Všimněte si, že na tom obrázku nejsou ploty na hranicích ani tajná policie ani cenzura. Ani žádný komunistický symbol. To nejvíc nesnesitelné spočívá podle pana Pospíšila v tom, že režim adoroval chlapy z fabrik a ženské z farem. Jenže ten obrázek není typický jenom pro husákovské Československo. Stejně dobře by mohl charakterizovat současné Rakousko (mimochodem, víte, že Rakousko má dosud ve státním znaku srp a kladivo?) nebo Německo 80. let. To strašné není neustálý dohled tajné policie (to není liberálům vůbec proti mysli), nýbrž stabilita, reálné fyzická výroba a zemědělství, stoupající životní úroveň, úcta k rodinnému životu atd. Pro liberála jsou nepřátelské průmyslové režimy a přátelské režimy založené na finančních spekulacích – jak si toho výborně všiml profesor Budil.
To nepřátelské je režim, pro který je důležitá reálná fyzická výroba. To přátelské je režim založený na finančních spekulacích – jak si výborně všiml profesor Budil. Jeho přednášku o sporu produktivních sil (fyzická výroba a zemědělství) a spekulativních sil (finance) rozhodně doporučuji, na jungmannce ji ale plánujeme až na rok 2025.
Petr Hampl
Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.