Ale že veřejná debata začne hned hrozbou trestního oznámení, to jsem tedy nečekal. A dvojnásobně jsem nečekal, že ta hrozba přijde nikoliv od nějakých lepševiků, ale rovnou od Štepána Kotrby, který měl s Českou televizí hodně do činění. Sice se mu také nelíbí, jak funguje zpravodajství České televize, ale tohle nechce a pokud do konce týdne celou iniciativu nezastavíme, podá na nás trestní oznámení za podněcování k trestnému činu.

Nebudu parafrázovat, zde si můžete Kotrbův text přečíst sami: viac TU.

Připomíná mi to jeden zážitek, o kterém jsem před rokem a půl už psal. To bylo akorát v době, kdy jsem byl mediálně proslaven a jeden z mých (dnes už bývalých) přátel za mnou přišel a hodinu mi rozhorleně vysvětloval, že jsem sebe i rodinu uvedl v nebezpečí.

„Uvědouješ si,“ hřímal, „že na tebe mohou poslat URNU? Že tě mohou vláčet po výsleších a soudech, mohou ti udělat ostudu před celou vesnicí? Uvědomuješ si, že to mohou vyhodit z práce? Uvědomuješ si, že tvoje děti mohou mít problémy, mohou na tebe poslat OSPOD…? “

Hodinu mi takhle vysvětloval, co všechno se mně a mé rodině může stát a pak mě vyzval, abych se polepšil, abych všechno odvolal, abych se zase pěkně zařadil a stal se platným členem společnosti, jinak i on sám se mnou rozváže vztahy.

Já mu na to tenkrát opáčil, že mi teď hodinu popisoval praktiky policejního státu a to velmi podrobně a přesvědčivě, ale chce po mně, abych se tomu policejnímu státu podřídil. Chce po mně, abych pěkně zaplul do houfu, abych popřel sám sebe…. a ano, sice máme policejní stát, ale je to ten správný a hodný policejní stát.

Přesně stejný pocit jsem dnes měl, když jsem si přečetl Kotrbův text. Ano, Česká televize neplní svoji funkci. Ano, konstatovala to už celá řada orgánů. Ano, existuje tam nějaká subordinace. Ale už dvacet let o tom Kotrba píše a nestalo se nic. Dvacet let tady Česká televize přispívá k tomu nejhoršímu, dvacet let se nám smějou do očí, dvacet let mají priviegia, která nemá nikdo jiný, ale když jim na to sáhnu, tak si zasloužím trestní oznámení, protože Kotrba nechce žít v anarchii a daně se platit musí.

Akorát, všechny výběry daní jsou pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu. Kromě koncesionářského poplatku. Ten pod kontrolou není. Nakládání s těmito penězi je tak nějak tajné.

Ano, Česká televize dělá špatnou práci, ano, dvacet let s tím nikdo nehnul… ani stát, ani soudy, ani Rada ČT, ani ředitel, ba ani Štěpán Kotrba, ale běda ti, Vidláku, kdyby ses o to pokusil z jiné strany. Pěkně budete dál podávat stížnosti, vy svině… a Rada je bude zamítat… Kotrba vám dává návod, jak se taková stížnost správně píše… sice to dvacet let k ničemu nebylo a Česká televize pracuje stále hůř, ale nějaký Vidlák nám do toho rýpat nebude. Stížnosti nefungují, chce to víc stížností!

Mimochodem… přesně stejně se chovali obrozenci v roce 1848… strašně je štvalo, že jejich mírný odpor v mezích zákona jim znevážili studenti ozbrojeným násilím a dělali všechno pro to, aby osvědčili císařpánovi loajalitu. Maďaři si zatím vydupali první krůčky k Rakousku – Uhersku. Češi jako obvykle nedostali nic. Nebouřili se totiž. Dělali mírný odpor v mezích zákona. Dělali to tak za Rakouska i za Třetí říše… ozbrojený odpor se dělal z ciziny. Doma byl marginální.

Odmítám hrát tuto hru. Dva roky říkám na každém setkání s občany, že kdo se nebouří, ten nic nedostane. A bouřit se, to znamená, nechovat se podle zákona. To znamená překračovat zákony, které stojí za starou belu, které nefungují a které nevedou k lepší společnosti. A zákon o ČT a především o poplatcích je přesně takový druh zákona. Kdyby se všichni chovali podle Kotrby, tak ve Francii vládnou Kapetovci, v Rusku Romanovci a naším hlavním městem je Vídeň.

Mimochodem… říkal jsem, že tato akce bude způsobovat nátlak už jen hrozbou své existence. A hned druhý den se to ukázalo. Nic totiž nebrání Součkovi, aby do konce roku udělal v České televizi pořádek. Přesně podle Kotrbova návodu. Nic nebrání Radě ČT, aby se k nápravě přidala. Nic nebrání poslancům, aby také mákli. Nic nebrání, aby se do hospodaření ČT pěkně vložil NKÚ. Nic nebrání tomu, aby zpravodajství bylo nejen pro zelené a teplé, ale také pro konzervativní bílé heterosexuální muže se zálibou v třílitrových naftových motorech.

Nikdo jim nebrání, aby pracovali a vše napravili… Ale, aby měli o čem přemýšlet, budeme mezitím verbovat a zvyšovat hrozbu.

Řešením, které Kotrba nabízí, pohrdám. Toho, čím mi hrozí, se nebojím.

Vidíte… pokolikáté je to už? Kolikrát jste mi už pomohli, abych mohl čelit vyšetřování? Třikrát? Čtyřikrát? Tak to tu máme zase znovu. A je zcela symptomatické, že tentokrát to přišlo z vlastního tábora rychleji než od libtardů. Opět platí, že nejvíc škody přichází zevnitř, nikoliv zvenčí.

Děkuji všem, kteří mi jsou věrní. Děkuji všem, kteří mě podporují, děkuji všem, kteří na mě myslí a kteří mi věří. Děkuji všem, kteří se se mnou postavili pod stejnou korouhev.

Jo, a Štěpáne! Buď tak laskav a podej to trestní oznámení na mě osobně, ano? Já jsem ten, kdo je za to odpovědný. A až mě zavřou a budu nespokojený s vězením, protože bachaři budou překračovat zákon, napíšu stížnost veliteli věznice, ju? Takhle se to má podle tebe přece dělat…

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Daniel Vidlák

Článok pôvodne vyšiel na portáli vidlakovykydy.cz