Praha 6. novembra 2024 (HSP/Vidlakovykydy/Foto:Facebook/Jozef Síkela)
V Bruselu máme v těchto dnech grilování kandidátů na eurokomisaře. Kvůli tomu je zavřený oblíbený bar „Mikimaus“ a v ostatních kaféčkách je teď o to větší nával. Ondra Dostál dneska včera večer položil pár uštěpačných otázek budoucí komisařce pro životní prostředí, vodohospodářskou odolnost a cirkulární ekonomiku Jessice Roswallové (ano, i takové komisaře tu máme). Komisařčinu odpověď si pak rozebere ve svém pořadu „Právní džungle,“ takže koho zajímá Ondrův názor na budoucí záchranářku lesů vod a strání, může si to dnes večer pustit na jůtubu
V tomto týdnu je tady větší počet lidí a je to vidět. I jídelna je otevřená mnohem déle a u výtahů se tvoří větší fronty. Přece jenom, na budoucí eurokomisi záleží, protože ona je hybatelem prakticky všech lejster, kterými jsou europoslanci zahlcováni a naši čeští politici se při svém hujerství vymlouvají právě na Leyenovou, že oni jen přejímají legislativu z Brusele a sami za to nemůžou.
Mladý Klaus k tomu měl kdysi jednu drzejší poznámku a byl za to vyhozen z ODS…
Síkela je na řadě dneska. Samozřejmě se na něj půjdu podívat, jednak proto, že komisaře pro šíření genderu v Africe jsme ještě neměli a jednak proto, že třeba řekne něco podobně chytrého jako závětrné elektrárny, případně, že v případě energetické krize Německo zastaví část průmyslu, aby se s námi podělilo o chybějící plyn… Ale je pravda, že Německo už průmysl zastavuje… ne proto, že by šajse čechen měli nedostatek, ale prostě proto, že ty elektroauta kurňa nikdo nekupuje.
Ale letos to grilování nějak nemá šťávu. Sice tu právě dobudovali opuletně velkolepé televizní studio a PRESS POINT, novináři tu pobíhají jak zdivočelý Karel Řehka, ale Všichni totiž koukají přes oceán a našeho velkého transatlantického bratra a řeší, kdo se nakonec stane americkým prezidentem. Slovo Trump nebo Harris se teď skloňuje na chodbách, u oběda i u kafe, lidé se přou, dohadují, sázejí, šermují argumenty a postřehy, jak to dopadne a proč to dopadne.
Představte si, že by Američané dneska přepnuli na belgickou televizi a spekulovali, jestli eurokomisařka pro válku s Ruskem, Kallasová, doopravdy projde a co to přinese jejich peněženkám… Že by je vlastně ani moc nezajímalo, kdo se stane prezidentem, protože mnohem důležitější je Evropa a ta rozhodne, kam se bude svět ubírat… Jo, v roce 2004 to tak vypadalo. Tehdy byla EU na chvíli ekonomicky a vlastně i politicky (protože Bush utrácel americké peníze v Afghánistánu a Iráku) skutečným pupkem světa.
Mohlo to tak být, kdyby…
…. možná, kdyby nepřišli s Lisabonskou úmluvou.
Realita je ale opačná. USA Evropě utekly, americký HDP rostl mnohem rychleji, americká politika byla agilnější i agresívnější, americké hospodářství se rychleji adaptovalo na všechny ty fejsbůky, drony, umělé inteligence, soukromé lítání do vesmíru a vlastně i elektroauta a díky tomu celá evropská čtvrť dneska s napětím čeká, jestli svou politiku nasměrovali dobře. Kdo bude těžit z výsledku? Lidé kolem Leyenové a nebo lidé kolem Orbána? Kdo měl lepší odhad situace, kdo vsadil na správného koně, kdo se včas a dobře přihlásil k budoucímu prezidentovi?
To bude předmětem mých dalších článků.
Jestli Síkela bude nebo nebude komisařem, to je vlastně úplně jedno… ale není jedno, jestli v Bílé chýši usedne Donald Trump nebo Klamala Harrisová. Ano, propad Evropy bude pokračovat, ale není jisté, jak rychle a kdo u toho bude Američanům svítit. A není jisté, jestli se Američané díky vyrabování Evropy zachrání a nebo jestli půjdou do kytek spolu s námi…
Nebo spíš, jestli my půjdeme do kytek spolu s nimi…
Napjaté očekávání tady visí ve vzduchu. Já ho budu celý dnešní den sledovat a další článek přijde na sklo hned jak se něco dozvíme… K Síkelovi se pak někdy zpětně vrátím. Až bude čas si popovídat o margináliích.
Daniel Vidlák
Článok pôvodne vyšiel na portáli Vidlakovykydy.