Co zbylo?

Bratislava 17. februára 2022 (HSP/Vidlakovy kydy/Foto:TASR/AP-Evgeniy Maloletka, TASR/AP-Thibault Camus, Pool)

Článok z kategórie Česky

Tak se nám válka na Ukrajině nekonala. To by samo o sobě nebylo ještě tak zajímavé –  když se v oficiálních médiích mluví o přesném termínu zahájení války, tak by všichni zúčastnění byli blbí, kdyby to splnili. Války se v poslední době dělají spíš na tajnačku, rozjíždějí se nenadále a mívají velmi nečekané pointy. Pojďme si dnes v krátkosti udělat z celé věci nějaké to poučení: 

Vlastně nejjednodušší je to z ruské strany. Zopakoval se loňský scénář, kdy Putin jasně a zřetelně ukázal, že se nebojí a neustoupí. čím větší síly se hromadily proti němu, tím větší síly hromadil on a ukazoval od první do poslední minuty, že svět v blízkosti Ruska bude buďto k Rusku přátelský a nebo nebude vůbec. Rusové ukázali, že mají na armádu dost peněz, že si mohou dovolit na svém území o řád větší cvičení než síly NATO, že mohou pálit miliony litrů nafty a držet vojáky po měsíce mimo kasárna a na bojovou připravenost to nemá vliv. Zároveň Putin nemusel mrknout první, nepřišel o žádné území (ani to opolčenecké) a nepřišel tak o svůj punc ochránce přátel Ruska.

Navíc Rusové zvládli jen tak mimochodem odvrátit barevnou revoluci v Kazachstánu a zvládli to bleskurychle, což ukazuje, že byli připravení dopředu, věděli, jak se věci mají a nemuseli nejprve složitě hledat informace a vařit z vody. Ruské tajné služby prostě mají o svém okolí přehled a to platí jistě i o Ukrajině.  Dá se asi čekat, že Putin ví o ukrajinské armádě víc než Zelenský.

Západ teď samozřejmě bude předstírat velké vítězství, že byla odvrácena  invaze na Ukrajinu, ruský medvěd si nedovolil útok, ale s průměrným Rusem to nehne, bude si o tom myslet svoje a bude rád, že má za prezidenta Putina a ne Bidena.

Rusko si prostě vyzkoušelo novou taktiku tajtrlíkování u hranic, které protistranu dost vyčerpává, protože USA to mají daleko a Ukrajina nemá peníze. Zároveň mají armádu odzkoušenou, ověřili si polohy ukrajinských radarů i jejich schopnost reakce.

Západ naproti tomu vlastně ze dne na den přišel o fíkový list, kterým zakrýval svoje problémy. Ještě předevčírem byla válka tak jasná, že si tou možností zaobírali všichni, ale už včera se jí nezaobíral nikdo.  Immanuel Kant naznačil, že se v USA začínají vyšetřovat odposlechy na Trumpa ze strany demokratů a to má potenciál ničit nejen politické kariéry. Evropa najednou zjišťuje, že drahý plyn opravdu není kvůli válce, ale kvůli vlastní neschopnosti a spoléhání se na energetickou burzu, někdo si brzy vzpomene, že celé ojroministerstvo ojrozahraničí vůbec k ničemu nebylo a na účet evropských vlád se bude připisovat obrovské množství hříchů.

Německo i Francie zjistily zase o něco víc, jakého mají úhlavního přítele ve Washingtonu, který si už dávno jede svoje a to nejen někde daleko v Arábii nebo na Balkáně. Američani začínají dělat bordel i na německém zadním dvorku. Olaf Scholz nakonec dojel za Putinem a jejich společná tiskovka, to bylo skoro jako začátek nového spojenectví. Asi se Scholzovi ulevilo, když zjistil, že Rus bude dál přijímat německé platby za plyn, stačí je poslat objednávku.

Macron také u Putina příliš často mluvil o minských dohodách, takže obě kulhající evropské mocnosti zřejmě došly k poznání, že Amík není součástí řešení, ale součástí problému.

NATO celkem jednoznačně ukázalo, kde jsou jeho limity. Už dopředu hlásili, že Ukrajině vojensky nepomohou, jen tak dodávali zbraně a specialisty. Zároveň Ukrajinu tlačili do konfrontace, pomáhali tomu různými svými kroky, kdy omezovali leteckou dopravu, až sám Zelenský musel vystoupit a celou tu habaďůru okomentovat, protože v konečném důsledku tím vším trpí jenom Ukrajina. Svým způsobem už tam v Kyjevě žádného dalšího nepřítele ani nepotřebují. Západ jim jednoznačně ukázal, že jsou dobří jen jako klacek proti Putinovi. Nástroj, který se dá použít a po použití odložit.  Samozřejmě to bude trvat ještě dlouho, než jim dojde, že Putin je v porovnání s transatlantickými bratry vlastně kamarád, ale stejně jako naše lidskoprávní politika dotlačila Rusko do náruče Číny, tak máme našlápnuto dotlačit Ukrajinu do náruče Ruska.

Nejhůř je na tom zase Ukrajina. Ruská noha nepřekročila hranice, ale země je zase zbídačenější, vztahy jsou stále rozvoranější, ekonomika je v řiti, Donbas je stejně vzdálený jako doposud, o Krymu ani nemluvím, Putin jim žádnou záminku k boji neposkytl, i Američani mluví o míru… Co jim zbylo? Jen cizí vojenský personál, který se jim roztahuje po západní části území a za Dněpr se mu nechce, astronomické dluhy, padající měna, obyvatelstvo, které místo výdělku cvičilo na ruskou invazi… A nakonec i celkem racionální zjištění, že si na ten útok proti Donbasu nemohou troufnout i kdyby se Biden uvztekal.

Zajímalo by mě, kolik z těch dodávek Javelinů dostali zdarma a kolik jich museli zaplatit. Já osobně bych si vsadil, že to celé stálo strašné prachy i přes občasné dary dělostřelecké munice.  A Putin usoudil, že to nestojí za řeč, že poměr sil se v podstatě nezměnil a nemá důvod útočit…

Nebo ne? Zkusí to Ukrajina  podobně jako Gruzie? Nechají ruské jednotky odjet do kasáren, vytvoří zdání klidu a pak zkusí překvapivý přepad Donabsu? Možné to je, ale úspěch to mít nebude. Maximálně by se tím odhalili jako agresor a nikdo neví, jak by to dopadlo. Putin má teď v záloze uznání obou vzbouřeneckých republik, v té chvíli by jim mohl přijít na pomoc zcela oficiálně a to by ukrajinské síly prostě nedaly a Rusko by nemuselo strčit nos na Ukrajinu.

Ukrajinské problémy ale nikam nezmizely. Pokud nebude válka, bude kráglovačka doma. V Kyjevě. Navíc všichni ukrajinští kámoši mají svých starostí dost a pokud nebude válka, bude na tyto starosti vidět. Jakmile se to projeví, Biden už nebude mít na Zelenského čas a zase si vzpomene, že Ukrajina nedodržuje zásady právního státu.  Zelenský bude ještě mnohokrát v pokušení nějak odvrátit problémy, které se na něj valí, ale pokud se rozhodne pro válku, bude to rozhodnutí šílence, nikoliv racionální úvaha.

Stejné to bude i na Kydech. Válka kousek od nás právě přestává zakrývat domácí problémy.  Lipavského blembák už nezakryje jeho kreténské vyjádřování ohledně dodávek ruského plynu a válečná rétorika už neschová Peksu a jeho kecy o fotovoltaice na Sahaře.

Všimněte si, že vůbec nemluvím o EU. Tento projekt je mrtvý, jen o tom ještě neví. Nikdo se nebavil ani s Uršulou, ani s nikým jiným z Brusele a všechny státy postupně udělají přesně to, co udělalo Turecko v NATO. Formálně budou součástí EU, ale ve skutečnosti si pojedou svoje. Dokonce i Česká republika to takhle bude mít. Protože to prostě jinak nepůjde.

Podle mě je ale největším poraženým mediální moc. Obzvlášť těch pravdomluvných a veřejnoprávních. Přehnali to. Tak dlouho křičeli o tom, jak Putin útočí, až se příliš zřetelně ukázalo, že kecají, papouškují a nic nevědí.  Za půl roku se zase budou ublíženě divit, že je nikdo nemá rád, že jim nikdo nevěří, že lidi raději čtou fake news a podobně. Zase mnoha lidem došlo, že veřejnoprávní média nejsou nestranným pozorovatelem, ale prostě jen najatou agenturou, která dodává zprávy dle zadání. I tohle se brzy značně projeví. Teď zrovna bude ze strany vlády velká poptávka, aby veřejnosti vysvětlili, proč Fiala není debil. A ono jim to půjde zase o dost hůř.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlákovy kydy.