Cizinci ve vlastní zemi…

Bratislava 7. augusta 2024 (HSP/Vidlákovy kydy/Foto:TASR/AP-Jacob King/PA via AP)

Slyšeli jste novopečeného britského premiéra Keira Starmera, jak mluvil o protestujících v britských ulicích? Jako bych slyšel Vítka Rakušana nebo Petra Fialu. Všechno jsou to nekalé živly, nikdo s nimi nebude mít slitování, všichni jsou krajní pravice napojená na Rusko, jsou to rozvraceči, nepatří do slušné společnosti, podlehli dezinformacím… vynechal jsem něco?

Je ironií osudu, že si lidé svého premiéra zvolili nedávno a spojovali si s ním obrovské naděje. Toryové utrpěli nejhorší porážku za sto let a Labouristé měli být novou nadějí po zhoupnutí politického kyvadla. Volily je miliony lidí, z nichž leckdo v uplynulých dnech demonstroval. Většinou proto, že má doma také takovou malou dcerušku nebo vnučku, jakou ubodal ten rodilý Brit, jehož motiv neznáme, ale víme, že to nijak nesouvisí ani s islamismem ani s migrací.

Ale víme, že za to může Rusko, protože jakýsi místní Sputnik napsal nepodloženou zprávu, že útočník u své řezničiny vykřikoval cosi o tom, že Alláh je veliký.

Tak dlouho nechcete být označen za krajní pravici, až jednoho dne zjistíte, že jste cizincem ve vlastní zemi. Vaše vlastní policie na vás pouští psy a blahkosklonně přihlíží, když po vás jdou muslimské bojůvky. Váš premiér mluví o tom, jak vás všechny pozavírá, u domů vám zvoní uniformovaní muži, protože jste něco napsali na sociálních sítích.

Krajní pravice už nejsou holé lebky, které plánují zbít nějakého „čmouda,“ ale vlastně už kdokoliv, kdo není nadšen masovou migrací. Dnešní krajní pravice je normální bílá rodina s několika dětmi, kdy rodiče chodí do práce a děti do školy… Stačí, aby se vám nelíbily blokátory puberty a měli výhrady proti řezání prsou puberťačkám.

Ale jako slovo to pořád ještě funguje. Dejte ho dohromady se slovem „proruský“ a dalo se s tím zničit Británii. Slušný člověk nechce být za extrémistu. Slušný člověk nechce být označen za ruského kolaboranta. A tak salámovou metodou dopustil zničení celého národa. Volit může jak chce, ale výsledkem je vždycky víc migrace, víc woke kultur a víc prasáren. A pak vám typický britský starosta Londýna, Sadiq Khan, řekne, že pro takové jako vy není ve vaší zemi místo.

A já se ptám… kdy skončil hrdý Angličan? Kdy se z něj stalo to samé, co vidíme i tady u nás? Muselo to být už vlastně hodně dávno… Je někde tam, kde je hrdý Čech. Ne, nejsme na tom hůř než v Británii… fakt ne. A to nejsme potomci vládců světa, ale potomci lokajů vídeňské smetánky. Nicméně, ani minulost pánů moří a impéria nad nimž slunce nezapadalo, nezaručuje, že o hrdost hladce nepřijdete kvůli řevu mééédií a bojůvek na sociálních sítích. John Bull už není John Bull, ale krásně domestikovaný vůl, který se sice ještě vzepjal k odporu, ale koule už prostě chybí. Ani bývalým pánům světa je nenechali.

Co chybí k převzetí Británie? Nějaký charismatický muslim typu Chomejní. Někdo, kdo bude nebezpečně schopný. Ale mezi těmi deseti miliony muslimů určitě někdo takový je. To by bylo, aby nebyl. Chomejního také vynesli k moci prozápadní studenti, kteří udělali alianci s muslimskými duchovními. A když pak vyhráli, Chomejní je nechal všechny pověsit. Jak daleko od podobného scénáře v Británii jsou?

Možná proto bylo zapotřebí ze všech admirálů a velitelů vojska udělat „buzeranty v lodičkách.“ Udělat z kohoutů kapouny, aby se nebránili, aby neměli žádnou čest ani hrdost. Aby jen měli co ztratit…

Liší se to ještě od scén někdy před Křišťálovou nocí? Kolik času mají ještě Britové, aby utekli před osudem, který už mohou zřetelně vidět? Budou utíkat? Nebo přijmou svou porobu? Ani z Adolfova Německa Židé moc neutíkali…

Když říkáme, že Británie už je ztracená, tak takhle to bude vypadat. Říkáme to v klidu, protože si při tom neuvědomujeme, že tento nový Pákistán vlastní atomové zbraně. Na jedné straně se naši novináři děsí, že by atmovky mohl mít Írán, na straně druhé jim vůbec nevadí, co se děje na britských ostrovech.

Neměli bychom vlastně zdrhat také? Rakušan přece nakoupil stříkačky proti demonstrantům. Psy jsem na demonstracích ještě neviděl, ale zřejmě už to také není daleko. Nebo jsme na tom u nás lépe? Jsme připraveni k odporu? Jsme připraveni nedopustit Vítkův migrační pakt? Jsme připraveni doopravdy bojovat (to znamená i umírat) za naši vlast?

Nebo nás bude na demonstracích pořád jen pár a většina lidí se bude hlavně starat, aby o nich někdo neřekl, že jsou kolaboranti? Podívejte, co všechno je ochotný říkat (a dělat) Andrej Babiš, aby nevypadal před novináři České televize jako proruský… Máme tu ještě nějaké národní síly, nějaké elity, které se nezaprodaly?

Když se podíváte na protesty v Británii a u nás, tak už není rozdíl mezi českým a britským charakterem. Stejně tak už není rozdíl mezi nepřítelem Čecha a Brita. V obou případech jsou to jejich vlastní elity a jejich vlastní policie. To u nás je většina policajtů spíš na naší straně… ale bude to něco platné?

Promiňte mi depresívnost tohoto textu, ale jaký jiný by měl být, když teď v Británii přímo vidíte naši vlastní budoucnost? již brzy ve Francii, již brzy v Německu a pokud sami se sebou trochu nepohneme, dojde to přesně takhle až sem. Ani k tomu nepotřebujeme ty islamisty. Naše vláda je stejně zadobře s banderovci. V tom nebude zase tak veliký rozdíl.

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz