojí za nimi nějaký kapitál – společnosti, které investováním do půdy utrácejí svůj zisk a mají v tom dobře uložené peníze. Ti samozřejmě bez problémů nakoupili hnojiva i ostatní propriety nadlouho dopředu, protože jim bylo jedno, jestli peníze utratí teď nebo za půl roku a díky tomu pohádkově vydělali, protože nakoupili za staré ceny, ale prodávali už za nové. Toť deagrofertizace v praxi… Díky velmi promyšleným krokům zemědělského imbecila Nekuly jsou malí zemědělci na pokraji krachu, střední zemědělci zkrachují za rok a velcí zemědělci zcela opanují situaci, protože díky kapitálu levně koupí, draze prodají a pozdrží splatnosti.

Mimochodem… to se také dalo čekat… Na fejsbůku se dokolečka dokola objevuje srdceryvný dopis jedněch zemědělců, kteří Nekulovi fandili, velebili ho za jeho skvělou zemědělskou politiku zaměřenou na malé rodinné farmy, byli sdruženi v té správné asociaci, která měla u soudruha ministra dveře dokořán a kteří vždycky nadávali Andrejovi za jeho Agrofert. Farma Mikolášovi. Produkovali zejména mléko.

Samozřejmě to dělali přesně tak, jak jsem psal před půl rokem – prodávali mléko s příběhem, které bylo docela drahé. Ale ve světě nadbytku a blahobytu si zákazníky našli. Po republice běhá dost bohatých lidí, kteří nemají problém dát za mléko dvojnásobnou cenu, protože je fakt kvalitní. Ale celý národ za takové peníze nenakrmíte.

Ti teď zjistili, že musejí zdražit tak, že už to není k zaplacení ani pro relativně bohaté zákazníky. Mraky předpisů, bo veterinářům je jedno, kolik stojí elektřina a plyn, spousta papírování, už předtím se museli hodně ohánět, aby měli klientelu… hotely, cukrárny… a teď najednou lidi začali šetřit, protože jsme ve válce a pro porážku Putina stojí za to přejít na levnější krabicové mlíko. A je po žížalkách.

Nemyslete si že jsou jediní. Právě tihle zemědělci, kteří dokázali projít přes to šílené papírování a udrželi si malou mlékárnu, malá jatka, malou prodejnu a zvládli to díky tomu, že brutálně draze prodávali vysokou kvalitu, ti teď přijdou na buben jako první. Většina jejich zákazníků si teď bere dva svetry a ceny energií řeší tak, že si odpustí kvalitní večeři v kvalitní restauraci, takže si odpustí výrobky právě těchto extrémně drahých zemědělců.

Řezník Kšána je podle mě další na řadě, protože když jste byli zvyklí dát za kilo jeho masa tisícovku, tak těch deset tisíc korun, o které máte dražší topení, ušetříte na blbých deseti kilech masa… na kterých ale on má velmi slušnou marži, o kterou přijde. Určitě mám mezi čtenáři někoho, kdo u Kšány alespoň občas nakupuje… tak se tam porozhlédněte a dejte vědět…

No nic… varoval jsem je už před rokem, varoval jsem před zemědělskými experimenty, varoval jsem, že národ nenakrmíte ultradrahým kvalitním jídlem, protože na to národ nemá… varoval jsem před asociací malých zemědělců, varoval jsem před Nekulou… bubnoval jsem na demonstrace a tihle všichni si mysleli, že se jich to netýká…

Při brutálně rostoucích nákladech vyhrává konkurenční boj efektivita…. vyhrají velké masokombináty, gigantické zemědělské koncerny, obrovské traktory a pořádné drancování… Včera jsem to říkal, koukáte na to v přímém přenosu, jak Bůh trhu, pokroku a efektivity vítězí nad Matkou Zemí.

Je to sice slabá útěcha, protože samozřejmě vidím to nezměrné úsilí, díky kterému ti malí zemědělci svoje podnikání vybudovali… ale když zkrachují, přestanou alespoň kecat o tom, jak potřebují víc dotací, protože oni jsou ti jediní opravdoví zemědělci se vztahem k přírodě… + deset certifikátů kvality od neziskových organizací. Ne, nelituju je, kdyby četli Vidláka a zařídili se podle toho, mohli jsme být jinde. Ale oni věděli, že takhle vláda je mnohem lepší než ta Babišova.

Takže je vám to všem jasné? Třetina zemědělců bude mít co dělat, aby se dočkala příštích žní. Druhá třetina zemědělců bude mít stejné problémy příští podzim a velké koncerny si všechno koupí, protože trh je svatý a vyhrává nejnižší cena.

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.